Jméno Alfa Romeo zná asi každý, kdo aspoň chvíli uvažoval o tom, že by si udělal řidičský průkaz. Tato auta nebyla nikdy tuctová. Jednotlivé typy se do paměti motoristů vryly buď svojí neobyčejnou krásou nebo výjimečnou rychlostí. V jednom období pak také svojí nekvalitou.
24. června je tomu sto let, co v italském Miláně Alfa Romeo vznikla. Podařilo se vlastně až na druhý pokus, protože již v roce 1906 skupina italských průmyslníků začala vyrábět v licenci francouzské společnosti Darracq automobily. Vydrželo jim to jen rok a zbankrotovali. V roce 1910 myšlenku oprášili a založili firmu Anonima Lombarda Frabbrica Automobili neboli Alfa. V témže roce stvořili první automobil a hned tento model 24 HP udivoval svojí na tehdejší dobu nevídanou rychlostí 115 km/hod.
Brzy však začala první světová válka a prvotní úspěch vyprchal,. S ním i peníze, proto firma přivítala majetného důlního inženýra Romea, která nad firmou převzal kontrolu. Jeho jméno se pak objevilo i v názvu.
S Alfou jezdil Enzo Ferrari
Prvním vozem, který nesl označení Alfa Romeo, byl typ ES Torpedo 20/30. Zúčastnil se závodu Targa Florio a při své premiéře v roce 1920 skončil druhý. Za volantem neseděl nikdo jiný než pozdější zakladatel ještě známější italské značky Enzo Ferrari.
Dalším pozitivním impulzem pro Alfu Romeo byl příchod inženýra od Fiatu Vittoria Jana. jeho dílem je P2 Grand Prix, který na závodních tratích po sedm let nikdo neporazil. Pod kapotou vozu byl přeplňovaný osmiválec s výkonem 175 koní a maximální rychlostí 225 km/hod.
Alfy sice vyhrávaly, ale peníze nějak stále chyběly. Když v roce 1928 opustil firmu Nicola Romeo, vypadalo to se značkou bledě. Ale pomohl tehdejší diktátor Benito Mussolini, a tak se mohly v Turíně nadále vyrábět závodní auta a luxusní vozy pro bohaté zákazníky.
Jak vznikl znak
Traduje se, že napadl v roce 1910 návrháře Romano Cattanea při čekání na tramvaj na Piazza Castello. Právě on dostal za úkol vytvořit znak pro Alfu. Prý se tehdy inspiroval velkým červeným křížem rodiny Visconti a erbem hada nad velkými dveřmi Castello Sforzesco. S pomocí dalšího návrháře, Giuseppeho Merosiho pak dali dohromady podobu loga, které obsahuje jak symbol města Milána, tak symbol rodiny Visconti.
Během druhé světové války se v továrně místo krásných vozů vyráběly náklaďáky a letecké motory. Když spojenci areál několikrát bombardovali, hrozil Alfě opět konec. A opět se z krize vyhrabala. Návrat na závodní tratě byl velkolepý. Počátkům nově zrozené Formule 1 kraloval vůz 158 Alfetta. Právě s ním získal Giuseppe Farina první titul v této kategorii a o rok později ho na stejném voze napodobil Juan Manuel Fangio.
V krizi byla Alfa téměř neustále
Historie z 20. let se ale opakovala. Opět přišly finanční potíže. Automobilka tedy v šedesátých letech opustila výrobu drahých luxusních vozů a soustředila se na produkci menších vozů pro sportovně orientované řidiče. Proto měly až do 80. let výhradně poháněnou zadní nápravu, proto šlo z velké části o kupé či kabriolety. Jejich tvary (ale i technická řešení v útrobách) byly velice často překvapivé a někdy až revoluční. Však také mnohé alfy nakreslili později světoznámí designéři jako byl Pininfarina, Nucio Bertone, Marcelo Gandini či Giorgio Giugiaro.
Modely jako 1900, Giulia, Giulietta nebo Alfetta se pak prodávaly v do té doby nevídaných desetitisícových sériích. Velké úspěchy pak slavil otevřený model Spider, který v různých obměnách sjížděl z výrobních linek v letech 1966 až 1993.
Výroba ovšem byla drahá a v polovině osmdesátých let stála Alfa Romeo opět před krachem. Tehdy ji zachránilo spojení s Fiatem. Z této spolupráce vytěžila například i vývoj typu 156, který vyhlásili evropští novináři autem roku 1998 či Alfy Romeo 157, která ve stejné anketě zvítězila o tři roky později také.
Ke 100. výročí Alfa Romeo sobě i svým příznivcům nadělila několik dárků. Více o nich čtěte v příštích dnech.
