Ekonomika

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 6 hodinami

Cena bitcoinu poprvé za šest měsíců překročila 60 000 dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé za šest měsíců překonala hranici 60 000 dolarů (zhruba 1,3 milionu Kč). Přiblížila se tak ke svému rekordnímu maximu z letošního dubna, kdy dosáhla téměř 65 000 dolarů. Investoři sázejí na to, že regulační orgány ve Spojených státech brzy schválí první veřejně obchodovaný fond (ETF), který se zaměřuje na futures na bitcoiny.

Podle údajů na specializovaném webu CoinDesk cena bitcoinu během pátku vystoupila až na 60 326,77 dolaru, později však o část zisků přišla. Kolem 17:30 SELČ se bitcoin prodával za zhruba 59 820 dolarů. Za posledních 24 hodin si tak připisoval 3,5 procenta.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Restauratéři nesouhlasí s návrhem Vojtěcha, aby kontrolovali bezinfekčnost hostů

Restauratéři nesouhlasí s návrhem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby kontrolovali bezinfekčnost. Nikdo s nimi téma podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) neprobíral. Pokud si resort zdravotnictví nechá zpracovat právní analýzu, měla by být připravena opravdu poctivě a neopomenout žádný detail. Restauratéři jsou připraveni své podnikání tvrdě bránit. V pátek to řekl restauratér a garant projektu Moje restaurace za AMSP Luboš Kastner.

Vojtěch na páteční tiskové konferenci uvedl, že se vrací myšlenka na zavedení povinnosti pro provozovatele restaurací, aby jejich personál kontroloval, zda je host očkován, prodělal nemoc covid-19 nebo má platný negativní test. Hlavní hygieničce Pavle Svrčinové zadal, aby s právníky ověřila možnost tohoto opatření. "Z epidemiologického hlediska je (opaření) správné, ale musíme mít tu právní jistotu, že nebude hrozit jeho zrušení ze strany soudu," řekl.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Česká pošta kupuje část největšího distributora tisku První novinovou společnost

Česká pošta kupuje část největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora, První novinové společnosti (PNS). Česká pošta má zájem jen o tu část PNS, která se zabývá doručováním zásilek a předplaceného tisku. Distribuce novin a dalšího sortimentu do trafik součástí transakce není, řekl dnes ČTK mluvčí pošty Matyáš Vitík. Spojením České pošty a PNS se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval na svých internetových stránkách. Cena transakce je podle mluvčího pošty obchodním tajemstvím. Zjišťujeme vyjádření PNS.

"K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít zejména v doručování poštovních listovních služeb, adresných a neadresných tiskových zásilek a doručování předplatného tisku na území České republiky," uvedl úřad v oznámení.

Podle mluvčího České pošty Vitíka ale není součástí transakce činnost PNS spočívající v zajišťování dodávek celostátních i regionálních deníků, časopisů, elektronických médií, neperiodických publikací a dalšího doplňkového sortimentu na prodejní místa po celé České republice. Zda bude kvůli tomu společnost PNS nějak rozdělena, neuvedl.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Státní dluh letos ke konci září stoupl na 2,334 bilionu korun, potvrdilo ministerstvo

Státní dluh letos ke konci září stoupl o 284,2 miliardy korun na 2,334 bilionu korun. Údaje z počátku října potvrdilo ministerstvo financí ve dnes vydané Čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. V samotném třetím čtvrtletí dluh klesl o 82 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 218 000 korun.

"Státní dluh ve druhém a třetím čtvrtletí postupně klesal, jak docházelo k jeho splátkám v průběhu letošního roku. Tyto splátky se ministerstvo rozhodlo v prvním čtvrtletí výhodně předfinancovat, a to ještě před očekávaným zahájením cyklu zvyšování základních úrokových sazeb ze strany České národní banky, což vedlo k vyššímu růstu státního dluhu v prvním čtvrtletí letošního roku," uvádí dokument.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 11 hodinami

V USA se schyluje k celostátním stávkám kvůli pracovním podmínkám

Ve Spojených státech se do konce října schyluje k celostátním stávkám za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Celkem by se těchto akcí mohlo zúčastnit více než 100 000 lidí, kteří účast ve stávce už schválili anebo pohrozili, že stávkovat začnou, uvedla dnes BBC. Už ve čtvrtek stávkovalo zhruba 10 000 zaměstnanců společnosti John Deere, která vyrábí zemědělské stroje.

Vlně těchto stávek se na sociálních sítích začalo přezdívat Striketober. V pondělí se chystá stávkovat zhruba 60 000 zaměstnanců televizních a filmových štábů, protestovat by mohlo také asi 24 000 zdravotních sester.

Vlna stávek přichází po zesílené činnosti odborových organizací, jejichž vliv desítky let klesal. Zaměstnanci nyní také žádají lepší práva v časech pandemie. Tlak nicméně cítí i zaměstnavatelé, protože v některých oborech se nedostává pracovních sil, takže firmy jsou nuceny zvedat mzdy těm nejméně kvalifikovaným.

Zdroj: ČTK
před 13 hodinami

Veterináři prošetřují Maso uzeniny Polička kvůli možnému klamání zákazníka

Veterináři prošetřují firmu Maso uzeniny Polička kvůli možnému klamání spotřebitele. Sdělil to za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Maso z Polska, které kvůli antibiotikům přikázali v minulém týdnu stáhnout z řetězce Lidl, bylo označené jako z Německa. Je to vidět i na fotografiích, které zveřejnili na svém webu. Podle firmy bylo mleté vepřové vyrobeno z německého masa s menším množstvím masa z Polska. To se do jídla dostalo kvůli ojedinělému pochybení jednotlivce bez úmyslu klamat spotřebitele, dodala společnost.

"Legislativa ukládá výrobcům povinnost pravdivě uvádět zemi původu u čerstvého vepřového masa, včetně masa mletého. Uvedení země původu Německo (chov a porážka) na balení výše zmíněného produktu, je v současné době v dalším šetření SVS, a to s ohledem na možné klamání spotřebitele," uvedl Majer.

Podle zástupců společnosti z Poličky šlo o pochybení jednotlivce. "Přijali jsme okamžitě nápravná opatření a proti polskému dodavateli suroviny zahájili právní kroky s okamžitým ukončením spolupráce. Vedení společnosti MU Polička chce zdůraznit, že za danou situaci nenese žádnou zodpovědnost společnost Lidl. Této společnosti nedodáváme polské maso," sdělilo ČTK vedení Maso uzeniny Polička.

Zdroj: ČTK
před 14 hodinami

Sklizeň obilí letos podle odhadu klesne, v případě řepky je nejhorší za 14 let

Letošní úroda řepky je nejnižší za posledních 14 let. Podle posledního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) sklidili zemědělci 1,027 milionu tun, což je o 17,5 procenta méně než loni. V meziročním srovnání si o 1,4 procenta pohoršily také obiloviny. Úroda brambor je ve srovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní nižší o 3,5 procenta, může za to zejména úbytek ploch. Polepší si naopak cukrovka, slunečnice či mák. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ.

"Zatímco letošní sklizeň řepky je nejslabší za posledních 14 let, očekávaná úroda ostatních olejnin je díky rozšíření osevních ploch výrazně vyšší. Sóji se sklidí o polovinu více a odhadovaná úroda slunečnice, hořčice nebo lnu převyšuje loňskou sklizeň dokonce o dvě třetiny," uvedla Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví.

V případě brambor jsou letošní hektarové výnosy dobré. V průměru to je 29,42 tuny na hektar, což je téměř o procento lepší než loni. Zemědělci ale letos bramborami osázeli 23.000 hektarů, před rokem to bylo asi o tisíc hektarů více. "Řada pěstitelů v důsledku protiepidemických opatření svoji loňskou produkci nemohla na trhu uplatnit a letos pěstování brambor raději omezila," uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Renata Vodičková.

Zdroj: ČTK
14. 10. 2021 20:28

Británii chybí pracovní síla. Poskytne víza řezníkům, prasata by jinak neměl kdo porazit

Británie nabídne šestiměsíční pracovní víza pro 800 řezníků ze zahraničí, aby zabránila tomu, že bude nutné vepře utrácet ve velkém. Země se potýká s nedostatkem pracovníků v určitých profesích i s komplikacemi v dodavatelských řetězcích.

Agentura Reuters napsala, že britští zemědělci tvrdí, že kombinace dopadů brexitu a pandemie covidu-19 vedla k exodu východoevropských pracovníků z jatek a od zpracovatelů masa. Zůstává jim tak nějakých 120 000 vepřů, které nemá kdo porazit.

"Povolíme řezníkům na jatkách a lidem pracujícím při zpracování vepřového přijít sem na omezenou dobu nejvýše šesti měsíců na základě programu pro sezónní pracovníky," řekl ve čtvrtek ministr životního prostředí George Eustice. "To nám pomůže vyřešit náš nynější problém, kdy se prasata nahromadila na farmách," dodal. Tvrdí, že brexit není hlavní příčinou toho, že v Británii chybí pracovní síla. "V produkci vepřového i dalších částech potravinářského průmyslu ubylo mnoho pracovníků, protože mnoho občanů Evropské unie odešlo během pandemie, to nemá nic společného s brexitem," řekl Eustice. "Měli právo tu zůstat, ale mnoho z nich se rozhodlo odejít a být s rodinou během těžkých časů pandemie," uvedl.

Zdroj: ČTK
14. 10. 2021 16:44

Ministerstvo financí chystá žádost ohledně snížení DPH u energií. Pokud projde na vládě, zašle ji evropskému výboru

Ministerstvo financí (MF) připravuje žádost evropskému výboru pro DPH ohledně snížení, případně zrušení DPH u elektřiny a plynu. Po schválení vládou, která by o tom mohla jednat příští týden, žádost MF odešle výboru. Ve čtvrtek to sdělilo ministerstvo financí.

Dopad na veřejné finance by podle ministerstva nebyl zásadní, čtvrtletně je odhadován na jednotky miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu zopakoval, že chce snížit DPH na energie z 21 procent na nulu.

"Vzhledem k tomu, že daň z přidané hodnoty je harmonizovanou daní v rámci Evropské unie, přičemž Evropská směrnice výslovně u elektřiny a plynu umožňuje členským státům požádat evropský výbor pro DPH o možnost aplikovat výjimku v podobě snížené či zcela zrušené sazby daně, MF v tuto chvíli danou žádost připravuje. Ta, po schválení vládou, bude neprodleně odeslána příslušnému orgánu EU," řekl mluvčí ministerstva Michal Žurovec. 

Partner poradenské PwC a daňový expert Martin Diviš ČTK minulý týden sdělil, že EU směrnice o DPH neumožňuje, aby dodávky elektrické energie podléhaly nulové sazbě DPH. Jediná možnost, jak snížit zdanění těchto komodit, je podle něj uplatnit na jejich dodávky některou ze snížených sazeb DPH, tedy 15 nebo deset procent. Česko uplatňuje na elektřinu základní 21procentní sazbu DPH.

Zdroj: ČTK
14. 10. 2021 14:47

Boeing řeší další vadu letadel 787 Dreamliner, součástky z titanu jsou moc slabé

Americký výrobce letadel Boeing se potýká s další vadou letounu 787 Dreamliner. Týká se některých součástek z titanu, které jsou slabší, než by měly být. S odvoláním na informované zdroje to ve čtvrtek napsal server listu The Wall Street Journal (WSJ). Defekt se týká letadel vyrobených v uplynulých třech letech. Boeing na dotaz agentury Reuters o komentář zatím nereagoval.

Dodávky letounů 787 Dreamliner jsou téměř zcela pozastaveny už téměř rok. Poprvé byly přerušeny, když americký Federální úřad pro letectví (FAA) začal důkladněji prověřovat výrobní vady těchto strojů. Minulý měsíc list WSJ informoval, že dodávky těchto letadel zůstanou zastaveny nejméně do konce října.

Přerušení dodávek odstřihlo Boeing od důležitého zdroje hotovosti a zkomplikovalo plány jeho zákazníků. S postupem času bude mít čím dále více zákazníků na základě smluvních podmínek možnost využít prodlevy v dodávkách ke zrušení či úpravě kontraktů.

Boeing se v posledních letech potýká s různými problémy, mezi které patří například dřívější odstávka letadel 737 MAX po dvou tragických nehodách, či negativní dopad koronavirové krize na poptávku po letecké dopravě. Tradičním konkurentem Boeingu je evropský výrobce letecké techniky Airbus.

Zdroj: ČTK
14. 10. 2021 14:44

Wizz Air posílí spoje z Pardubic na Ukrajinu, začne létat i do Oděsy a Charkova

Společnost Wizz Air rozšíří nabídku pravidelných linek z Pardubic, bude létat také do Oděsy a Charkova. Linky budou v provozu od června příštího roku, a to dvakrát týdně. Na Ukrajinu už nízkonákladový maďarský dopravce létá od září 2020, a to do Kyjova a Lvova, uvedlo pardubické letiště v tiskové zprávě.

Pravidelné spojení do Charkova bude Wizz Air zajišťovat ve čtvrtek a neděli, do Oděsy se bude létat v úterý a sobotu. Na linkách do ukrajinských destinací se budou střídat letadla typů Airbus A320 a A321 s nabízenou kapacitou 186 a 230 míst na palubě. 

Zdroj: ČTK
14. 10. 2021 13:30

Na vídeňském letišti vznikne největší solární elektrárna v Rakousku

Na mezinárodním letišti ve Vídni vznikne největší fotovoltaická elektrárna v Rakousku, bude mít rozlohu 24 hektarů. Zahájení provozu je naplánováno na jaro příštího roku a letiště očekává, že uspokojí jeho roční potřebu elektřiny z jedné třetiny, uvedla agentura DPA.

Elektrárna bude mít 55 000 fotovoltaických panelů a její výkon bude přibližně 24 megawattů. Investice do elektrárny má činit 20 milionů eur (507,8 milionu Kč).

Generální ředitel letiště Günther Ofner uvedl, že elektrárna je významným krokem k tomu, aby se vídeňské letiště stalo jedním z prvních zelených letišť v Evropě a dosáhlo nulových emisí oxidu uhličitého.

Zdroj: ČTK
14. 10. 2021 10:46

Teplárny Brno poprvé za deset let zdraží teplo, ceny zvednou o čtvrtinu

Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu Brna, poprvé za deset let zdražují teplo. Od listopadu vzroste cena pro domácnosti z 635 korun za gigajoule včetně DPH na 784 korun za gigajoule. Jde o zvýšení přibližně o 25 procent, podle propočtů tepláren zaplatí průměrná domácnost měsíčně o 250 korun více. Vedení Tepláren Brno to ve čtvrtek oznámilo na tiskové konferenci.

"Důvodů je několik, tím hlavním je zdražování energií, a to zejména elektřiny a plynu. V posledních týdnech vzrostla cena zemního plynu, který je naším primárním palivem v podstatě skokově o více než 100 procent. Pokud bychom měli toto reálné zvýšení přenést na naše zákazníky, museli bychom zvýšit cenu tepla v podstatě o polovinu, to ale udělat nechceme. Nějaké opatření ale přijmout musíme," řekl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Zdroj: ČTK
Pokračovat