Velké auto potřebuje vysoký výkon a zároveň co nejlepší účinnost. Ještě před pár lety na tyto požadavky nejlépe odpovídal diesel, ale utažená oprátka emisí zdravotně škodlivých látek ho z mnoha aut vyhnala.
Zejména japonské značky s naftou končí i u větších SUV. Po Toyotě, Mitsubishi a Hondě došlo i na Nissan. Nový X-Trail vsadil na benzinový downsizing. Tříválec 1,5 litru doplňuje nejen turbo, ale i unikátní proměnný kompresní poměr.
Jiný takový motor se v Evropě neprodává a na jeho chování jsme byli velmi zvědavi. Proto jsme mu vyhlédli zajímavého tréninkového partnera. Benzinovou Škodu Kodiaq 2.0 TSI, která si zase k účinnosti pomáhá Atkinsonovým cyklem.
K pochopení těchto pojmů musejí absolventi ČVUT prominout literární příměr. Benzinový motor funguje jako urostlý dřevorubec. Nadělá práce za sedm vyhublých hipsterů, ale v poledne si řekne o kotlík guláše a džbánek piva. A protože zvyk je železná košile, musíte mu ten guláš zaplatit, i když je zrovna práce málo.
Techničtěji řečeno má špatnou účinnost při nízké zátěži. Když uberete plyn a kocháte se krajinou, jeho hladové válce si pořád říkají o plnou porci.
Kodiaq v tu chvíli přejde do Atkinsonova cyklu. Zavře dříve sací ventily, takže nasaje a spaluje méně směsi, než by odpovídalo objemu válců. Expanze se naopak roztáhne do plného objemu, takže energie paliva se využívá déle a efektivněji.
Nissan přidal mezi klikovou hřídel a ojnici pákový mechanismus. Písty po něm vyjedou výš, takže objem válců se zmenší. Tím pádem lze méně směsi spálit za plné komprese, účinněji.
Těšili jsme se, že srovnáním jednoho s druhým ve stejně velkých autech přesně zjistíme, které řešení je lepší. Bohužel to úplně nejde, protože Nissan motor zapřáhl do hybridní sestavy. Příliš nízké i příliš vysoké zátěži se vyhýbá tím, že si nadělá energii dopředu a schová ji do baterie. Koly točí pouze elektromotor, zatímco Kodiaq má obvyklý dvouspojkový automat se sedmi stupni.
S oběma auty se nejdříve poctivou hodinu motáme dopolední Prahou. Nissan se ukazuje jako komfortnější společník díky okamžitému, snadno dávkovatelnému a přímočarému tahu elektromotorů u obou náprav. Když zaberou současně, podávají 525 Newtonmetrů.
Motor Kodiaqu se z nízkých otáček tak pohotově nerozběhne, a ještě ho zdržuje váhání dvouspojkového automatu.
Jelikož se ve městě často střídají rychlé rozjezdy s opakovaným zpomalováním, zúročí tu X-Trail nejlépe výhody hybridního pohonu. Po čtyřiadvaceti kilometrech vykazuje spotřebu jen 5,5 litru. Naopak Kodiaq doplácí na fyziku benzinového turba a čtyřkolky s kardanem. Počítač ukazuje o rovné tři litry víc.
Skutečně to není boj rovného s rovným. Spíše ukázka, co umí hybrid a jak omezené jsou další možnosti zlepšit účinnost benzinového motoru. Před patnácti lety znamenalo přeplňování velký skok dopředu, další krůčky už jsou téměř nepatrné.
Ze Zličína míříme na karlovarskou dálnici, jejíž mírné převýšení a klidný provoz dovoluje udělat si o spotřebě dobrý obrázek. V Lánech obracíme zpět a po návratu odečítáme z displeje škodovky spotřebu 9,3 litru. Není to málo, ale s přihlédnutím k aerodynamice SUV to také není moc. O půl čísla větší příbuzný Volkswagen Atlas s šestiválcem 3,6 tudy jel za 12,8 litru.
Dálniční spotřeba X-Trailu 11,1 litru je zklamání. Jeho elektromotory ve vysoké rychlosti vyběhnou z optimálních otáček, účinnost klesá a na rozdíl od Hondy či Mitsubishi si nedokáže ulevit zařazením stálého převodu ke spalováku.
Nissan doplácí na jednoduchost, s jakou hybrid postavil. Každé zpomalení se na dálnici citelně vrátí. Už při 120 km/h spotřeba klesne pod devět litrů. Konstruktéři asi cílili na americké zákazníky, kteří jezdí ještě pomaleji.
Zpátky ve svém živlu je X-Trail na posledním úseku po okresních silnicích kolem Kladna a Okoře. Svérázné tlumené chrchlání hrubě běžícího tříválce do kabiny proniká jen vzdáleně a co chvíli ho počítač úplně vypne. Okruh končí spotřebou 6,8 litru.
Tentokrát je to Kodiaq, který nás nemile překvapuje hodnotou o dva litry vyšší. To je mnohem víc, než co stejný motor předvádí v Superbu s pohonem jedné nápravy nebo v lehčím Volkswagenu T-Roc. S Kodiakem ve čtyřkolce už má tolik práce, že se do úspornějšího Atkinsonova cyklu ani nedostane.
Obvykou praxí je na závěr testu spočítat pro každé auto průměrnou spotřebu. Zde bychom došlo k 7,8 litru u X-Trailu a 8,9 u Kodiaku. Čísla by to však byla velmi ošidná, neboť by v nich zcela zanikl rozdíl mezi slabými a silnými stránkami obou pohonů.
Spotřeba v testu
Nissan X-Trail Škoda Kodiaq
e-Power 4WD 2.0 TSI AT 4×4
Město (l/100 km) 5,5 8,5
Dálnice (l/100 km) 11,1 9,3
Okres. silnice (l/100 km) 6,8 8,8
Jednoznačný závěr je, že benzinový motor navzdory všem moderním fintám nezapře duši dřevorubce a přepínání do úspornější režimů má smysl jen v přiměřeně malém a lehkém autě. V Kodiaku 2.0 TSI s pohonem 4×4 tento přínos zřetelný není.
Na X-Trailu je pozoruhodné, že dosahuje podobných parametrů s motorem o válec kratším a o půl litru menším. Zásadní přínos pro spotřebu by to ale nemělo. Nebýt hybridního ústrojí, které s energií motoru vždy hospodaří lépe. V tomto případě všude mimo dálnici - což jde ovšem na vrub hybridu, nikoli tříválce.
Vozidla v testu
Nissan X-Trail Škoda Kodiaq
e-Power 4WD 2.0 TSI AT 4×4
Motor: tříválec 1,5 l+ elektro čtyřválec 2,0 l
Výkon (kW): 116 + 157 140
Točivý moment (Nm): 250 + 525 320
Nejvyšší rychlost (km/h): 180 215
Zrychlení 0-100 km/h (s): 7,2 7,6
Kombinovaná spotřeba (l/100 km): 6,6 8,2
Složitější technika Nissanu se odráží ve vyšší ceně. Hybridní čtyřkolka ve výbavě Tekna s průhledovým displejem a světlomety LED Matrix stojí 1,3 milionu korun. Škoda Kodiaq Sportline Exclusive je o 60 tisíc levnější. Na obou stranách se však mohou najít výjimky, Nissan právě teď nabízí limitovanou edici e-Powerline Plus zvýhodněnou o sto tisíc korun.
