


Čínská automobilka BYD začíná v Evropě budovat síť ultrarychlého dobíjení. Technologie s maximálním výkonem až 1,5 MW slibuje doplnění stovek kilometrů dojezdu během několika minut.

Vlastní ultrarychlá nabíjecí infrastruktura napříč Evropou, kterou automobilka BYD nazývá Flash Charging, může významně změnit podobu elektromobility.
Technologie totiž představuje jeden z největších posunů v oblasti nabíjení elektromobilů od nástupu ultrarychlých sítí. Zatímco většina dnešních evropských DC nabíječek nabízí výkon mezi 150 a 350 kW, nová, druhá generace systému BYD dosahuje špičkového výkonu až 1500 kW, tedy více než čtyřnásobku výkonu běžných ultrarychlých stojanů.



Podle údajů BYD dokáže kompatibilní elektromobil za ideálních podmínek doplnit energii odpovídající přibližně 400 kilometrům dojezdu (dle čínské metodiky CLTC) během pěti minut. Nabití z 10 na 70 procent kapacity baterie má trvat přibližně pět minut, zatímco dosažení 97procentní kapacity z 10 % přibližně devět minut. V extrémních mrazech kolem −30 °C uvádí automobilka prodloužení tohoto času pouze na zhruba 12 minut.
Reálné výsledky se však budou lišit podle konkrétního modelu, stavu baterie i okolních podmínek.
Nejde však přitom pouze o samotnou nabíječku. BYD se zaměřuje i na tisícivoltovou architekturu vozidel, druhou generaci baterií Blade Battery, novou výkonovou elektroniku i vlastní nabíjecí infrastrukturu. Druhá generace systému využívá napětí až 1000 V a proud až 1500 A, což umožňuje dosáhnout maximálního výkonu 1,5 MW.



Co je Blade Battery?
Blade Battery je vlastní lithium-železo-fosfátová (LFP) baterie automobilky BYD s články ve tvaru dlouhých „čepelí“, která vyniká vysokou bezpečností, dlouhou životností a lepším využitím prostoru než běžné bateriové konstrukce.
Kompatibilita vozidel je podstatná. Plný potenciál nové technologie zatím využijí pouze modely postavené na nové platformě s tisícivoltovou architekturou a druhou generací baterií Blade. Mezi první takové evropské modely patří například Denza Z9 GT.
Ostatní elektromobily vybavené konektorem CCS2 budou moci nové stanice využívat také, jejich nabíjecí výkon však bude omezen možnostmi samotného vozu.



Ještě zajímavější než samotná technologie je obchodní strategie společnosti. BYD nechce být pouze výrobcem automobilů, ale nabíjecí infrastrukturu bude také provozovat.
Automobilka oznámila plán vybudovat v Evropě více než 3000 Flash Charging stanic během následujících dvou let. První veřejná stanice již byla uvedena do provozu v Německu, další projekty připravuje například ve Velké Británii, kde má vzniknout přibližně 300 lokalit. Výstavba bude pokračovat také ve Francii, Nizozemsku, Španělsku a dalších evropských zemích.
Na rozdíl od Číny přitom BYD nechce budovat síť výhradně „na zelené louce“. V Evropě plánuje ve velké míře spolupracovat se stávajícími provozovateli nabíjecí infrastruktury a instalovat své technologie na již existujících lokalitách. Díky tomu může být rozšiřování sítě výrazně rychlejší.
Vybudování megawattových nabíjecích stanic představuje významnou investici. Jedna lokalita může stát stovky tisíc až více než milion eur. BYD proto počítá s využitím bateriových úložišť, která budou průběžně dobíjena z distribuční sítě a následně budou poskytovat krátkodobé megawattové výkony.
Takové řešení výrazně snižuje nároky na připojení k elektrické síti a současně umožňuje efektivnější hospodaření s nakupovanou elektřinou. Automobilka ale zatím nezveřejnila oficiální evropské ceny nabíjení.

Výzvou bude také samotná výstavba. Povolovací procesy, připojení k distribuční síti i stavební řízení bývají v Evropě podstatně pomalejší než v Číně, a právě rychlost realizace bude jedním z hlavních faktorů úspěchu celého projektu.
Pokud se však BYD podaří naplnit alespoň podstatnou část jejích plánů, může Flash Charging výrazně změnit evropský trh. Nabíjení elektromobilů by se časově mohlo přiblížit běžnému tankování, což by odstranilo jednu z nejčastějších překážek širšího rozšíření elektromobility.
Současně by se zvýšil tlak na ostatní automobilky i provozovatele nabíjecích sítí, aby urychlili přechod na tisícivoltové platformy a výkonnější nabíjecí infrastrukturu.
Článek vznikl ve spolupráci s BYD.






Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.



Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.



Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?



Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.



O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.