Agrofertu prudce klesl zisk. Od červených čísel ho loni zachránily hlavně dotace

Sandro Elčić
Aktualizováno 15. 8. 2019 12:17
Agrofertu se loňský rok nevydařil. Holding je stále více závislý na penězích z veřejných rozpočtů. Celkový čistý zisk koncernu sdružujícího více než 200 firem se propadl meziročně o 63 procent − činil necelých 1,7 miliardy korun. Zisk firem ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO) tak byl nižší, než činily dvoumiliardové státní a evropské dotace.
Foto: ČTK

Vyplývá to z výroční zprávy, kterou Agrofert v úterý zveřejnil v obchodním rejstříku. Na nová čísla upozornily týdeník Respekt a Seznam zprávy.

Na dotacích dostal Agrofert loni celkem téměř 1,8 miliardy korun. Dalších 185 milionů korun dostaly firmy na dorovnání garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. V případě Agrofertu jde hlavně o bioplynové stanice.

Dotace pro Agrofert jsou rozděleny na provozní a investiční. Provozní jsou převážně nárokové. Dostávají je všechny zemědělské firmy za obdělávaný hektar či chované zvíře. Na těch podnik dostal loni 1,5 miliardy korun, tedy meziročně zhruba o 170 milionů více.

Dalším druhem dotací jsou ty investiční. Firmy je dostávají jako úhradu nákladů vynaložených na nové investice, nebo formou daňových úlev. Jejich objem se loni propadl na 276 milionů - o rok dříve na nich podnik dostal 607 milionů korun.

Jeden z největších příjemců dotací

Právě příjmy z veřejných rozpočtů jsou v současnosti jedním z hlavních témat týkajících se skupiny firem, které Babiš začátkem roku 2017 vložil do svěřenských fondů. Koncern je jedním z největších příjemců dotací v Česku. Předloni dostal ze státního rozpočtu a od Evropské unie přes dvě miliardy korun.

Evropská komise v současnosti prověřuje, zda má Agrofert na investiční dotace nárok. Šetření komise se týká i největší dotace, již firmy z koncernu loni na investice dostaly - stomilionového příspěvku na zřízení toastové linky pekárenské společnosti Penam v Herinku u Prahy.

Podle předběžných auditních zpráv Evropská komise dospěla k názoru, že by Agrofert neměl dostávat dotace na investice. Zdůvodnila to tím, že má Babiš na koncern stále vliv, a proto je z pozice předsedy vlády ve střetu zájmů. Česku tak hrozí, že přijde o stovky milionů korun. Premiér i Agrofert však tyto závěry odmítají.

Propad v chemii i potravinářství

Pro porovnání: v roce 2017 činil zisk koncernu bezmála 4,6 miliardy korun. Tržby se přitom v roce 2018 téměř nezměnily. Vzrostly zhruba o 400 milionů na 157,5 miliardy korun. Za loňským poklesem ziskovosti stojí podle vyjádření společnosti zejména chemický a potravinářský průmysl. Na nich byznys koncernu stojí ze 70 procent.

Chemický průmysl zasáhly hlavně vysoké ceny zemního plynu. Náznaky horších výsledků chemické divize koncernu byly patrné i z postupně zveřejňovaných výsledků jednotlivých firem.

Například Lovochemii se zisk loni meziročně propadl z více než 90 milionů korun na necelé dva miliony. Jeden z nejziskovějších podniků koncernu − slovenský výrobce hnojiv Duslo − se loni dostal do ztráty, a to téměř ve výši šesti milionů eur (151 milionů korun). O rok dříve měl zisk přesahující 12 milionů eur.

Potravinářství zase doplatilo na růst cen obilí. Penamu se loni meziročně propadl zisk ze 106 milionů zhruba na pětinu. V potravinářství má výrazný dopad na hospodaření koncernu také pokles výkonnosti německé pekárenské skupiny Lieken.

Výhled holdingu na letošní rok je podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky optimistický. "Negativní vývoj loňského roku v důsledku vysokých cen komodit, zejména zemního plynu, je v letošním roce opačný, což znamená návrat do kladných čísel," řekl.

Nesouhlasí ovšem se sčítáním nárokových a nenárokových dotací. "Hospodářský výsledek před zdaněním za rok 2018 činil 2,5 miliardy korun. To je výrazně vyšší částka, než činily provozní (nárokové, pozn. red.) dotace," řekl Hanzelka. Dodává, že nenárokové, tedy investiční dotace, jsou naopak úhradou části nákladů, které podnik už dříve vynaložil.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Francie hlásí první výskyt koronaviru v Evropě, má dva nakažené

Ve Francii se objevily dva případy nákazy novým koronavirem, který byl zaznamenán na konci loňského roku v Číně a jemuž podlehlo již nejméně 26 lidí. Jedná se o první výskyt viru v Evropě. Podle francouzského ministerstva zdravotnictví, které informaci potvrdilo, se zřejmě budou objevovat i další případy.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy