Dacia 1300 patřila k nejmodernějším autům východního bloku. Skončila až po 37 letech

První Dacia 1300 vznikla v srpnu 1969.
V roce 1973 nabídku doplnilo praktické kombi.
To vznikalo v menších počtech než sedan, technicky ale bylo až na zesílenou zadní nápravu stejné - mělo tak vpředu uloženou třináctistovku a pohon předních kol.
Oproti Renaultu 12 měla Dacia minimum změn. Nebyl důvod, ve své době šlo o moderní automobil, který odpovídal veškerým standardům.
Kabinu zdobila například dekorační lišta se jménem výrobce.
Foto: Dacia
Jan Matoušek Jan Matoušek
21. 6. 2020 6:32
Značku Dacia si dnes většina lidí spojí s Loganem, případně SUV Duster. Do povědomí nejen v bývalých komunistických zemích se však rumunská automobilka zapsala úplně jiným modelem. Dacia 1300 se začala vyrábět v roce 1969 a patřila tehdy k tomu nejmodernějšímu, co bylo možné ve východním bloku koupit. Když ale o 37 let později končila, moc starších aut na trhu nezůstalo.

V roce 1969 patřila Dacia ještě k mladým automobilkám. Její vznik se datuje do roku 1966, kdy rumunská vláda podepsala dohodu s Renaultem. Jeho tehdy vyvíjený model 12 měl být první Dacií. Prvenství ale nakonec připadlo na jiný Renault - model 8, v licenci známý jako Dacia 1100, sjel z výrobní linky v dnešním Mioveni poprvé 20. srpna 1968.

První licenční Renault 12 vyjel v Rumunsku téměř přesně o rok později, 23. srpna 1969, a představil se v říjnu 1969 nedlouho po originále. Auto dostalo jméno 1300, které odkazovalo na zážehovou třináctistovku umístěnou pod kapotou a od R12 bylo téměř nerozpoznatelné.

Dacia vozy montovala z dovezených dílů z Francie, postupná lokalizace výroby začala v roce 1970, kdy se naplno rozběhla sériová produkce. Počet dílů, které automobilka odebírala většinou od rumunských výrobců, začal rychle narůstat. Tím klesala cena, postupně ale začala značně kolísat i kvalita jednotlivých vozů. Když se však 1300 objevila, byla právě kvůli licenci od Renaultu jedním z vůbec nejmodernějších automobilů v celém východním bloku. Zároveň byla Dacia komfortní a na svou dobu bezpečná a dostatečně dynamická.

Nabídla také konstrukci s motorem vpředu a pohonem předních kol v době, kdy AvtoVAZ začínal montovat žigulíky s motorem vpředu a pohonem zadních kol a Škodovka dokonce dělala řadu 100/110 s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Obě konkurenční značky přešly na techniku vše vpředu až v průběhu 80. let.

Třináctistovka pod kapotou 4340 mm dlouhé Dacie s rozvorem o délce 2441 mm měla ve spojení s čtyřstupňovou převodovkou 40 kW. Maximální rychlost se pohybovala kolem 140 km/h. Vedle základní verze existovaly i lépe vybavené varianty, kterých se ale vyrábělo přece jen méně. Specialitou jen pro vybrané vysoce postavené členy komunistické strany byla Dacia 1301 z roku 1974.

Ta dostala mírně posílený motor, černé lakování karoserie a kontrastující červený interiér. Bohatší byla i výbava s litými koly, zrcátky na obou stranách nebo továrním autorádiem. Mimochodem v roce 1974 také Dacia poprvé překročila plánovanou hranici 50 tisíc vyrobených automobilů ročně.

Ještě v roce 1973 se ukázala praktičtější Dacia 1300 s karoserií kombi. I ta měla svůj předobraz v Renaultu 12 s obdobnou karoserií, od sedanu se vedle většího objemu zavazadlového prostoru odlišovala rovněž posílenou zadní nápravou nebo zvýšenou užitečnou hmotností. Motorově však žádná změna neproběhla. Praktičtější karoserie rovněž vznikala v mnohem menších počtech než sedan.

Z kombi Rumuni také odvodili několik užitkových verzí. Vedle dodávky se zaplechovanými bočními skly šlo především o dvoumístný pick-up 1302, představený v roce 1975. Většina vyrobených kusů však šla na export.

Ačkoliv už v průběhu 70. let Dacia řadu 1300 mírně modernizovala především v interiéru, skutečně rozsáhlého faceliftu se auto dočkalo na podzim 1979. Už v roce 1978 totiž vypršela licence, a Rumuni tak měli při výrobě auta zcela volnou ruku. Sluší se také dodat, že produkce byla už od roku 1976 kompletně lokalizovaná.

Na podzim 1979 se tedy ukázalo modernizované provedení, které si záhy osvojilo jméno 1310. Nejviditelnější změnou bylo použití nové plastové přední masky se čtyřmi kulatými světlomety. Částečně plastové byly i původní chromované nárazníky, do kterých byly navíc zabudovány blinkry. Jiný design dostala zadní světla a zpětné zrcátko se objevilo i na straně spolujezdce.

V interiéru došlo na přepracovanou přístrojovou desku a o něco bohatší výbavu. Sedan opět vznikal v základní i v luxusnějších variantách, posílená verze pro čelní politiky však v nabídce nebyla. Modernizace se naopak dočkalo kombi, jehož výrobní čísla ale byla oproti sedanu stále výrazně nižší. Následně dorazil i omlazený pick-up s jednoduchou kabinou a označením 1304, doplněný o verzi s výklopnými bočnicemi ložné plochy. 

Motor v 1310 se výkonově prakticky nezměnil, zvýšením kompresního poměru a dalšími úpravami se však Dacii povedlo snížit spotřebu paliva. Zároveň se spolu s modernizovaným modelem v roce 1979 ukázal také koncept kupé pod jménem Brasovia, který měl zkrácený rozvor náprav a jen dvoje dveře.

Naplno se výroba 1310 začala rozbíhat v roce 1980 (ve stejném roce skončila ve Francii výroba Renaultu 12), přesto ještě nějakou dobu bylo možné narazit na nejrůznější hybridy mezi 1300 a 1310. To kvůli výpadkům v dodávkách některých dílů.

Počátkem 80. let také dorazily hned dvě nové varianty s označením 1210 a 1410. Obě označovaly jiný motor než původní třináctistovku. V prvním případě se jednalo o dvanáctistovku s výkonem 36 kW a čtyřstupňovou převodovkou, v tom druhém o čtrnáctistovku s výkonem 46 kW. Silnější jednotka měla nejprve také čtyřrychlostní ústrojí, posléze se ale dočkala i pětistupňové skříně. Zároveň byla od začátku standardem pick-upu 1304.

Pokud čekáte, že nové motory byly skutečně nové, pletete se. Šlo v základu stále o stejnou třináctistovku, jen se změnou vrtání, čímž se lišil objem i výkon. A zatímco provedení 1410 bylo mezi zákazníky populární, slabší verze 1210 nikoliv a například kombi v ní ani nevznikalo. Pro zájemce o novou Dacii byla dvanáctistovka slabá, její produkce tak skončila ještě v 80. letech. Velké množství 1210 byla také údajně dodatečně upraveno, aby dosáhlo vyššího výkonu.

Vzácné kupé 1410 Sport pro rumunský trh.
Vzácné kupé 1410 Sport pro rumunský trh. | Foto: Dacia

Od roku 1981 také vznikalo kupé 1410 Sport, vycházející z konceptu Brasovia. Jak napovídá jméno, pod kapotou se objevila čtrnáctistovka s 46 kW. Od sedanu se kupé odlišovalo například o 200 mm zkráceným rozvorem, sníženou střechou nebo zmíněným jedním párem dveří (oproti konceptu prodlouženým). Kupé však vznikalo jen v malých sériích, do začátku 90. let nakonec podle různých zdrojů vzniklo maximálně kolem pěti tisíc kusů, které byly určené pro domácí trh.

Na začátku druhé poloviny 80. let se do prodeje dostala zmodernizovaná verze 1310 TX. Upravená byla přední maska, nárazníky už byly kompletně plastové, některé verze měly vpředu i plastový spoiler. Ze stejného materiálu byla nově vyrobená zrcátka, vzadu se také objevil decentní spoiler.

Drobné změny se odehrály rovněž v interiéru a rozšířena byla nabídka výbavových stupňů. Technicky nicméně k výraznějším změnám nedošlo. Stejné designové úpravy dostalo kombi i kupé, oproti původní 1300 se také kvůli novým nárazníkům pozdější modernizace mírně prodloužily. Rozvor však zůstal neměnný.

Přesto až toto provedení znamenalo, že se do Československa začalo poprvé dovážet i kombi. Sedan 1300 a později 1310 byl přitom poměrně žádaným zbožím už od začátku 70. let. Jak uvádí spisovatel Jan Tuček v knize Auta východního bloku, do roku 1990 bylo do Československa dovezeno přes 55 tisíc vozů Dacie, z nichž necelá desetina připadá na kombík. Po roce 1990 se ale prodej osobních vozů rumunské automobilky v Česku na nějakou dobu úplně zastavil. Jen na okraj doplňme, že vedle zemí východního bloku se Dacia snažila v 80. letech prosadit třeba i v Kanadě. Neúspěšně.

Než se však Dacia dostala do 90. let, postavila na známém základě z Renaultu 12 novou karosářskou variantu. V roce 1987 se tak představil model 1320. Jednalo se o hatchback s délkou 4397 mm a stejným rozvorem 2441 mm jako u sedanu a kombi. Pod kapotou byly třináctistovka nebo čtrnáctistovka, známé z původního modelu.

Do roku 1990 vzniklo jen něco přes 2,5 tisíce kusů tohoto hatchbacku, který trpěl horší výrobní kvalitou (což byl ale problém celé modelové řady Dacia). Přesto byl zajímavý tím, že designem předznamenal modernizaci celé řady 1310/1410, ke které došlo v roce 1990.

Sedan i kombi dostaly novou přední část s hranatými světlomety a odlišnou plastovou maskou chladiče. Na obou koncích vozu byly nové plastové nárazníky, dveře dostaly plastové kliky a dalšími změnami prošel také interiér vozu. Nic z toho však nedokázalo zakrýt původ v polovině 60. let a vzhledem k modernější konkurenci i výraznou zastaralost. Přesto, především na domácím trhu byly Dacie stále prodejně velmi populární.

Kvůli politickým změnám po převratu v roce 1989 a na ně navazující celkové transformaci rumunské ekonomiky začalo opět docházet, jako již dříve, k výpadku dodávek dílů, a tím i k tvorbě nejrůznějších kříženců. Objevovala se tak například auta s novým designem, ale palubní deskou z modelu TX. Jednotlivé vozy se také navzájem mohly odlišovat řadou detailů.

Nástupce se na počátku 90. let dočkal i hatchback 1320. Nový typ 1325 s přídomkem Liberta přinesl nejen upravený design, ale také kratší zadní části, což vedlo k celkovému zkrácení na 4151 mm. Stále se však jednalo o hatchback, dostupný se zážehovou čtrnáctistovkou. Liberta také podstoupila v roce 1993 modernizaci, která ji vizuálně sjednotila s dalšími karosářskými verzemi 1310.

To znamená především opět novou masku chladiče (ta byla o dva roky později opět změněna) a také upravenou kapotu, která nově do této masky částečně zasahovala. Jiná byla i přední světla, nárazníky mohly být lakovány stejnou barvou jako karoserie a bohatší byla výbava.

To mělo zamaskovat fakt, že na důkladnější modernizace neměla automobilka peníze. A to navzdory tomu, že v roce 1991 vznikl prototyp Star, který přinesl výraznější vzhledovou modernizaci sedanu a poprvé také zážehovou šestnáctistovku z vlastního vývoje.

Sluší se také doplnit, že na začátku 90. let vznikla malá série kombíků s naftovým motorem Volkswagen. Výraznějšího rozšíření se ale tato verze nedočkala.

Jakkoliv se vzhledové změny konceptu Star zavést nepovedlo, šestnáctistovku o výkonu 54 kW s pětistupňovou manuální převodovkou v polovině 90. let dostaly sedan, kombi i hatchback Liberta. Z nabídky zároveň vypadla základní třináctistovka a změnila se nomenklatura.

Dacia 1325 Liberta byla pokusem o hatchback s technikou 1310.
Dacia 1325 Liberta byla pokusem o hatchback s technikou 1310. | Foto: Dacia

Ačkoliv totiž formálně již auto nemělo třináctistovku, ale nabízelo se jen se čtrnáctistovkou anebo šestnáctistovkou, jmenovalo se pořád 1310. Na konci 90. let dostala 1310 vstřikování tak, aby splnila přísnější emisní nároky. Do názvu se kvůli tomu dostalo malé písmenko "i" a oba motory měly o trochu nižší výkon.

V roce 1998 měla premiéru poslední vývojová fáze Dacie 1310. Sedan nebo kombi (hatchback Liberta z nabídky vypadl v roce 1996, když vzniklo jen něco přes pět tisíc kusů) měly opět novou přední část s jinou maskou chladiče i světlomety. Kvůli podobnosti s výrazem prvního porevolučního rumunského prezidenta Iona Iliescua se modernizaci začalo přezdívat Iliescův úsměv. Jiné byly dále třeba nárazníky, kliky dveří nebo zadní světla.

Hned na počátku 21. století dostala 1310 nový interiér a zároveň i změněné jméno - sedan byl jednoduše Berlina a kombi Break. Zároveň se - i přesto, že v nabídce již byl nějakou dobu nástupce se jménem Nova - jednalo v Rumunsku stále o velmi populární vůz. Důvody byly podobné jako třeba u žigulíku. To znamená nízká cena v kombinaci s technickou jednoduchostí. Náhradní díly byly lehce dostupné, auto navíc uměl opravit kdekdo.

Tato kombinace nakonec udržela 1310 ve výrobě až do července 2004, kdy už rumunskou automobilku ovládal Renault. Celkem vzniklo 1 959 730 kusů Dacie 1300 a 1310 s nejrůznějšími motory a především karoseriemi sedan a kombi.

Ani rok 2004 ale ještě pro základ Renaultu 12 neznamenal konečnou. Stále totiž existovaly užitkové verze. Dacii 1304, která postupně prošla vzhledovými modernizacemi ve stylu osobních verzí, doplnily na počátku 90. let dvě nové varianty. Dacia 1307 měla dvojitou kabinu, Dacia 1309 také, nicméně se jednalo jen o upravené kombi, což znamenalo především kratší ložnou plochu. Existovalo i provedení 1305 s prodlouženou dvoumístnou kabinou, respektive verze s výklopnými bočnicemi ložné plochy. Montovaly se i různé nástavby.

Pick-upy měly oproti osobním verzím delší rozvor náprav a po závěrečném vzhledovém faceliftu na konci 90. let (už bez verze 1309) také výběr mezi pohonem předních, zadních nebo všech kol. Pod kapotou byla zážehová šestnáctistovka, od roku 2002 nabídku doplnila naftová devatenáctistovka původem od Renaultu s výkonem 45 kW. Tu bylo možné poznat především podle plastového dílu v kapotě, který zakrýval extra prostor, který naftový motor potřeboval.

Definitivně poslední Dacia se základem v Renaultu 12 vznikla 8. prosince 2006. Šlo o pick-up 1307 s pohonem všech kol. Dohromady vzniklo za celou dobu produkce téměř 319 tisíc kusů pick-upu všech variant.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Série explozí v Íránu pokračuje. V Teheránu vybuchly lahve s plynem

Rezidenční budovou v íránské metropoli Teheránu v sobotu otřásl výbuch plynu. Jeden člověk utrpěl zranění. Podle tamních hasičů explodovalo několik tlakových nádob s plynem, jež byly uloženy ve sklepě budovy.

V Íránu v posledních týdnech došlo k řadě výbuchů. V úterý zemřeli dva lidé po explozi na jihu metropole, minulý čtvrtek pak vypukl požár v jaderném provozu v íránském Natanzu, které je centrem programu na obohacování uranu v zemi. Úřady následně uvedly, že tam oheň způsobil rozsáhlé škody. Minulý týden rovněž zemřelo 19 lidí po výbuchu v nemocnici na severu Teheránu, který podle místních činitelů rovněž způsobil únik plynu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Pekhartův gól pomohl Legii Varšava k polskému titulu

Fotbalista Tomáš Pekhart získal s Legií Varšava polský titul. Český útočník vstřelil úvodní branku utkání 5. kola ligové nadstavby, ve kterém Legia doma porazila Cracovii Krakov 2:0 a má jistotu prvního místa. Pekhart se trefil poprvé od 7. června a celkově popáté v ročníku po zimním příchodu ze španělského druholigového Las Palmas.

V zápase, který byl po poločase na několik minut přerušen kvůli výtržnostem fanoušků, měl Pekhart další šanci na skórování těsně před koncem. Jeho střelu však soupeř před brankovou čárou zblokoval.

Varšavský tým má jistotu titulu, který získalo mužstvo z hlavního města po roční odmlce, dvě kola před koncem nadstavby. Ligu vyhrála Legia počtrnácté, čímž se vyrovnala nejúspěšnějším polským celkům Ruchu Chorzów a Górniku Zabrze.

Další zprávy