reklama
 
 

Aténská burza po pěti týdnech otevřela, akcie prudce klesly

Aktualizováno 3. 8. 2015 17:28
Místní obchodníci mají při nákupech omezené možnosti. Mezinárodní investoři mohou zadávat transakce bez omezení, pokud ovšem v Aténách působili před zavřením burzy.

Atény - Aténská akciová burza dnes po pětitýdenní přestávce, vynucené jednáním s řeckými věřiteli, obnovila provoz. Její hlavní index ASE se v úvodu propadl o více než pětinu. Později se ztráty zmírňovaly, první den obchodování nakonec skončil s poklesem o 16,2 procenta.

Výrazné ztráty utrpěly především bankovní tituly, které tvoří asi pětinu hlavního indexu. Propad o přesně třicetiprocentní denní limity utrpěly největší instituce National Bank of Greece a Piraeus Bank a na tento limit téměř dosáhly i akcie Eurobank a Alpha Bank

Místní obchodníci mají při nákupech akcií, dluhopisů a derivátů omezené možnosti. Mezinárodní investoři mohou zadávat transakce bez omezení, pokud ovšem v Aténách působili před zavřením burzy.

Ztrácí i Komárek se Šmejcem

Dění na burze se týká i českých investorů. Největší zájem mají ve veřejně obchodované sázkařské společnosti OPAP, jejíž třetinu řecký stát v roce 2013 prodal do rukou skupiny Emma Delta. Tu vede Jiří Šmejc a řecký podnikatel Jorgos Melisanidis. Nejvýznamnějším akcionářem Emmy Delty se nedávno s podílem 44,7 procenta stala společnost KKCG Karla Komárka.

OPAP je v sázkovém byznysu jedním z největších hráčů v oboru v Evropě. Firma má od vlády v Aténách monopol na sportovní sázení do roku 2020 a na loterijní byznys do roku 2030. Vlastní také exkluzivní práva na provozování videoloterijních terminálů. Čistý zisk firmy loni stoupl o 41 procent na 199,2 milionu eur. Celkové výnosy vzrostly o 15 procent na 4,26 miliardy eur.

Akcie společnosti OPAP se půl hodiny po startu obchodování propadly o 28 procent na 5,65 eura za kus. Začátkem letošního května byly k dostání za devět eur. Jejich dnešní ztráta se ale nakonec zmírnila na 16,9 procenta.

Propad se čekal

Vzhledem k dramatickým událostem posledních týdnů, během nichž se Řecko dostalo zatím nejblíže na hranu vystoupení z eurozóny a snad i EU, je dnešní propad aténské burzy očekávaný. Jedná se nicméně o hořkou pilulku, jelikož ještě počátkem roku se situace zdála být stabilizovaná a finanční trhy nabraly kladný směr. Po pěti letech propadu začala růst ekonomika a klesat nezaměstnanost. Pak ale na konci ledna předčasné parlamentní volby vyhrálo levicové hnutí Syriza s radikálním programem odepsání většiny řeckého dluhu.

Obchodování na aténské burze bylo zastaveno na konci června, kdy premiér Alexis Tsipras ukončil jednání se zahraničními věřiteli a vypsal referendum, v němž měli Řekové rozhodnout o přijetí podmínek, za nichž byla Evropa ochotna poskytnout další, v pořadí třetí, záchranný úvěr. Výsledkem byly zavřené banky a omezení pohybu kapitálu.

Tato omezení částečně stále platí, a proto domácí investoři na burze mohou provádět transakce pouze z prostředků na stávajících kontech u brokerů nebo z peněz převedených ze zahraničí či z prodeje akcií. Nesmí ale převádět peníze z klasických bankovních kont.

Ačkoliv samotná řecká burza byla uzavřena, na zahraničních trzích se dalo obchodovat například s takzvanými americkými depozitními poukázkami National Bank of Greece. Ty v průběhu pětitýdenní přestávky propadly o 29 procent.

autoři: Václav Trejbal, Ekonomika | 3. 8. 2015 10:03

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama