Dánsko přemýšlí, kde vzít peníze na elektromobily. Odvést je mají řidiči "spalováků"

Martin Přibyl Martin Přibyl
11. 9. 2020 12:12
Skandinávské země patří v Evropě tradičně k těm "nejzeleněji" smýšlejícím. V červnu letošního roku tak dánští zákonodárci odhlasovali plán, podle něhož chtějí v roce 2030 dostat emise oxidu uhličitého na 70 procent úrovně z roku 1990. Logicky to znamená, že dánští řidiči by měli přesednout do aut na elektřinu.
Elektromobily v dánské Kodani, ilustrační foto.
Elektromobily v dánské Kodani, ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

V březnu letošního roku tedy dánská Rada pro klimatickou změnu navrhla, aby za deset let v severské zemi jezdilo na milion elektromobilů. To však má zásadní háček, Dánsko dosud nepatřilo mezi elektromobilní velmoci.

Podle údajů sdružení dánských dovozců osobních aut, které cituje Bloomberg, v současné době elektromobily představují méně než jedno procento z celkem 2,7 milionu aut na tamních silnicích. Nejezdí jich tam ani 20 tisíc. A to navzdory tomu, že jejich prodeje poslední dobou rostou a Dánsko, které polovinu elektrické energie získává z větrných turbín, by bylo pro rozvoj čisté elektrické mobility dobrým příkladem.

Příčinou jsou daně, které státní kasa vybírá za pořízení auta. U běžného vozu se spalovacím motorem a s cenou do 193 400 dánských korun (tedy asi 690 000 našich) zaplatí Dánové 85 procent z pořizovací ceny na dani. Pokud bude pořizovací cena vyšší než zmíněných 193 400 DKK, připočtete k dani ještě 150 procent z rozdílu mezi pořizovací cenou a výše uvedeným limitem. Není divu, že vloni byly nejprodávanějšími vozy v zemi malá auta jako Citroën C1, Citroën C3, Peugeot 208, VW Polo, Toyota Yaris a Renault Clio.

Pro elektromobily byly dosud stanoveny výjimky. U aut do zásuvky se tato daň platí, jen když jejich cena přesáhne 400 tisíc dánských, tedy asi 1,4 milionu českých korun, a i v takovém případě byla stanovena na 20 procent výše daně u stejně drahého spalovacího modelu.

Prodeje elektromobilů se začaly zvedat až poslední dobou a jejich oživení může zase rychle skončit, což logicky není v souladu se zeleným plánem státních představitelů. Výhody pro elektroauta měly totiž od 1. ledna 2021 pomalu mizet. Měl se zrušit čtyřsettisícový limit pro neplacení registrační daně a samotné odvody měly z 20 procent stoupnout na 65 procent těch u spalovacího modelu.

Dánský server Berlingske.dk vypočítal, že cenový rozdíl mezi cenou Tesly Model 3 Long Range pro tento a příští rok měl v přepočtu na české koruny činit takřka 483 tisíc. Zatímco letos auto vyšlo na 1,63 milionu českých korun, příští rok by jeho cena v Dánsku za stávajících podmínek měla překročit dva miliony. Nejistotě nepomáhá ani to, že daň zákazníci platí až v okamžiku, kdy je auto zaregistrováno, tedy má přiděleny značky. Na řadu elektroaut se totiž čeká kvůli vytížení továren klidně půl roku.

Pro splnění ambiciózních plánů ochrany klimatu by tedy Dánsko logicky mělo daňové zvýhodnění elektroaut prodloužit. Jenže to má háček. Na daních z pořízení a provozu auta (mimo ně je pochopitelně nutné zaplatit ještě DPH) vybere dánská kasa ročně 50 miliard dánských korun (178 miliard českých), to podle Reuters představuje 2,3 procenta hrubého domácího produktu a jeden z významných zdrojů pro tamní štědrý sociální systém.

Pokud by byl stávající systém zachován, přijde státní kasa podle výsledků práce vládní komise vedené Andersem Eldrupem do roku 2030 až o deset miliard ročně. Komise proto přišla s plánem, jak dopady elektromobilní podpory na veřejné rozpočty snížit. Kombinace státní podpory a úpravy daňového systému by měla v roce 2030 znamenat čistou ztrátu ve výši 5,7 miliardy DKK.

Návrh obsahuje celou řadu opatření. Je v něm například zavedení každoročního poplatku za použití dánských silnic ve výši 1000 DKK (cca 3600 Kč), který by měli platit všichni domácí i zahraniční řidiči. Počítá se také se zvýšením cen benzinu a nafty (tedy spotřební daně) o jednu dánskou korunu (3,56 Kč) a daň z pořízení auta by se měla nově počítat i v závislosti na vyprodukovaném CO2.

Majitelé elektroaut naopak podle návrhu mají až do roku 2030 počítat s každoroční podporou ve výší 2500 DKK (8900 Kč). Na druhou stranu se má také postupem doby omezovat daňové zvýhodnění pro elektrovozy. Ostatně po roce 2030 už se auta se spalovacím motorem v Dánsku ani nemají prodávat.

Komise také mírní požadavky Rady pro klimatickou změnu. Finančně udržitelnější variantou má být, aby elektromobilů v Dánsku v roce 2030 jezdilo 750 tisíc. Vypočítává to na daňových odvodech, které bude muset zaplatit majitel auta se spalovacím motorem. Pokud by byl plán omezen na půl milionu aut v roce 2030, připlatil by ročně 400 DKK (1425 Kč), pokud by byl 750 tisíc, znamenalo by to 2300 DKK (8200 Kč), a pokud milion, pak by musel ročně na podporu elektromobility připlatit 5900 DKK (tedy 21 000 Kč). Podle Eldrupa je 750 tisíc vozů dobrým kompromisem.

Rada pro klimatickou změnu pochopitelně nesouhlasí. Trvá na tom, že aby bylo dosaženo vládních cílů, tedy 70procentního poklesu emisí CO2 mezi roky 1990 a 2030, je nutné, aby v Dánsku za deset let jezdil milion elektromobilů, což by znamenalo úsporu 1,5 milionu tun CO2, celkem musí země své emise CO2 snížit o 20 milionů tun. Podle Danmarks Radio rada dokonce v jedné ze svých posledních zpráv operuje s jedním a půl milionem elektrovozů.

Její šéf Peter Møllgaard by rád viděl ekonomickou rozvahu i pro tento případ a minimálně na milionu trvá. Podle Møllgaarda je "jasné, že přechod na elektromobilitu dopadne na majitele naftových a benzinových aut". Zároveň je to ale podle něj účel celé regulace.

Zástupci řidičů pochopitelně nesouhlasí. "Postihne to ty, kteří již zaplatili státu dost a nemají prostředky na to, pořídit si elektrické auto. 5900 dánských korun ročně je příliš vysoká cena, která zasáhne sociálně znevýhodněné," cituje Danmarks Radio ekonoma dánského autoklubu FDM Ilyase Dogrua.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy