Benzin je druhý nejlevnější v Evropě. ÚAMK přepisuje mapu

Radek Pecák Petr Kučera Radek Pecák, Petr Kučera
14. 4. 2014 17:00
Nejdražší benzin i nafta jsou v Norsku, ukazuje děravé porovnání autoklubu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: CCS

Praha – Svéráznou kampaň na podporu automobilismu před velikonočními svátky spustil tuzemský automotoklub ÚAMK. „Benzin v Česku je druhý nejlevnější v Evropě,“ tvrdí v nadpisu pondělní tiskové zprávy. Z přiložené tabulky pak vyplývá, že levnější benzin je nyní pouze v Polsku.

Tabulka sice obsahuje Chorvatsko, nejnovější členský stát Evropské unie, ale z neznámých důvodů v ní chybějí například Bulharsko, Rumunsko nebo pobaltské státy. Po jejich započtení se benzin v Česku dostává v nejlepším případě na čtvrtou příčku v EU. Stejně tak tabulka obsahuje Švýcarsko jako nečlenskou zemi EU, chybí v ní ale třeba Ukrajina nebo Rusko – cena benzinu je tam přitom oproti Česku poloviční. Tuzemské ceny se tak ve skutečnosti nedostanou ani do nejlevnější pětice v Evropě.

Proč ÚAMK přepsal mapu Evropy? „Jedná se o státy, kam Češi jezdí,“ vysvětluje preferenci Portugalska před Bulharskem Petr Vomáčka z ÚAMK. Údaje Českého statistického úřadu o tom, kam Češi nejčastěji cestují, přitom hovoří jasně pro Bulharsko.

Průměrná cena benzinu s oktanovým číslem 95 dosahovala v minulém týdnu 35,73 koruny za litr. Nejdražší benzin je v Norsku, kde řidiči platí za litr přes 50 korun. V  Itálii přijde na téměř 49 korun, v Řecku stojí přes 47 korun. Naopak v Polsku je o korunu levnější než v Česku.

Také nafta teď patří k nejlevnějším v Evropě - litr stojí v Česku 35,69 koruny za litr. Nejdražší je v Norsku (47 korun) a Velké Británii (45 korun). Ze sousedních zemí je levnější opět jen v Polsku (necelých 35 korun), ze států západní Evropy i v Lucembursku.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Uhelná komise chce ukončit využívání uhlí v roce 2038

Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Informaci od několika zdrojů ČTK potvrdil Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Podle zdrojů ČTK hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi.

Celkem má komise 19 členů. Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy