Kdo chce v Česku využívat dálniční síť, musí si v současnosti připravit minimálně 310 korun na desetidenní dálniční známku. Měsíční přijde na 440 korun a roční na 1500 korun. Cena se dlouhé roky neměnila, minulý týden ale vláda v rámci takzvaného konsolidačního balíčku přišla i se změnami v cenách dálničních známek.
Roční by měla zdražit na 2300 korun, měsíční naopak zlevnit na 430 korun a desetidenní na 270. Novinkou bude jednodenní kupon za rovné dvě stovky. Osvobození od placení budou i nadále elektromobily a vodíkové modely. Hybridní auta s emisemi do 50 gramů CO2 na kilometr by nově měla platit čtvrtinu částky, zatímco ještě letos jezdí po dálnicích zdarma. Pro auta s pohonem na stlačený zemní plyn nebo biometan zůstane cena známky nadále poloviční.
Změnou cen se česká dálniční známka stane v konkurenci dalších evropských států, které podobný systém zpoplatnění dálnic využívají, jednou z těch dražších. Současných 1500 korun ji naopak řadí mezi ty levnější. Například v Rakousku letos zaplatí řidiči za roční známku v přepočtu necelých 2300 korun, za měsíční 684 a za desetidenní 233 korun. Nutno dodat, že u jižních sousedů se zvlášť platí ještě některé tunely.
Rakušané také jako jedni z mála mají k dispozici jak papírovou, tak elektronickou verzi známky. To s sebou nese některá úskalí. Při nákupu online dodržuje prodejce zákonnou dvoutýdenní ochrannou lhůtu, během níž může kupující odstoupit od smlouvy. Protože se tak musí stát písemně, připočítává k tomu ještě tři dny na doručení pošty. Elektronickou známku do Rakouska koupenou na internetu je tak nutné objednat a zaplatit nejméně osmnáct dnů před plánovaným příjezdem do země, dřívější datum platnosti zadat nelze.
Je zde však možnost, že kupující při nákupu sám sebe označí za podnikatele. Pak ochranná lhůta odpadá a platnost viněty lze nastavit libovolně. Známku platící okamžitě je možné pořídit i v automatech firmy Asfinag v blízkosti hraničních přechodů, případně u rakouských benzinových pump. Ve druhém případě je ale problém s hustotou jejich sítě v pohraničí, ne vždy je před nájezdem na dálnici prodejní místo k dispozici.
Oficiálním distributorem elektronické rakouské dálniční známky je zmíněný Asfinag, přesto se dá viněta koupit i u jiných neoficiálních prodejců. A často s vyšší cenou. Stát se to může i u koupě elektronické známky pro další země, před dvěma lety například Aktuálně.cz upozorňovalo na podobnou situaci v případě nákupu slovenské elektronické dálniční známky. Proto je lepší elektronickou známku kupovat online vždy u oficiálních prodejců.
V Rumunsku za hubičku, v Moldavsku si připlatíte
Jak vyplývá z velkého přehledu cen dálničních známek, který najdete v galerii v úvodu článku, nejvýhodněji se její cena jeví v Rumunsku. Za roční kupon tu vydáte v přepočtu 660 korun, ovšem v ceně opět nejsou zahrnuty přejezdy některých mostů. Levnější než v Česku je roční kupon i na Slovensku, v Bulharsku a ve Švýcarsku.
Země helvetského kříže nicméně nabízí jedinou verzi viněty: roční za 40 franků, v přepočtu tedy asi tisícovku. V Bulharsku si zhruba za stovku můžete pro změnu pořídit víkendovou známku - ta platí od pátečního poledne do nedělní půlnoci.
Mimochodem Švýcaři jako jediní spoléhají zatím ještě výhradně na papírový kupon. Elektronickou známku chce tamní vláda zavést někdy v průběhu letošního roku s platností od roku příštího. I pak ale papírový kupon zůstane jako alternativa elektronické verze, podobně to mají ale i některé jiné země.
Na opačném konci cenového žebříčku vyčnívají dvě země: Moldavsko s ročním kuponem v ceně v přepočtu 4242 korun a Maďarsko s cenou 3138 korun. Drahé je i Slovinsko, kde za roční kupon zaplatíte necelých 2600 korun.
Denní známky se však téměř jistě brzy stanou součástí evropského standardu. Evropský parlament loni schválil dokument, který mimo jiné počítá s povinným zavedením jednodenního a týdenního kuponu do roku 2026. Od stejného data mají být na evropské úrovni rovněž zvýhodněna ekologicky šetrná auta, která musí mít dálniční známku o něco levnější. Bruselští úředníci však zároveň nechávají jednotlivým státům volnost, zda peníze od motoristů za dálnice vybírat, či je nechat k dispozici zdarma.
V této souvislosti nejen české motoristy potěší, že problematické zavádění elektronických dálničních známek v Německu, kterého byly ještě před několika lety plné noviny, se odkládá na neurčito. Současná vládní koalice dokonce ani nemá zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic ve svém programu. Zadarmo jsou dálnice, jak vyplývá z interaktivní mapy výše, také v zemích Beneluxu nebo Švédsku a Finsku. Spousta států - Itálie, Francie nebo Chorvatsko - pak využívá systém mýtného a placení za konkrétní úseky.
