před 1 hodinou

EU prodloužila do roku 2032 zrušení roamingových poplatků

Zákazníci evropských telekomunikačních operátorů budou moci dalších deset let volat, posílat textové zprávy a připojit se k internetu ve všech zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (EHP) za stejné ceny jako doma. V tiskové zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak prodloužila bezplatný roaming do roku 2032. Zároveň oznámila s platností od 1. července další pravidla. Ta mají zaručit stejně kvalitní internet jako v domovské zemi, upozorňování na jinou než pozemní síť či zlepšený přístup k tísňovému volání v celé EU.

"Díky nařízení o roamingu jsme mohli všichni začít používat v zahraničí svůj mobilní telefon tak, jak jsme byli zvyklí z domova," uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. "Při svých cestách po EU proto můžeme bez příplatků telefonovat, posílat textové zprávy a používat internet. To je velmi hmatatelná výhoda, kterou nám přinesl náš jednotný evropský trh. Prodloužení platnosti těchto pravidel zachová konkurenceschopnost cen mezi operátory a umožní spotřebitelům využívat bezplatné roamingové služby dalších deset let," dodala.

Podle nových pravidel mají operátoři poskytující mobilní služby zajistit, aby spotřebitelé měli přístup k síti čtvrté generace (4G) nebo k pokročilejší 5G.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Evropská komise vyšetřuje plánovanou státní podporu pro rozšíření Dukovan

Evropská komise začala vyšetřovat plánovanou státní podporu rozšíření české jaderné elektrárny Dukovany. Důvodem jsou pochybnosti, zda je tato podpora v souladu s pravidly Evropské unie. Komise to oznámila ve čtvrteční tiskové zprávě. Plánovaná podpora zahrnuje mimo jiné státní půjčku s nízkými úroky, která by měla pokrýt veškeré náklady na výstavbu, je to zhruba 7,5 miliardy eur (téměř 186 miliard korun).

Komise uvedla, že projekt je podle jejího prvotního hodnocení potřeba a že plánovaná podpora usnadňuje rozvoj ekonomické aktivity. "Existují nicméně pochybnosti ohledně toho, zda je toto opatření plně v souladu s pravidly Evropské unie o státní pomoci. Komise se proto rozhodla zahájit hloubkové vyšetřování," dodala.

Evropská komise rovněž uvedla, že v rámci vyšetřování posoudí vhodnost a přiměřenost podpory a její dopady na hospodářskou soutěž. Upozornila, že Česko a další zainteresované strany teď mají možnost se k této záležitosti vyjádřit.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Nezaměstnanost v Evropské unii zůstává na šesti procentech, nejnižší je v Česku

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu podle sezonně přepočtených údajů činila 6,1 procenta, a zůstala tak na dubnové úrovni. Nejnižší nadále zůstává v Česku, kde se proti dubnu ale zvýšila o desetinu procentního bodu na 2,5 procenta. Ve čtvrtek o tom informoval statistický úřad Eurostat.

V 19 zemích eurozóny, které používají jednotnou evropskou měnu, se míra nezaměstnanosti o desetinu procentního bodu snížila a dosáhla 6,6 procenta. Loni v květnu byla nezaměstnanost v eurozóně na 8,1 procenta a v celé Evropské unii na 7,3 procenta.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023

Společnost OKD prodlouží těžbu minimálně do konce roku 2023. Má dostatek energetického i koksovatelného uhlí. Společnost má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do 30. června 2023, vedení OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025. Ve čtvrtek to řekli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva OKD Roman Sikora. Hejtman Moravskoslezsého kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.

Sikora také řekl, že o případném pokračování těžby v dole ČSM až do roku 2025 chce OKD rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku. Stanjura potvrdil, že finální rozhodnut ještě nepadlo.

V roce 2023 chce mít OKD, jejímž vlastníkem je prostřednictvím společnosti Prisko stát, deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880 tisíc tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu ale postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.

Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023. Vedení OKD zároveň zpracovávalo analýzu dalšího možného prodloužení těžby. Analýza nyní ukázala, že prodloužení těžby je možné, podle Stanjury analýzu ověřily dva oponentní posudky. Sikora sdělil, že jsou nyní na Karvinsku zásoby zhruba 140 milionů tun uhlí.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Výkon česká ekonomiky překvapil, v prvním čtvrtletí stoupla o 4,9 procenta

Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zlepšili svůj odhad z konce května, kdy uváděli růst o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) zůstal na 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.

Statistici už v květnu uvedli, že k posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly podle statistiků hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka. V dnešní zprávě doplnili, že reálná spotřeba domácností se meziročně zvýšila o tři procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,4 procenta. Míra úspor domácností klesla meziročně i mezičtvrtletně.

"Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele poklesl v 1. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 5,6 procenta, meziročně o 4,4 procenta, a to zejména kvůli vysokému růstu cen," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Fond J&T Arch Investments koupí 9,99 procenta v Moneta Money Bank

Fond J&T Arch Investments koupí 9,99 procenta akcií Moneta Money Bank od fondu Petrus Advisers. V následující dnech fond plánuje požádat Českou národní banku o schválení nabytí kvalifikované účasti. 

Minoritní podíl fond koupí ve dvou krocích. První část ve výši 8,89 procenta nabude bezprostředně, zbývajících 1,1 procenta pak pořídí do konce roku. Fond akcie kupuje za prémii oproti aktuální tržní ceně.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
před 22 hodinami

Končí povinné přimíchávání biosložek, omezí se placení silniční daně

Zákonná povinnost přimíchávat biosložku do pohonných hmot od pátku skončí. Stejně tak se například omezí okruh silničních vozidel, která podléhají silniční dani. Zákon také zvýhodní používání služebních nízkoemisních vozidel. V účinnost vstupuje novela zákona o daních z příjmů a dalších zákonů, která tyto změny zavádí. Vláda ji Parlamentu předložila na jaře v reakci na růst cen pohonných hmot a energií. Předloha také o dva roky odkládá povinnost vyměnit staré kotle na uhlí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na jaře řekl, že zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vláda také uvedla, že dodavatelům pohonných hmot ubude administrativa spojená vykazováním, že povinnost plní. Kromě toho Parlament již dříve schválil vládní návrh na dočasné snížení spotřební daně u benzinu a nafty o 1,50 Kč na litr. Snížení daně zatím platí do konce září, ministr Stanjura ale nevylučuje, že by mohlo být trvalé. U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle něj vláda neplánuje.

Zdroj: ČTK
včera

Ministerstvo financí zařadí neplatiče výživného mezi vyloučené osoby z hazardních her

Neplatiči výživného budou nově od 1. července automaticky zahrnuti do rejstříku vyloučených osob z hazardních her. Neveřejný informační systém státu, jehož správcem je ministerstvo financí, se tak rozšíří o šest tisíc osob. Celkem je v rejstříku podle ministerstva financí aktuálně přes 190 tisíc osob. Ve středu o tom informovalo ministerstvo financí.

"Stát loni na daních z hazardních her vydělal zhruba 12,5 miliardy korun. Dodatečné daňové inkaso ale nesmí být překážkou pro odpovědnou politiku státu, který se musí snažit eliminovat negativní dopady hazardního hraní na společnost," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dodal, že u neplatičů výživného neexistuje důvod, proč by měly jejich od státu darované nebo naopak po nich vymáhané peníze končit "naházené v automatech".

Stát musí podle Stanjury zákaz vstupu osob zapsaných v rejstříku do kasin a heren důsledně vymáhat. Provozovatelům za to hrozí pokuta až 50 milionů korun, což je maximální výše daná zákonem. V případě, že provozovatel umožní osobě v rejstříku zřídit nebo používat uživatelské konto, může mu být uložena pokuta až tři miliony korun.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno včera

Maďarská vláda může v případě nouze převzít dohled nad energetickými podniky

Maďarský premiér Viktor Orbán podepsal dekret, který vládu v případě nouze zmocňuje k převzetí dohledu nad důležitými energetickými podniky a provozovatelem sítě pro přepravu plynu FGSZ. Učinil tak v době, kdy v Evropě panuje napětí kolem dodávek plynu z Ruska. Maďarsko podle ratingové agentury Fitch Ratings společně s Českem a Slovenskem tvoří trojici zemí, které jsou v rámci střední a východní Evropy nejvíce ohroženy případným náhlým zastavením dodávek ruského plynu do Evropské unie.

Dekret se týká podniků působících v elektrárenském, plynárenském, ropném, teplárenském i těžařském průmyslu. Rusko se na dodávkách plynu v Maďarsku podílí zhruba 85 procenty a na dodávkách ropy 65 procenty. Maďarsko navíc pokrývá dovozem z Ruska také část své spotřeby elektřiny, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno včera

Novým předsedou dozorčí rady ČEZ se stal Jirout

Novým předsedou dozorčí rady ČEZ se stal Radim Jirout, místopředsedy jsou Roman Binder a Milan Wagner. Ve středu o tom informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Dozorčí radu obměnili v noci na středu na valné hromadě akcionáři. Dozorčí rada ČEZ mimo jiné volí a odvolává členy představenstva firmy. Stát v ní zastupuje osm lidí, zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Předsedou rady byl dosud Otakar Hora, kterému skončilo funkční období.

Valná hromada ČEZ v noci rozhodla o výměně čtyř z osmi zástupců státu v dozorčí radě firmy. Dalším třem zástupcům končí nebo již skončilo funkční období. Akcionáři zvolili pět nových členů dozorčí rady, nebyl ale mezi nimi například hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), kterého do dozorčí rady navrhovalo ministerstvo financí. Čtyři členové rady volení zaměstnanci na svých postech zůstali.

Nového předsedu rady Jirouta nominovala do rady vládnoucí ODS, stejně tak náměstka ministra financí Bindera. Wagner jako další místopředseda je zástupcem zaměstnanců. Novými členy dozorčí rady se stali také Jiří Kadrnka, Vít Doležálek a poradkyně ministra průmyslu a obchodu Eva Hanáková.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno včera

Rusko se v červnu patrně ocitne v deflaci, řekl ministr hospodářství

Rusko se v červnu patrně ocitne v deflaci, řekl ve středu ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Spotřebitelé mají tendenci šetřit a nechtějí utrácet, poptávka je teď velmi nízká. Země také musí zvýšit dovoz, problém pro ni teď představuje zejména příliš silný rubl, dodal ministr.

"Pokud rubl zůstane na současných úrovních i v dalších měsících, budou muset firmy snížit výrobu," řekl podle agentury Reuters ministr na konferenci podnikatelské lobby. Vláda podle něj zaznamenala známky deflační spirály, ekonomika má nadměrné zásoby deviz a právě kurz rublu bude pro hospodářskou politiku určující.

Rubl po invazi ruských vojsk na Ukrajinu prudce oslabil, dolar tak vůči němu vystoupil z původních zhruba 75 až nad 150 rublů. Na konci května se ale vrátil pod 100 rublů a v současné době se pohybuje těsně nad 50 rubly. Ruská měna je tak vůči dolaru nejsilnější od května 2015. Kurz ale neodráží skutečnou nabídku a poptávku, protože Kreml po invazi zavedl omezení pohybu kapitálu.

Zdroj: ČTK
včera

Ekonomická nálada v EU se zhoršila, domácnosti jsou pesimističtější

Ekonomická nálada v Evropské unii se v červnu zhoršila, zejména kvůli nárůstu pesimismu ve stavebnictví a mezi spotřebiteli. Očekávání domácností ohledně jejich budoucí finanční situace se dostalo na rekordní minimum, vyplývá z dnešní zprávy Evropské komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 1,7 bodu na 102,5 bodu, v České republice klesl o dva body na 94,6 bodu, plyne z podrobnějších údajů komise.

Evropské domácnosti i podniky v poslední době čelí růstu inflace, ke kterému velkou měrou přispívá zdražování energií v důsledku války na Ukrajině. Index spotřebitelské důvěry v EU v červnu klesl o 1,9 bodu na minus 24 bodů.

Index nálady ve stavebnictví se snížil o 2,1 bodu na 1,9 bodu. V průmyslu, ve službách a v maloobchodě se nálada v červnu rovněž zhoršila, ale méně výrazně.

Index ekonomické nálady v eurozóně se v červnu snížil o jeden bod na 104 bodů.

Zdroj: ČTK
včera

Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí vstoupí do mírné recese, tvrdí banka Morgan Stanley

Ekonomika eurozóny v letošním čtvrtém čtvrtletí vstoupí do mírné recese. Předpověděli to ekonomové americké investiční banky Morgan Stanley, a to v době, kdy se evropské země potýkají s problémy kolem dodávek zemního plynu z Ruska a také s vysokou inflací. Informuje o tom dnes agentura Bloomberg.

Hrubý domácí produkt (HDP) zemí používajících euro podle ekonomů banky Morgan Stanley vykáže pokles v letošním čtvrtém čtvrtletí i v prvním čtvrtletí příštího roku. V dalším čtvrtletí by se už ale měl vrátit k růstu, zejména díky vyšší investicím.

Hospodářská recese se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. V letošním prvním čtvrtletí se HDP eurozóny podle statistického úřadu Eurostat zvýšil o 0,6 procenta, růst tak zrychlil z 0,2 procenta v posledních třech měsících loňského roku.

Zdroj: ČTK
Pokračovat