Automobiloví designéři stráví velkou část kariéry marným předstíráním, že jsou týmoví hráči. Ve skutečnosti má ale každý z nich o svém vysněném projektu jasnou představu a nejradši by jej poslal do produkce přesně tak, jak ho sám navrhl. Bohužel nežijeme v ideálním designérském světě, a tak nastupují nejrůznější požadavky od evergreenu legislativních předpisů až po nepříjemné kolegy, kteří si z nějakého zvláštního důvodu myslí, že naopak jejich nápad je ten lepší. Jak by ale vypadala auta, která by designéři navrhovali, aniž by jim do toho kdokoli mluvil?
Přestože je design v jádru velmi individuální disciplína, v případě automobilů jsou tvůrci nuceni spolupracovat ve velkých týmech a finální produkt není jen kompromisem mezi mnoha návrhy a příspěvky různých designérů, ale také výsledkem spolupráce s inženýry, vývojáři, marketéry a mnoha dalšími profesemi. Může se tak snadno stát, že výsledný tvar je na hony vzdálený původní designérově myšlence, která se jaksi ztratila "v překladu".
Aby se tak nestalo, nebo přesněji, aby kompromis byl co nejpřijatelnější, musí designér vedle uměleckého talentu dokonale zvládat i umění vyjednávání, nesmí mu chybět ani patřičná asertivita, a když je jeho koníčkem psychologie křížená s politikou, šance na úspěch se násobí. Jak správně tušíte, nejsou to zrovna vlastnosti, které se ve většině případů pojí s citlivou uměleckou duší a my kvůli tomu často přicházíme o spoustu krásných aut.
Na projekty, u nichž se tvůrci výjimečně nemuseli potýkat s touto nepříjemnou, ale nedílnou součástí designérské práce, můžete narazit v jejich portfoliích. Jsou to do jisté míry jenom sny, ale zároveň ukazují designérský přístup v nejryzejší podobě. Cílem je demonstrovat kreativitu v maximální možné míře. V první řadě jde o silnou myšlenku.
Nakolik (v dnešní době tedy spíš za kolik) je proveditelná, může být předmětem až následujícího zkoumání. Rozhodnutí, jak moc se bude designér držet reality a jaké hranice si nastaví, je na něm. Zajímavé je, že dnes už nejde jen o skici, v kterých je obvykle základní myšlenka zdůrazněna natolik, že pro laika jsou často jen těžko stravitelné. V době, kdy se moderní technologie stávají uživatelsky přívětivější, i samotný designér dokáže obsáhnout poměrně velkou část procesu od klasické skici až k realisticky působícím výstupům v podobě 3D vizualizací. Ty nabídnou mnohem věrnější pohled a také odhalí případné chyby mnohem jasněji než ve skicách.
Do galerie jsme vybrali několik projektů od mladší generace designérů z Finska, USA/Tchaj-wanu, Ruska a Bosny, kteří nabídli vlastní pohled na designový jazyk značek BMW, Bugatti, Alfa Romeo a Polestar. Každý z nich už má za sebou zkušenosti z reálného procesu a setkali se s většinou obvyklých překážek, přesto jim nechybí touha posouvat hranice dál, tak jak to ukazují ve svých projektech.
