Podle expertů není dočasné zrušení daně kvůli unijní legislativě dost dobře možné. Upozorňují na to, že DPH patří v EU mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na úrovni celého unijního svazku a změny vyžadují souhlas všech členských zemí.
Vláda letos dočasně schválila zrušení DPH na respirátory kategorie FFP2 a vyšší. Aktuálně opatření platí do konce října. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v této souvislosti už dříve upozornila na to, že opatření jde nad rámec práva EU.
"Vláda nemůže zrušit DPH z energií, stejně jako nemohla zrušit DPH z respirátorů. Od momentu, kdy na to byla ministryně financí upozorněna, změnila svou rétoriku, a pouze říká, že stát 'nebude' vynucovat placení DPH z respirátorů. Ministryně ví, že tím porušuje pravidla EU, ale věří, že vzhledem k charakteru zboží a malému objemu tohoto nelegálního 'daňového úniku' nebude český stát popotahován," řekl hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
V případě energií by ale podle Bartoně šlo o nesrovnatelně větší daňový únik českého státu z pravidel jednotného trhu, který by EU automaticky přísně sankciovala.
Také podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka může být vzhledem k nastavení daňových pravidel v EU snížení DPH na nulu právně problematické.
"Navíc přinese výrazné výpadky ve výběru daní. To jsou proti dosavadnímu plánu, v rámci kterého se počítalo s kompenzací růstu cen energií u nejzranitelnějších domácností, značné nevýhody. Na druhou stranu odpuštění DPH na energie by bylo plošným opatřením, takže by ho jistě ocenila střední třída, na kterou výrazně dopadá vysoký růst inflace. Předchozí kompenzační plány s podporou střední třídy nepočítaly," uvedl Křeček.
Uplatnění snížené sazby
Ministerstvo financí tvrdí, že evropská směrnice výslovně u elektřiny a plynu umožňuje členským státům požádat evropský výbor pro DPH o možnost aplikovat výjimku v podobě snížené sazby daně.
Podle úřadu Evropská komise může také předložit přímý legislativní akt na zavedení nulové sazby daně v souvislosti s mimořádnou okolností. Obdobně tomu bylo například u testů na covid, na které se v Česku do konce roku 2022 neaplikuje DPH, dodal resort.
Partner poradenské PwC a daňový expert Martin Diviš se ale domnívá, že evropská směrnice o DPH neumožňuje, aby dodávky elektrické energie podléhaly nulové sazbě. Jediná možnost, jak snížit zdanění těchto komodit je podle něj uplatnit na jejich dodávky některou ze snížených sazeb, tedy 15 nebo deset procent.
"Prakticky není možné tento krok zavést okamžitě, Česko by musela o tomto záměru informovat Evropskou komisi, která se může (ale nemusí) do tří měsíců vyjádřit," uvedl Diviš.
Prohlášení do předvolební vřavy
Ekonom portálu Capitalinked.com Radim Dohnal upozornil na to, že Babiš výrok o zrušení daně pronesl jen několik dní před volbami do Poslanecké sněmovny. Dohnal tak míní, že premiér neadresoval prohlášení dále než do předvolební vřavy. Premiér za své tvrzení podle něj neriskuje pokutu ani soud, ale má šanci získat tisíce hlasů ve víkendových volbách. "Myslím, že rušit toto DPH možné není s ohledem na harmonizaci daní," sdělil.
Také podle analytika Finlordu Borise Tomčiaka je prohlášení předsedy vlády nutné brát s rezervou. "Rozpočet ČR je v obrovském deficitu a dluh rychle roste. Stát si prakticky nemůže dovolit přijít o příjem ze zdanění energií. Případně by o daňový příjem mohl přijít, ale zároveň by stát musel zmrazit růst důchodů či platů státních zaměstnanců," uvedl.
Analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc řekl, že dočasné zrušení DPH na energie by z ekonomického pohledu představovalo zmírnění současné zátěže prudkého růstu cen na spotřebitele za cenu vyššího cenového šoku po obnovení DPH v budoucnu. "Pokud nedojde v blízké době k výraznějšímu poklesu cen energií, což nepředpokládáme, nemá dočasné zrušení DPH větší ekonomický význam. Jednalo by se pouze o oddálení stávajícího problému," dodal.
Některé státy mají výrazně nižší DPH
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor nicméně upozornil na to, že některé evropské státy mají ze sociálních a politických důvodů trvale DPH na elektřinu výrazně nižší než ČR, kde činí 21 procent - zmínil například Francii, Itálii nebo Británii. Nulovou sazbu je podle něj zřejmě možné použít opravdu jen krátkodobě a výjimečně, právní aspekty by k hodnocení ponechal odborníkům z oblasti daňové legislativy EU.
Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu v poslední době vystoupaly do rekordní výše, což podle analytiků může znamenat výrazný růst cen pro domácnosti. "Zatímco na začátku září se megawatthodina na burze prodávala za 91 eur, v úterý to již bylo 164 eur. Včera (Ve středu) naštěstí došlo ke korekci a cena se snížila na 142 eur. I tak za poslední rok zdražila o 225 procent," uvedl Křeček.
"Samotná cena elektřiny tvoří menší polovinu koncové ceny, do které se ještě započítává distribuce, podpora obnovitelných zdrojů a další poplatky. Kdyby tedy současné ceny na burze přetrvávaly delší dobu, hrozí, že se koncové ceny pro domácnosti budou navyšovat pravidelně o desítky procent ročně. V takovém případě by došlo k jejich zdvojnásobení zhruba do tří až čtyř let," dodal expert.
"Nárůst cen energií pro příští rok je zatím poměrně obtížné odhadovat. Aktuální předpoklad je zdražení v pásmu mezi 20 a 30 procenty. Situace se však může během zimního období ještě o něco posunout negativním směrem," doplnil Pelc. "Zdražení koncových cen bude určitě v desítkách procent a domácnostem se náklady na otop zvýší nejčastěji od 10.000 Kč za rok a výše," vyčíslil Gavor.
