Až třetina silnic a mostů je v havarijním stavu. Pro bezpečnost je důležité i sekání trávy

Michal Štengl
16. 7. 2018 15:29
Také se vám zdá, že se letos opravují silnice snad úplně všude? A proč jsou uzavírky často i na objízdných trasách? A je pravda, že velká část silnic a mostů je u nás ve špatném stavu? Na příkladu dopravně nejvytíženějšího Středočeského kraje se pokusíme najít odpovědi na tyto otázky.
Údržba komunikací se dělí na běžnou a souvislou. Běžná údržba v první řadě řeší likvidaci závad ve sjízdnosti, tj. provoz ohrožujících poruch komunikace.
Údržba komunikací se dělí na běžnou a souvislou. Běžná údržba v první řadě řeší likvidaci závad ve sjízdnosti, tj. provoz ohrožujících poruch komunikace. | Foto: Michal Štengl

Naplno se rozjela stavební sezona a české silnice se proměnily v jedno velké staveniště (a parkoviště). Ve velkém se totiž opravují nejen dálnice a silnice I. třídy, ale také dvojky a trojky, které jsou často v havarijním stavu. Stát totiž pochopil, že když se nebude do oprav investovat, nebude brzo po čem jezdit.

Středočeský kraj, jehož komunikace obecně patří k těm vůbec nejvytíženějším, protože jsou v blízkosti Prahy, má ve svém vlastnictví celkem 8626 km silnic, z toho 2384 km je II. a 6242 km III. třídy. K tomu si připočítejte 1844 mostů a další silniční objekty a o ty je třeba se pokud možno pravidelně starat.

Byť se v poslední době hodně hovoří o tom, že jsou stromy nebezpečné, podle Zdeňka Mečíře mají u silnici neoddiskutovatelný přínos.
Byť se v poslední době hodně hovoří o tom, že jsou stromy nebezpečné, podle Zdeňka Mečíře mají u silnici neoddiskutovatelný přínos. | Foto: Michal Štengl

Dlouhodobé podfinancování údržby a opravy silnic v posledních letech vedlo k tomu, že v kombinaci s extrémně silným dopravním zatížením došlo k výraznému zhoršení kvality silnic ve Středočeském kraji. Čtvrtina silnic II. třídy (cca 600 km) je v havarijním stavu vyžadující opravu nebo rekonstrukci. Ještě horší je situace u komunikací III. třídy, kde vykazuje havarijní stav 30 % silnic, což představuje 1873 km. Podobně špatná situace panuje i u mostů, kde 31 % z celkových 1844 vykazuje špatný technický stav.

A jelikož kraje v poslední době konečně dostávají peníze od státu na opravu silnic nižších tříd, v kombinaci s krátkou stavební sezónou se zkrátka opravuje ve velkém. A to i často na silnicích, které mohou sloužit jako objízdné trasy na opravovaných úsecích dálnice D1. Přestože je vždy snaha koordinovat plánování uzavírek (existují tzv. uzavírkové komise), ne vždy se to zkrátka povede.

Správa a údržba silniční sítě je řízena zákonem 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, zákon je prováděn vyhláškou 104/1997 Sb. Tento zákon přesně definuje, co a jak musí Krajská správa a údržba silnic (KSÚS) na silnicích dělat. Zaměříme-li se jenom na údržbu, tak ta je rozdělena na letní a zimní, přičemž věnovat se budeme letní.

Kdo se o co stará

Zatímco dálnice a silnice I. třídy patří státu a stará se o ně Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), dvojky a trojky patří krajům. Ty pro jejich správu a údržbu zřídily organizace, ve Středočeském kraji je to příspěvková organizace Krajská správa a údržba silnic (KSÚS). V různých krajích je organizace i odlišná a o silnice se starají organizace, zřizované jako akciové společnosti, s.r.o. apod. Zatímco dříve byla organizace údržby silnic jednotná v celé ČR a tzv. "susky" se staraly o silnice vlastními kapacitami a prováděly i jejich údržbu, nyní si v některých krajích na tuto práci najímají soukromé firmy na základě smluvního vztahu vzešlého z veřejné soutěže. To na jedné straně sice obvykle znamená efektivnější zacházení s veřejnými financemi, na druhé to ale přináší i komplikace v podobě snahy o co nejnižší cenu (což jde často proti kvalitě) a napadání výsledků ze strany neúspěšných uchazečů. To komplikuje hlavně větší opravy, které se často protahují a zdražují, protože se zhorší stav komunikace

Zdroj: Michal Štengl

"Rozsah oprav a údržby je striktně daný zákonným předpisem, rozhodně není závislý na libovůli správce komunikace," vysvětluje Zdeněk Mečíř, silniční inspektor KSÚS, který v této oblasti pracuje téměř 40 let. Letní údržba však není jenom o opravách samotných komunikací, ale prvořadě o odstraňování závad, jež mohou ohrozit bezpečnost provozu.

Na mysli máme především údržbu dopravního značení. Je jasné, že chybějící stopka na vedlejší silnici může být velmi nebezpečná. Z hlediska bezpečnosti je důležité také sekání trávy, které zlepšuje rozhledové poměry a provádí se třikrát za rok. Udržovat se musí i další vegetace kolem silnic, například stromy.

Byť se v poslední době hodně hovoří o tom, že jsou stromy nebezpečné, podle Zdeňka Mečíře mají u silnici neoddiskutovatelný přínos: "V létě zastiňují silnici, což prodlužuje její životnost, a v zimě je zase chrání před spadem sněhem." Hlavně večer stromy také zlepšují orientaci, zároveň také zachycují prach a částečně i snižují hluk ze silnic. Jak Zdeněk Mečíř přiznává, při údržbě stromů mají někdy potíže s ekology: "Stačí nějaký vzácný brouk a kolikrát nemůžeme pokácet ani suchý a provoz ohrožující strom."

Známý obrázek: Silnice v opravě.
Známý obrázek: Silnice v opravě. | Foto: Michal Štengl

Údržba komunikací se dělí na běžnou a souvislou. Běžná údržba v první řadě řeší likvidaci závad ve sjízdnosti, tj. provoz ohrožujících poruch komunikace. Obvykle se takto opravují výtluky a další poruchy, přičemž priorita oprav se přesně určuje podle tzv. katalogu poruch. KSÚS se poruchy komunikace obvykle snaží odstranit do dvou až tří dnů po zjištění, vždy se ale musí minimálně toto místo označit. Že je Středočeský kraj v této oblasti opravdu aktivní, dokazuje i udělení ceny Nejaktivnější kraj v roce 2017. Tu obdržel Středočeský kraj v rámci ankety o Nejhorší díru v České republice (www.vymoly.cz) za to, že opravil nejvíce výmolů nahlášených motoristy. Na běžnou údržbu KSÚS vynaloží cca 500-600 milionů korun ročně.

Pojmem souvislá údržba se rozumí opravy vozovky na delším úseku, typickým příkladem je třeba pokládání nového povrchu. "Snahou je opravovat komunikaci od dobré silnice k dobré, nebo od křižovatky ke křižovatce," vysvětluje Zdeněk Mečíř. Při pokládce "koberce" je správce komunikace vedle trvanlivosti silnice, rovinatosti, míry zhutnění, kvality živic a dalších technických parametrů povinný podle zák. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví garantovat i nízkou hlučnost v souladu s vyhl. 523/2006 Sb. (limity jsou 50 dB(A) v noci a 55 dB(A) přes den) od projíždějících aut.

Vedle samotných technologií pokládky se to řeší i jinými opatřeními, jako jsou protihlukové stěny, keře, stromy, ale také výměna oken v domech podél komunikací. A tyto úpravy samozřejmě opravy komunikací výrazně prodražují. KSÚS vydává na souvislou údržbu také kolem půl miliardy korun, za což se opraví asi 150 km silnic a 20 až 30 mostů.

Fakta o komunikacích ve Středočeském kraji
Celkový počet silnic: 9640 km
Dálnice a silnice I. třídy: 1009
Silnice II. třídy: 2384 km
Silnice III. třídy: 6242 km
Počet mostů: 1844
Havarijní stav silnic II. třídy: 25 % / 596 km
Havarijní stav silnic III. třídy: 30 % / 1873 km

Autor je šéfredaktorem časopisu Transport a logistika

 

Právě se děje

Další zprávy