Účet za intervence proti koruně: Nejsou lidi, firmy je nemohou zaplatit, Česko zůstává montovnou

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
8. 6. 2017 7:17
Během měnových intervencí od listopadu 2013 do dubna 2017 nakoupila ČNB eura za více než dva biliony korun. Konečnou bilanci včera zveřejnila centrální banka. Pomohlo umělé oslabování koruny české ekonomice, nebo bylo zbytečné, případně příliš dlouhé? Projděte si čerstvou anketu mezi ekonomy.

Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace

Foto: Economia

Jak s odstupem dvou měsíců od jejich konce hodnotíte intervence? Pomohly podle vás české ekonomice, nebo ne?

Krátkodobě zřejmě ano, dlouhodobě nikoli. Umělé oslabení koruny pravděpodobně posunulo ekonomiku k vyššímu výkonu, bohužel ovšem snížilo tlak na růst produktivity práce a strukturální změny. Dlouhé období uměle slabé měny bylo jedním z důvodů, proč se ekonomice nedaří posunovat dále k oborům s vyšší přidanou hodnotou.

Příliš dlouhé trvání kurzového závazku pak do značné míry stojí za současným přehřátím trhu práce, kdy firmy mají problém najít zaměstnance a zaplatit je. Krátkodobě intervenční experiment sice ekonomice zřejmě pomohl k vyššímu růstu, dlouhodobě ji ale vystavil rizikům, která se rozkrývají postupně.

ČNB díky nákupu eur během intervencí zvýšila devizové rezervy až na 70 procent HDP. Jak velký problém to podle vás je - zejména ztráty ČNB, které z nich do budoucna mohou vznikat?

Bude těžké umisťovat devizové rezervy do kvalitních instrumentů. Mimo jiné i proto, že ve stejném směru pracuje Evropská centrální banka, která většinu solidnějších cenných papírů z trhu už skoupila.

Drtivá většina centrálních bank vytváří zisky a tyto zisky obvykle přecházejí do státních rozpočtů. Jde tedy o ztracený potenciál reálných peněz, s nimiž by stát mohl normálně hospodařit. Ztrátu centrální banky proto nelze označit za čistě virtuální záležitost.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 51 minutami

OECD varuje při zotavování ekonomiky před předčasným koncem státní pomoci

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila inflační výhled a varuje před předčasným koncem pomoci ze strany vlád a centrálních bank, který by mohl ohrozit zotavování globální ekonomiky. Organizace to uvedla na úterní digitální tiskové konferenci, kde zveřejnila ekonomický výhled se zaměřením na skupinu největších ekonomik G20.

Světová ekonomika by podle OECD po loňském poklesu o 3,4 procenta zapříčiněném pandemií letos mohla vykázat růst o 5,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně, než OECD uváděla ve své dřívější prognóze. V příštím roce by pak měl růst zpomalit na 4,5 procenta, což je o jednu desetinu procentního bodu více, než OECD předpokládala koncem května.

Rychlé obnovování ekonomiky vrací hrubý domácí produkt (HDP) zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Přesto ale zůstává aktivita v mnoha rozvíjejících se zemích slabá kvůli nízké proočkovanosti, píše OECD.

Na příští dva roky počítá OECD s vysokou inflací. Růst spotřebitelských cen podle jejího dohadu dosáhne vrcholu ke konci letošního roku, kde se ve skupině 20 hlavních ekonomik vyšplhá na 4,5 procenta. Příští rok by měla inflace v zemích této skupiny zpomalit na 3,5 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy