


Cena akcií vesmírné společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska ve středu pokračovala v poklesu a poprvé se dostala pod úroveň, se kterou akcie minulý měsíc zahájily obchodování na burze.

Akcie společnosti SpaceX vstoupily na burzu Nasdaq 12. června a jejich emisní cena činila 135 dolarů za kus. Krátce poté se cena vyšplhala až na rekordních 225,64 dolaru. Firma SpaceX tak na krátkou dobu překonala v tržní hodnotě internetový obchod Amaton i softwarovou společnost Microsoft.
Od té době již ale cena akcií SpaceX výrazně klesla a během středečního obchodování sestoupila až na 132,15 dolaru. Investoři, kteří akcie nakoupili v rámci primární veřejné nabídky (IPO), se tak poprvé dostali do ztráty, píše agentura Reuters.
Musk založil společnost SpaceX v roce 2002 a dosáhl s ní řady úspěchů v oblasti vesmírné dopravy. Firma mimo jiné vyrábí nosné rakety, jejich motory, kosmické lodě i družice. Vlastní rovněž satelitní internetový systém Starlink.



Smrt devatenáctiletého Finlaye Tarlinga otevřela bolestivou otázku. Má cyklistika příliš mnoho závodů a málo peněz na jejich bezpečnost?



Německo a Francie ostře odsoudily výzvy izraelského ministra Itamara Ben Gvira k zabíjení Palestinců, informují veřejnoprávní televize ARD a agentura AFP. Izraelská armáda mezitím zahájila vyšetřování několika případů možných zločinů svých vojáků v Pásmu Gazy.



Jezdíte elektromobilem po Evropě? Tak pozor, abyste nenarazili v Belgii. Jeden z největších obchodních řetězců Carrefour totiž zakázal jejich vjezd na střešní parkoviště. Důvodem je bezpečnost i hmotnost elektromobilů v porovnání s klasickými spalovacími modely.



Ministerstvo spravedlnosti má vyplatit bývalému vedoucímu prezidentské kanceláře Vratislavu Mynářovi 1,47 milion korun jako náhradu škody za stíhání v kauze týkající se dotace pro penzion v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, v níž ho soud osvobodil. Rozhodl o tom olomoucký okresní soud, který vydal na tuto částku platební rozkaz, napsaly ve středu Seznam Zprávy.



Na zlomek sekundy se z hlubin vesmíru ozve obrovská rádiová rána a pak je zase ticho. Některé záblesky se vracejí, jiné už nikdy. Astronomové přitom stále nevědí, co je vytváří. Hlavním podezřelým jsou magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. K rozluštění této záhady bychom navíc mohli být o krok blíž už v září, kdy se k pozorování vrátí obří sardinský radioteleskop.