Jediný český supersport vznikal jako antiporsche. MTX Tatra V8 ale zůstala prototypem

MTX Tatra V8 s designem Václava Krále.
Výklopná přední světla jsou z BMW řady 8.
MTX Tatra V8 byla dlouhá 4,6 metru, počítalo se i s možným závodním nasazením.
Technika vycházela z Tatry 613, ta poskytla třeba i dále upravené zavěšení kol.
Do interiéru se nastupuje přes široké prahy.
Foto: MTX
Jan Matoušek Jan Matoušek
1. 5. 2022 6:32
Sportovních automobilů pamatuje historie českého automobilismu docela hodně. Namátkou Škoda 110 R, Garde či Rapid nebo Tatra 700 GT. Opravdové supersporty konkurující Ferrari nebo Porsche by ale šlo spočítat na prstech jediné ruky. S domácí technikou existuje vlastně jen na jediný, automobil MTX Tatra V8 z pera Václava Krále a plzeňské dílny Metalexu.

Projekt takzvané supertatry, jak autu říkal designér Václav Král, se začal rodit asi v polovině 80. let, kdy si zakladatel Narexu Cyril Svoboda tak trochu vysnil zaváděcí vůz československé produkce s československou technikou. Návrh nepřišel jen tak z ničeho, tým Narex se totiž v roce 1986 zúčastnil první Velké ceny formule 1 na maďarském Hungaroringu s Tatrou 623 coby záchranářským vozem. Zaváděcí vůz alias anglicky safety car tedy byl dalším poměrně logickým cílem, byť konkurovat zavedeným západoevropským značkám nebylo lehké. V tomto případě mělo být hlavním rivalem Porsche 928 S, proto je možné se setkat s označením pro auto "antiporsche", které údajně používal samotný Svoboda a vzpomíná ho i biografie designéra Václava Krále, kterou sestavila jeho manželka Věra.

Samotný Václav Král byl pro projekt supersportovního automobilu tou možná nejdůležitější osobou, protože se podle představ Svobody ujal jeho navrhování. První podoba z roku 1986 měla mimo jiné stabilizační ploutev jako slavné předválečné Tatry a zamýšleno bylo použití techniky modelu T613. V dalších letech docházelo k výrazným úpravám návrhu, takže vzniklo hned několik podob, jak by budoucí auto mohlo vypadat. Nejblíže realitě se ukázal být konečný návrh z roku 1988, který měl aerodynamickou karoserii moderních tvarů, ovšem původní návrh s ploutví nepřipomínal ani vzdáleně.

Auto měla postavit firma Metalex (její krátkou charakteristiku najdete v samostatném boxu), proto se u návrhů začalo objevovat označení MTX. Dřevěná maketa v životní velikosti podle návrhů Václava Krále začala vznikat na jaře 1989 v soukromé garáži v Kralupech nad Vltavou a po více než roce byly práce na ní hotové. Dojem vedle výrazné červené barvy a na tehdejší československou produkci futuristických tvarů zvedala i kola OZ Racing s pneumatikami Pirelli. Podle makety byly následně vytvořeny formy na stavbu laminátové karoserie.

MTX

Metalex (MTX) vznikl před více než padesáti lety a za tu dobu realizoval přes 170 prototypů a variant úprav motorových vozidel pro různé použití: ať již závodních speciálů, nebo sportovních a užitkových vozů. Jmenovat můžeme třeba přestavby automobilů Lada pro rallye, závodní monoposty nebo kabriolety na základech Škody Rapid, Favorit a Felicia. V současnosti se MTX zabývá nejen hromadnou výrobou doplňků a příslušenství přímo pro automobilky a malosériovou výrobou různých ochranných prvků, ale i individuálními úpravami dle specifických přání zákazníků. Vedle toho také 20 let nabízí dálniční kupony. Ty prodává ve vlastním internetovém obchodě, který dále nabízí elektronické dálniční známky a možnost zapůjčení elektronických jednotek pro bezhotovostní úhradu mýta v zahraničí.

V tuto chvíli je nutné podotknout, že auto se pomalu začalo rodit už v novém politickém a ekonomickém prostředí. Po sametové revoluci se řada věcí změnila. Metalex byl zaměstnanci firmy, kteří založili novou společnost MTX, odkoupen, transformací prošel i Narex. "Supertatra" tak měla být silničním supersportem, ovšem s vnějšími rozměry dle pravidel FIA pro skupinu C tak, aby případně mohla i závodit, píše Marcel Gause v knize Metalex s podtitulem český výrobce sportovních automobilů a motocyklů.

Stavba prvního prototypu začala v Plzni v MTX (projekt se jmenoval MTX 2-05) na podzim 1990. Základem se stal prostorový rám vyrobený z ocelových trubek, řadu prvků včetně třeba upraveného zavěšení nebo dvouokruhového brzdového systému pak poskytla Tatra 613. Z ní pocházel i osmiválcový motor, který byl ovšem převrtaný na objem 3,9 litru. Vzduchem chlazená jednotka měla dva karburátory Jikov a celkový výkon 160 kW, spojená byla s pětistupňovou manuální převodovkou a poháněla zadní kola. Udávaná nejvyšší rychlost byla 246 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h mělo zabrat 6,2 vteřiny. Poprvé vyjelo červené auto s laminátovou karoserií a vlepenými skly, která tak nešlo otevírat, na jaře 1991. Testovalo se třeba i na okruhu v Mostě, kde za volantem seděl ředitel MTX a automobilový závodník Petr Bold.

Ostrou premiéru si 4,6 metru dlouhé, 1,98 metru široké a 1,17 metru vysoké kupé s 2,4metrovým rozvorem náprav (Jan Tuček v knize Tatra 613 uvádí 2,7 metru) odbylo v říjnu 1991 na autosalonu v Praze, první automobilové výstavě v hlavním městě od roku 1947. Logicky na sebe strhávalo téměř veškerou pozornost a jen za dobu trvání výstavy na něj získala firma skoro dvě stovky poptávek. To bylo dvakrát více, než kolik plánovala vyrobit. Nutno podotknout, že zájmu ze strany veřejnosti se nejde moc divit, podobné auto totiž československé automobilky nikdy nevyráběly. Václav Král vtiskl kupé skutečně unikátní a zapamatovatelné tvary, vpředu dominovala výklopná světla z BMW řady 8, vzadu mohutné partie a široká kola. Opět se jednalo o 17palcové ráfky OZ Racing obuté do pneumatik Pirelli, vzadu s rozměrem 335/35.

Dveře se otevíraly směrem vzhůru, celá přední část pak proti a zadní po směru jízdy. Vzadu byl také přístup k motoru umístěnému nad zadní nápravou jako v případě T613. Interiér pak byl hodně spartánský a účelný, jeho dominantou se staly dvě sportovní sedačky s výrazným bočním vedením.

Záhy po prvním červeném prototypu následoval druhý, rovněž červený prototyp, na nějž MTX získalo objednávku na již zmíněném autosalonu v Praze. Od prvního vozu se ten druhý prakticky neodlišoval, výjimkou byl odlišný systém chlazení oleje a lehce vyšší výkon motoru, jak upozorňuje Jan Tuček. Druhý prototyp nakonec ale záhy změnil barvu, německý zákazník jej chtěl přestříkat do bílého laku a následně také přečalounit interiér do červené kůže. Toto auto má také odlišnou přední část, která se neodklápí celá, ale jen její "víko" jako u jiných automobilů. Stalo se to potom, co majitel poničil přejezdem přes železniční přejezd spodní část předního laminátového nárazníku. Později byla do auta ještě domontovaná klimatizace, protože v letních měsících se bez otevíracích oken prakticky nedalo normálně fungovat.

V létě 1993 pak vznikl třetí kompletní vůz MTX Tatra V8, rovněž jen s víkem v přední části. To je ten z různých fotografií a článků asi nejznámější, protože byl dlouhou dobu k vidění v muzeu sportovních aut v Lánech a Petr Bold s ním v roce 1997 také stanovil český rychlostní rekord. Třetí prototyp "supertatry" dostal černé lakování a od svých dvou sourozenců se odlišoval i jiným interiérem s lepší výbavou včetně posilovače řízení nebo klimatizací a pohonnou jednotkou.

3,9litrový osmiválec totiž dostal vícebodové vstřikování Bosch, čímž stoupl výkon na 225 kW. Připomeňme, že hmotnost kupé byla na úrovni 1350 kilogramů. Posílená jednotka tak s autem docela slušně cvičila: nejvyšší rychlost stoupla na 265 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h zabralo 5,6 vteřiny. Tento kousek si podle Tučka koupil italský zákazník žijící v Brně, později byl dlouhou dobu zapůjčen do již zmíněného muzea v Lánech.

V MTX se připravovali na spuštění maximálně stokusové malosériové výroby, v jejímž rámci už karoserie neměla být z laminátu, ale z kevlaru. Základní prodejní cena, která se objevovala v katalozích v letech 1992 i 1993, byla stanovena na 2,74 milionu korun s tím, že zájemce si mohl spoustu věcí následně nakonfigurovat podle svého vkusu. Tak jako německý zákazník v případě druhého prototypu. Ke spuštění produkce nicméně nedošlo. V MTX totiž dostali nabídku na odkup celého projektu včetně všech práv. Vedení firmy se ji rozhodlo využít a osud MTX Tatry V8 tak již nemělo ve svých rukou. K produkci supersportu ale nedošlo ani tak, výrobní prostory nového majitele projektu totiž zachvátil požár. Ještě před touto událostí byla produkce auta podle všeho nabídnuta k odkoupení Tatře, která ale nejevila zájem.

Třetí prototyp MTX Tatra V8 na pražském autosalonu 1993.
Třetí prototyp MTX Tatra V8 na pražském autosalonu 1993. | Foto: ČTK/Doležal Michal

Počet vyrobených kusů se tak zastavil na třech celých autech a jednom rozloženém automobilu bez motoru, který byl vyvezen do USA. Jaký byl jeho osud je dodnes nejasné, Marcel Gause ale v této souvislosti připomíná jeden příběh. V roce 1998 se v americké inzerci objevilo auto pod jménem Desperado F1, přičemž doprovodná fotografie jako by z oka vypadla propagační fotce MTX. Inzerát nabízel k prodeji auto konkurující Ferrari F40 nebo F50, do něhož je možné zabudovat motor se šesti, osmi či dvanácti válci, za 250 tisíc dolarů. Tehdy to bylo přes 8,5 milionu korun.

Epilog existence "supertatry" napsal 8. května 1997 na bývalém vojenském letišti u Mimoně opět Petr Bold. Ten s černým prototypem stanovil nový český rychlostní rekord s průměrnou rychlostí 210,895 km/h na letmém kilometru, maximálně se pak kupé rozjelo až na 260 km/h. Mohla to být i vyšší rychlost, dráha na letišti ale nebyla tak dlouhá. Do titulků se černý vůz dostal znovu v roce 2010, tehdy jej ve svém klipu k písničce Runaway použil raper Kanye West. Ten dodnes vidělo skoro 33 milionů lidí. Podle dostupných informací jsou pak všechny tři kompletně sestavené automobily dodnes v České republice.

 

Právě se děje

Další zprávy