Foto: Nejšílenější virtuální budíky v autech. I lidová auta je měla už před 30 lety

To nejsou přístroje futuristického konceptu, ale Renaultu 11 z počátku 80. let.
Alfa Romeo 90 byla sedan, který se ve výrobě udržel jen mezi lety 1984 a 1987. Na silnicích ji příliš často nepotkáte, přestože za designem stojí Bertone a pod kapotou bylo možné najít i benzinové šestiválce. Kabina nabídla netradiční tvarování, přístroje jako takové byly digitální do té míry, že místo ručičky ukazovala rychlost a otáčky virtuální stupnice.
Aston Martin Lagonda ztělesňoval bezbřehý luxus. Britové si dali na tvarování karoserie i interiéru záležet, což s sebou neslo i používání ryze moderních technologií. Některá tlačítka tak už na přelomu 70. a 80. let nahradily dotykové plochy a chybět nemohly ani digitální přístroje. Funkčnost a zpracování ale byly na špatné úrovni.
Buick Riviera se v roce 1986 stal prvním autem s dotykovou obrazovkou na středové konzoli. Dokonale tak předběhl dobu o více než desetiletí. Spolu s centrální obrazovkou nemohla chybět ani ta před řidičem. Nastavení se nesnažilo o imitaci klasických přístrojů, místo toho nechyběl centrální rychloměr a po stranách umístěné hodiny a palivoměr. Následující generace amerického kupé již o digitální přístroje přišla.
Cadillac Allanté byl luxusním kabrioletem po všech stránkách. Karoserii navrhl a stavěl Pininfarina v Itálii, celá produkce se tak kvůli dopravě výrazně prodražila. Pod kapotou byly jen osmiválce a kabina nabídla kůži, dřevo i řadu elektronických komfortních prvků. Mezi nimi byly i digitální budíky.
Foto: Výrobci
Jan Matoušek Jan Matoušek
26. 11. 2018 6:07
Virtuální přístrojový panel v posledních letech nebývale nabral na popularitě. Koupíte jej do vozu prakticky jakékoliv velikosti, vedle klasických údajů jako rychlost či počet otáček pak navíc umí zobrazovat i informace z navigace či mobilního telefonu. Digitální přístrojová deska ale není až takovou novinkou, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zabrousili jsme proto do historie, konkrétně do 80. let, a našli jsme hned několik vozidel, která moderní "výdobytek" nabídla svým zákazníkům.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy