Rozdíly zjištěné ADAC vypadají hrozivě. Třeba u VW Sharan naměřili kufru 630 litrů, kdežto samotný výrobce uvádí 955. Více než dvousetlitrový rozdíl hlásí také v případě švédského SUV Volvo XC90, u něho zjistili 475 litrů, kdežto výrobce má uvádět 721 (v Česku 709). Naopak u lacinějších aut již prý k takovým rozdílům nedochází, u Dacie Duster uvádí ADAC 410 litrů a výrobce podle autoklubu 413 (český dovozce píše 411 až 445 litrů podle verze).
ADAC tvrdí, že rozdíly jsou dané tím, že výrobci využívají při měření objemu zavazadlových prostorů triky, někteří do objemu započítávají třeba prostor pro rezervní kolo, a ve své tiskové zprávě píše také o tom, že směrnice pro měření objemů kufrů nejsou pro výrobce závazné.
Sám proto objem měří podle vlastní metodiky, při níž nastaví do jednotné pozice pohyblivé součásti interiéru, které by mohly objem kufru ovlivnit (například posuvnou zadní lavici). Využívá také pouze prostor po roletku nebo kryt kufru, případně po spodní hranu zadních oken, pokud auto roletku nemá.
Kufry se pak následně plní pěnovými kvádříky o rozměrech 20 x 10 x 5 cm, což dá dohromady objem jednoho litru. Objem kufru je pak roven počtu kvádříků, které se do něj povede takto naskládat. Podle ADAC jsou takto stanovená data naprosto srovnatelná a poskytují lepšího průvodce při výběru auta než pouhé údaje automobilek.
Česká Škoda už na iniciativu ADAC reagovala, když na svém novinářském webu zveřejnila článek o tom, jak vlastně kufry měří. Podobně jako většina výrobců k tomu využívá normu ISO 3832, případně postupuje podle shodné směrnice německého sdružení automobilového průmyslu VDA.
Tyto normy jasně stanovují, co vše lze z kufru před měřením jeho objemu odstranit a kam lze kvádříky identické s těmi, které používá ADAC, skládat. "Povoleno je například ze zavazadlového prostoru při měření odstranit vše, co není pevně spojené s automobilem. Tak daleko ale nejdeme, chceme, aby byl objem skutečně realistický a odpovídal tomu, co je možné využít," říká vedoucí vývoje zavazadlového prostoru v automobilce Ladislav Kraus.
Samozřejmě ale podle něj platí, že se při měření využívá i objem pod podlahou zavazadlového prostoru, stejně jako v případě měření se sklopenými zadními opěradly přijdou kvádříky i do prostoru pro nohy zadních cestujících. Škoda také přiznává, že objem zavazadlového prostoru v souladu s normou měří u aut v základní konfiguraci a že příplatková výbava může objem kufru ovlivnit. A ano, rezerva je například u nové Octavie za příplatek 3000 korun. Škoda tedy mezi řádky přiznává, že objem kufru o prostor pro rezervu zvětšuje.
Rozhodně však není sama. Příkladem budiž nové Hyundai i20. To má v obyčejné variantě kufr o papírovém objemu 352 litrů, pokud ale zvolíte mildhybridní verzi, u níž je místo rezervy baterie, bude mít zavazadelník o devadesát litrů méně.
Platí však to, že pokud výrobce uvádí, že je objem určen podle normy VDA, měly by být hodnoty srovnatelné. Takové Volvo dokonce na svých novinářských stránkách poctivě uvádí objemů zavazadlového prostoru hned několik - v základní konfiguraci po roletku, po střechu, po sklopení opěradel po roletku i střechu atd.
Není tedy tak úplně pravda, že by údaje uváděné automobilkami byly vysloveně nesrovnatelné. Rozdíly naměřené ADAC tak jsou dané především tím, že Němci prostor pod podlahou nevyužívají. Jejich měření ale také není stoprocentně relevantní, protože autoklub na svém webu nikde blíže nespecifikuje, jak vypadá jednotná poloha opěradel polohovatelných sedadel a do jaké pozice se umisťuje dvojité dno kufru.
Háček také může být v tom, že na určování objemu kufru, kterému ve Škodovce říkají litrování, existují specialisté. Ti s pěnovými kvádry hrají jakýsi tetris a s využitím svých dlouholetých zkušeností dokážou podle samotné automobilky naměřit vyšší objem než počítačová simulace, která se při návrhu kufru rovněž provádí. Skládání však musí být také opakovatelné, takže je nutné, aby svůj litrovací výkon uměli zopakovat.
Na každý pád je tak dost možné, že by lidé ze Škodovky dokázali do kufru nacpat více kvádříků než zástupci ADAC. Do stanovení objemu kufru tedy, možná překvapivě, vstupuje i lidský faktor.
Spíše než srovnávání hodnoty uváděné ADAC nebo vycházení z oficiálních údajů automobilek je při výběru vozu nejdůležitější osobní zkušenost. Pokud máte nějaký velký předmět, který potřebujete převážet (typicky kočárek), před nákupem určitě vyzkoušejte, jestli se do auta vejde. Stejně platí, že jen málokdo a málokdy využije naprosto celý objem kufru, a to i když je naměřený normovanými kvádříky a ne nepřesnou metodou tekutin, kterou dříve výhradně používaly některé francouzské automobilky a při níž se měří do posledního krychlového milimetru geometrický objem kufru.
