Cestou na Jadran se dají při objíždění slovinské dálnice ušetřit peníze, letos někdy i čas

Roman Šitner, Ondřej Běhal
16. 6. 2016 16:43
Padesát kilometrů slovinské dálnice při nejčastější cestě na Jadran stojí 15 eur na týden nebo 30 eur na měsíc. Není divu, že je velká část českých řidičů objíždí. Nabízíme jim pět alternativních tras. Letos kvůli dostavbě dálnice k chorvatským hranicím můžete ušetřit nejen peníze, ale i čas.
Před hraničním přechodem Macelj na hlavním tahu ze Slovinska do Chorvatska se v sezoně tvoří dlouhé kolony. Alternativou je jet více na východ.
Před hraničním přechodem Macelj na hlavním tahu ze Slovinska do Chorvatska se v sezoně tvoří dlouhé kolony. Alternativou je jet více na východ. | Foto: Roman Šitner

Už loni lidé na slovinské dálnici mezi Rakouskem a Chorvatskem vedoucí kolem města Maribor stáli i v dvacetikilometrových kolonách. Její objíždění tak dostalo i jiný rozměr než ušetření patnácti eur za týdenní a třiceti za měsíční dálniční známku. Letos se v těchto místech očekávají kvůli dostavbě dálnice od Ptuje až k chorvatským hranicím ještě větší dopravní kolapsy.

Cestování po Slovinsku mimo dálnice není zrovna pohodlné. Na cestách se často mění povolená rychlost, běžné je omezení na 60 km/h na křižovatkách i u přechodu pro chodce. Mnohdy není jasné, zda omezení ještě platí, či již skončilo. Také se často mění kvalita silnic. Důležité je držet se hlavních tahů a nenechat navigaci hledat kratší cesty, ze kterých se často vyklubou polňačky.

Možností objetí placených úseků je hned několik. Zdánlivě nejjednodušší je kopírovat dálnici po bezplatných silnicích. Na posledním rakouském sjezdu z dálnice A9 se sjíždí na Spielfeld a přes centrum Mariboru se pokračuje do Ptuje. Tuto cestu bychom ale kvůli průjezdu hlavním městem Slovinska a dostavbě dálnice doporučili jen v noci ve všední den.

Maribor se dá objet tak, že se na posledním obřím kruhovém objezdu před ním vydáte posledním sjezdem na město Lenárt a pak na Ptuj. Tuto trasu nedoporučujeme v sezonních špičkách.

To samé platí o cestě, při niž se sjíždí již na předposledním rakouském dálničním sjezdu a pokračuje na východ do města Mureck, za kterým je hraniční most. Cesta je to sice příjemnější a méně vytížená než předchozí dvě, ale úzký most, u kterého se ve směru ze Slovinska namátkově kontrolují doklady, může způsobovat problémy. Navíc se nevyhnete Ptuji.

Variantou k předchozí trase je možnost zkrátit si cestu přes rakouské okresky a odbočit už na rakouské dálnici A2 před jejím ohybem na západ u města Ilz. Vyplatí se to, zejména pokud jsou potíže v okolí Grazu, ušetříte i dost kilometrů proti variantám předchozím. Cesta je scénická, ale pomalá. Ani tady se nevyhnete problému jménem Ptuj. U tohoto města byste měli najet za dálnicí na hlavní trasu.

Pokud cestujete v pátek či v sobotu mezi polovinou července a prvním víkendem v srpnu, zcela se Ptuji vyhněte. Sjeďte také na rakouské dálnici A2 u Ilzu, jeďte přes hraniční přejezd Bad Radkersburg - Gornja Radgona jako u cesty předchozí, ale pak volte hraniční přechody více na východ - například ve směru k městu Varaždin přes Ormož.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy