Konec v roce 2035: Británie chce uspíšit zákaz prodeje aut se spalovacím motorem

ČTK ČTK
4. 2. 2020 11:31
Británie chce zakázat prodej automobilů s naftovými a benzinovými motory i s hybridním pohonem už od roku 2035, což je o pět let dříve, než původně plánovala. Oznámit to dnes má premiér Boris Johnson, který bude ve svém projevu ohledně programu letošní konference OSN o klimatu mluvit o závazcích Británie v boji s globálním oteplováním.
Rozebraný motor 1.0 TSI.
Rozebraný motor 1.0 TSI. | Foto: Škoda Auto

Podle Johnsona se jedině dřívějším zákazem aut na naftu a benzin podaří dosáhnout cíle, aby země do roku 2050 snížila své emise skleníkových plynů prakticky na nulu.

"Pořadatelství konference COP 26 je pro Spojené království a země celého světa významnou příležitostí zvýšit úsilí v boji proti klimatickým změnám," citovala z Johnsonova připraveného projevu stanice BBC. Británie už v roce 2017 oznámila, že zakáže prodej nových automobilů s benzinovým a naftovým motorem, tehdy ale stanovila termín do roku 2040.

Podle ekologů ale ani dřívější zákaz motorů spalujících fosilní paliva nemusí stačit. "Nový cíl s rokem 2035 bude stále znamenat, že Británie bude stát v elektromobilové revoluci na vedlejší koleji a bude do té doby vypouštět do atmosféry stále více skleníkových plynů," komentoval záměr vlády Mike Childs z ekologické organizace Friends of the Earth. Johnson nevyloučil, že kabinet se může pokusit o ještě dřívější odstranění benzinových aut z prodeje.

Johnson má dnes novinářům představit program další konference OSN o klimatu (COP 26), která se uskuteční letos v listopadu v Glasgowě. Spolu s ním vystoupí i britský přírodovědec David Attenborough.

Britský premiér nyní čelí v souvislosti s chystanou klimatickou konferencí kritice, neboť minulý týden oznámil, že akci nebude předsedat bývalá náměstkyně na ministerstvu energetiky Claire O'Neillová, kterou přitom jmenoval teprve před půl rokem. O'Neillová dnes rozhlasové stanici BBC Radio 4 řekla, že vláda podle ní s nynějším nastavením není schopna své cíle ohledně boje s globálním oteplováním splnit. Může za to podle ní naprostý nedostatek odhodlání a řídících schopností současného kabinetu.

O'Neillová už dříve v dopise na adresu premiéra uvedla, že od něj navzdory slibům nedostala dostatečnou podporu, ideovou, finanční ani personální. "Moje rada pro všechny, kterým Boris (Johnson) něco slibuje - ať už jsou to voliči, světoví lídři, ministři, zaměstnanci nebo i rodinní příslušníci -, je následující: nechte si to dát písemně, najděte si právníka, aby se na to podíval, a ujistěte se, že jsou v bance peníze," řekla.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 41 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy