A zase ty emise: Automobilky nestíhají, s testy pomáhá špičková česká zkušebna

Martin Frei Martin Frei
16. 9. 2019 13:35
Emisní předpisy přitvrzují, schvalování prototypů se protahuje. Modernizovaná zkušebna v Roztokách u Prahy láká stále víc automobilek, jimž kapacita vlastních laboratoří nestačí. Nové vybavení stálo desítky milionů korun.
Foto: ČVUT J. Ryszawy

Vyrábění aut je stále těžší řemeslo. Konkurence houstne, bezpečnostní i ekologické předpisy stále zpřísňují. Zejména od aféry Dieselgate evropská exekutiva přichází s dalšími a dalšími požadavky, co všechno se na novém modelu musí vyzkoušet.

Nejlépe to je vidět na emisích. Jejich laboratorní zkoušky přešly na přísnější metodiku WLTP, která simuluje ostřejší jízdu než dosud. Výsledky navíc ověřuje doplňkový test v reálném provozu RDE, kdy auto jezdí po veřejných silnicích s batohem měřicí aparatury na zádech.

Foto: Citroën

Letos se zostřily i testy na únik uhlovodíků ze zaparkovaného auta. Dosud ověřovaly, zda je dobře utěsněné odvětrání palivové nádrže. Současná podoba je už tak přísná, že ji mohou ovlivnit i výpary lepidel z interiéru. Nové nařízení platí od 1. září.

Vývojáři z automobilek mimo záznam přiznávají, že příval nových předpisů stíhají sotva administrativně zpracovat, natož podle nich vyvíjet auta. Schvalování prototypů se protahuje, podzimní termín se u některých modelů prostě nestihl. A to se stejná situace odehrála už před rokem.

Když musíte každý prototyp testovat důkladněji, potřebujete nejen víc času a zkušených lidí, ale také víc zkušeben. A to je pro všechny evropské automobilky tvrdý oříšek.

Této příležitosti využívá nezávislá emisní laboratoř, kterou v Roztokách u Prahy provozuje certifikační a zkušební společnost TÜV-SÜD Czech společně s Centrem udržitelné mobility ČVUT. Nákladem 38,5 milionu korun rozšířila stávající kapacity a instalovala nejmodernější zařízení.

Foto: ČVUT J. Ryszawy

Prvním z nich je přesně kalibrovaná "lednička na auta", tedy kondiciační hala s konstantní teplotou. Standardní zkouška na válcové zkušebně probíhá při 23 °C. Temperování trvá podle typu vozidla 12 až 36 hodin, takže pro rychlejší rytmus zkoušek bylo potřeba halu rozšířit.

Nová metodika předepisuje ještě doplňkovou zkoušku při 14 °C. Na tu se vozidlo předem nechladí, naopak musí přijet rozehřáté, aby se ověřily jeho vlastnosti při prudší změně podmínek. Chování vozidla při tomto chladnutí je ovšem potřeba také vyzkoušet, a tak v Roztokách přistavěli ještě klimatickou komoru.

Což ukazuje důležitou věc: nedělají se tu jen certifikační testy hotových aut "na ostro", zkušebna naopak pomáhá automobilkám s předběžnými zkouškami a přímo se tak podílí na vývoji prototypů.

Probíhají zde například motorové zkoušky pro ladění řídicího softwaru. Ten musí vyvážit jednotlivé složky emisí - hlavně oxidy dusíku a pevné částice - s celkovou účinností motoru v zájmu nízké spotřeby paliva.

Vědci z ČVUT v Roztokách zkouší různé parametry motorů i jejich částí.
Vědci z ČVUT v Roztokách zkouší různé parametry motorů i jejich částí. | Foto: Radek Pecák

Specialitou jsou také certifikovaná opatření pro testování prototypů ve fázi utajení. Tato auta nesmí nikdo nepovolaný vidět. Vozí se v uzavřených náklaďácích, žádné snímky samozřejmě nesmějí uniknout ani ze zkoušek.

S tímto rozpětím dovedností mají v Roztokách co nabídnout všem evropským automobilkám. Zatím je využili především domácí hráči, ale jednání probíhají i s ostatními. Kapacity emisních zkušeben totiž chybí všem.

"Touto investicí jsme schopni testovat a schvalovat nejmodernější vozidla současnosti. Splňujeme nejnovější požadavky evropské legislativy a jsme také připraveni na éru hybridních i elektrických vozidel," potvrzuje Jiří Socha, ředitel divize mobility TÜV-SÜD Czech.

Foto: ČVUT J. Ryszawy

Že je do těchto pokročilých úkolů zapojené Centrum udržitelné mobility ČVUT, je oboustranně výhodné. Zkušebně i jejím zákazníkům poskytuje zázemí výzkumného pracoviště a zároveň umožňuje studentům, aby si nejnáročnější výzvy svého oboru osahali na živo.

Právě tím emisní zkušebna v Roztokách naplňuje cíle Národní výzkumné a inovační strategie, známé pod zkratkou RIS3. Ta určuje významné vývojové oblasti a automobilový výzkum jednoznačně zdůrazňuje. K čemuž specialisté TÜV-SÜD Czech dodávají, že za spalovací motor zatím neexistuje vhodná a masově použitelná náhrada.

 

Právě se děje

před 42 minutami

The Sunday Times: Britský princ Michael nabízí zajištění kontaktů v Kremlu

Novináři nedělníku a televizní stanice Channel 4 se vydávali za zástupce fiktivní jihokorejské firmy, která měla zájem o investice v Rusku. Na schůzce, kterou média natáčela skrytou kamerou, jim princ z Kentu nabídl pomoc jako zprostředkovatel. Za tyto služby si řekl o 10 000 liber (294 000 korun) na den s tím, že může ze svého domova v Kensingtonském paláci natočit na podporu firmy i proslov, a to za poplatek 200 000 dolarů (4,2 milionu korun), uvedla agentura AFP.

Princův přítel a obchodní partner markýz z Readingu Michaela popsal jako "neoficiálního velvyslance jejího veličenstva pro Rusko" a člověka povzneseného nad "politickou vřavu", kterého Moskva považuje za přítele Ruska. Princ se podle markýze rovněž může setkat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a firmu při tom zastupovat. Princ z Kentu v reakci uvedl, že s Putinem se naposledy setkal v roce 2003.

Michael není považován za aktivního člena královské rodiny a britskou korunou není ani placený. Královnu však Michael v dobách před pandemií zastupoval na zhruba 200 událostech ročně, jako například na státních pohřbech v Indii či na Kypru, píše se na webových stránkách královské rodiny. V životopise 78letého prince se píše, že má skrze svou prababičku silné vazby na Rusko a o zemi jako takovou jevil vždy velký zájem. Je také prvním členem královské rodiny, který se naučil rusky, a to do takové míry, že je kvalifikovaný tlumočník.

Mezi Londýnem a Moskvou panují napjaté vztahy od března 2018, kdy byl v jihoanglickém Salisbury nervově paralytickou látkou novičok otráven bývalý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Británie z činu podezírá ruské agenty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy