Anonymní akcie končí. Utajení vlastníci o zakázky nepřijdou

Petr Kučera Petr Kučera
1. 7. 2014 13:20
I po zrušení anonymních akcií lze skutečné vlastníky dál skrývat, neskončí zřejmě ani tok veřejných peněz do takových firem.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Držitelé takzvaných anonymních akcií, kteří se do konce června nezapsali do seznamu akcionářů, nemohou od začátku července vykonávat svá akcionářská práva. V praxi tak nemohou třeba získat dividendu nebo své akcie prodat.

Omezení vyplývá ze „zákazu anonymních akcií“, který před více než rokem schválili poslanci na návrh tehdejší vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM.

Možnost vydávat akcie na doručitele (majitele) skončila 31. prosince 2013. Nyní uplynula půlroční lhůta, během níž měli akcionáři „zaknihovat“ své akcie u centrálního depozitáře nebo je fyzicky uschovat u banky (imobilizovat). Díky tomu bude existovat záznam o majiteli, byť nebude veřejně dostupný v obchodním rejstříku. Další možností je pak změna z akcií na doručitele na akcie na jméno.

Česko mezi exotickými státy

Zákaz akcií na doručitele (majitele) měl vést ke zprůhlednění podnikatelského prostředí, zejména při zadávání veřejných zakázek. Akcionářská práva totiž u tohoto typu akcií může vykonávat každý, kdo je momentálně má u sebe – tedy fyzicky se jimi prokáže. Podobnou možnost nabízí už jen několik málo států na světě – například Nauru, Marshallovy ostrovy nebo Kostarika.

Zrušení anonymních akcií se však týká pouze českého právního systému. Nezabrání tedy tomu, aby v tuzemsku působící společnosti byly vlastněny prostřednictvím „neprůhledné“ zahraniční firmy. Utajeně ovládat firmu lze i z některých zemí Evropské unie, typicky z Kypru (byť ne formou klasických anonymních akcií).

A především neprošel ani senátní návrh, který by těmto anonymním vlastníkům přímo zakazoval účast na veřejných zakázkách.

Přes dvě pětiny firem

Anonymního majitele měla ještě nedávno každá druhá akciová společnost registrovaná v Česku. Do konce června jich ubylo jen nepatrně – podle statistik poradenské společnosti Bisnode má anonymní akcie v Česku stále 11 254 firem, což je více než 44 procent akciových společností v tuzemsku.

„Rozhodne-li nyní společnost o rozdělení zisku, akcionáři, který akcie na majitele společnosti k výměně nepředložil, právo na dividendu nevznikne,“ přibližuje jeden z praktických důsledků advokát Ondřej Plánička ze společnosti PwC Legal.

„Majitelé firem, kteří vyčkávají nebo nový zákon ignorují, anonymní akcie zřejmě přemění až v okamžiku, kdy budou chtít se svou společností nějak nakládat. Například prodat obchodní podíl nebo vyplatit dividendy. My odhadujeme, že nezanedbatelná část firem s anonymními akciemi nebyla primárně určena pro podnikání, ale k držení majetkových podílů, nebo jde o mrtvé schránky, často s nedohledatelnými kontaktními osobami," upřesňuje analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Komplikovanější a finančně náročnější nástroje

„Tlak na prolomení anonymity vlastnictví sílí po celém světě, nicméně někteří podnikatelé budou i nadále usilovat o utajení akcionářské struktury. Budou k tomu ale využívat komplikovanější a finančně náročnější nástroje,“ dodává Štěpánová.

I po zrušení anonymních akcií lze skutečné vlastníky dál skrývat. Typicky prostřednictvím registrace v takzvaných daňových rájích nebo nově vložením akcií do svěřenského fondu podle občanského zákoníku - za něj pak navenek vystupuje jen jeho správce.

Neskončí zřejmě ani tok veřejných peněz do takových firem. „Zákon o veřejných zakázkách pouze ukládá, aby součástí nabídky dodavatele, který má formu akciové společnosti, byl mimo jiné i seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 procent základního kapitálu, což se dokládá ve formě čestného prohlášení vyhotoveného ve lhůtě pro podání nabídky. To však nijak nezaručuje odkrytí skutečného vlastníka dané společnosti,“ vysvětluje Lenka Navrátilová, advokátka v Ambruz & Dark Deloitte Legal.

„Pokud bude takovým akcionářem další společnost, a to například zahraniční, kde se vlastníci nezapisují do veřejného registru nebo kde není zakázaná takzvaná anonymní forma akcií, skutečného vlastníka dané společnosti ucházející se o veřejnou zakázku z takového prohlášení není možné zjistit. Obdobné pravidlo platí rovněž pro subdodavatele dodavatelů, kteří obdrží více než 10 procent (u významných veřejných zakázek více než pět procent) z celkové ceny zakázky,“ dodává.

 

Právě se děje

Další zprávy