"Značka Geely tvořila v listopadu 81 procent celého běloruského trhu osobních automobilů," hlásá titulek zprávy Běloruské automobilové asociace (BAA) zveřejněný na jejím oficiálním webu. Ve zprávě se dále uvádí, že čínské Geely "pokračovalo ve zvyšování prodejů druhý měsíc po sobě" a dosáhlo tak "rekordního odbytu 626 vozů". Prodeje ostatních značek, s výjimkou ruské Lady, asociace označila za "nulové". Za relativním úspěchem Geely stojí fakt, že zde automobilka v rámci joint venture s běloruským státem před pěti lety otevřela vlastní továrnu.
Zpráva dále konstatuje, že se podmínky pro fungování prodejců nových aut v uplynulém měsíci prudce zhoršily, když jejich tržby ve srovnání s říjnem spadly o 40 procent. Ještě dramatičtěji pak vypadá situace v meziročním srovnání. Jak konstatuje BAA, "oproti listopadu 2021 se objem prodejů aut v zemi snížil dvacetkrát."
Lídrem trhu zůstává podle asociace Lada, která v zemi letos prodala 3698 aut. Na paty ji však šlape automobilka Geely s 3197 prodanými vozy. Vzhledem k tomu, jaký je současný poměr prodejů obou značek, je vysoce pravděpodobné, že Číňané ještě do konce roku Ladu o prvenství připraví.
Z uvedené zprávy BAA lze snadno spočítat, že celkové prodeje nových osobních aut v Bělorusku dosáhly v listopadu 745 kusů. V Česku se podle statistiky Svazu dovozců automobilů za stejné období prodalo 17 408 aut. Bělorusko je přitom podobně lidnaté jako Česká republika, žije zde zhruba 9,5 milionu lidí.
"Když se podíváte na loňský rok, kdy už byl nedostatek aut dost akutní, jakákoliv masově prodávaná značka sama o sobě dokázala prodat 400 vozů měsíčně, ať to byl Volkswagen, Kia nebo Geely. A ještě v roce 2019 každá z nich udala měsíčně 700 aut," komentuje tamní vývoj ředitel automobilového holdingu Atlant-M Sergej Samoilo.
Situace na trhu s novými auty se v Bělorusku vyostřila poté, co vypukla válka na Ukrajině. Jako stát aktivně podporující ruskou agresi se také Bělorusko dostalo na sankční seznam a většina automobilek z tamního trhu odešla.
Mladoboleslavská Škoda to nedobrovolně udělala už o rok dříve: nejprve jí režim samozvaného prezidenta Lukašenka zakázal prodej modelu Rapid s odůvodněním, že je životu nebezpečný. Situace pak rychle vygradovala až k úplnému zákazu prodeje všech modelů. Nařízení přišlo krátce poté, co automobilka odmítla sponzorovat hokejové mistrovství světa, o jehož pořádání Minsk usiloval.
