Téměř čtvrtina českých domácností nedokáže čelit neočekávaným finančním výdajům. Domácnosti nyní nejvíce trápí pokles a nejistota příjmů souvisejících s omezeními na pracovním trhu, ale i nutnost zůstat s dětmi doma a zajistit jim dostatečné studijní podmínky.
"Jde především o neschopnost čelit nečekaným výdajům, nedoplatkům na účtech nebo úvěrovým splátkám," uvedla analytička Wood & Company Eva Sadovská.
Samoživitele následují osamělí senioři ve věku nad 65 let, kde tento podíl tvoří 40 procent. Obecně se problém týká častěji domácností jednotlivců, a to i v mladší věkové skupině, a také domácností dvou dospělých se třemi a více dětmi.
Na Slovensku čelí problému vypořádání se s nečekanými výdaji dokonce až třetina domácností, v případě samoživitelů jde o bezmála šest z deseti domácností.
Nejen ty neočekávané, ale i existující výdaje v podobě účtů, faktur či splátek dávají některým Čechům zabrat. Podle dat Eurostatu, ze kterých analýza čerpá, mají nedoplatky na nájmech, účtech za energie nebo splátkách tři procenta českých domácností. Tam, kde žije jeden dospělý s dětmi, jde dokonce o sedmiprocentní podíl. Častěji mají problém s nedoplatky i domácnosti tří a více dospělých s dětmi (pět procent).
Na Slovensku se tyto nedoplatky týkají desetiny domácností. "Aktuální situace v obou zemích a s ní související pokles příjmů může neschopnost čelit nečekaným výdajům nebo neschopnost platit účty v nejohroženějších domácnostech ještě prohloubit," komentoval situaci šéf investiční platformy Portu Radim Krejčí.
Jistou prevencí pro takové případy je vytváření finančního polštáře. Argument řady domácností, že není z čeho, je podle něj nutné mentálně překonat. "Důležité je začít a vydržet, třeba jen s pravidelným spořením v řádech několika stokorun, které rodinný rozpočet tolik nezatíží, ale v konečném důsledku mohou v nenadálých situacích vytrhnout rodinnému rozpočtu trn z paty," uzavřel Krejčí.
