Aerolinky Wizz Air zrušily plány na primární nabídku akcií

ČTK ČTK
16. 6. 2014 9:31
Důvodem je současná nestabilita v leteckém sektoru na trhu. Plán přitom firma oznámila před pár týdny.
Letadlo společnosti Wizz Air
Letadlo společnosti Wizz Air | Foto: Aktuálně.cz

Londýn - Maďarské nízkonákladové aerolinky Wizz Air zrušily plánovanou primární nabídku akcií v Londýně. Důvodem je současná nestabilita v leteckém sektoru na trhu. Firma, která je největší nízkonákladovou leteckou společností ve střední Evropě, to uvedla v pondělním prohlášení.

Wizz Air oznámil plány na vstup na londýnskou akciovou burzu letos v květnu. Firma chtěla z nabídky získat 200 milionů eur (5,5 miliardy korun) a peníze použít na posílení své rozvahy a financování dalšího růstu.

"Výhled podnikání Wizz Air zůstává mimořádně pozitivní a nedotčený rozhodnutím nepokračovat v primární nabídce akcií; správní rada se bude nadále zaměřovat na uskutečňování své strategie, tedy zvýšení růstu a hodnoty," uvedla firma ve svém prohlášení.

Společnost přišla s plánem na vstup na burzu v době, kdy prudce roste zájem o primární nabídky akcií. Na druhé straně však Wizz Air není jedinou firmou, která se nakonec rozhodla své plány zrušit. V květnu zrušil plány na vstup na burzu prodejce oděvů Fat Face, uvedla agentura Reuters.

Wizz Air začal létat před deseti lety a je nyní největším nízkonákladovým přepravcem ve střední a východní Evropě. Jeho podíl na trhu v regionu činí 38 procent. Firma vydělává, zatímco tradiční lokální letecké společnosti v posledních letech bojují o přežití či zkrachovaly.

Aerolinky mají nyní 16 provozních základen, včetně Prahy a Brna, a létají na více než 300 trasách do 35 zemí. Společnost v posledním finančním roce do letošního března vytvořila tržby v sumě jedné miliardy eur a její čistý zisk dosáhl 89 milionů eur. Loni firma přepravila 13,5 milionu cestujících, což bylo o 12 procent více než v roce 2012.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Vitásková žádala odškodné 170 tisíc za délku stíhání, soud to zamítl

Soud zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, jež od státu požaduje 170 tisíc korun za nepřiměřenou délku stíhání v kauze solárních podvodů. Rozhodnutí není pravomocné.

Další zprávy