před 39 minutami

Inflace v eurozóně v červenci vystoupila na rekordních 8,9 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad. Tento údaj Eurostat v rychlém odhadu neuváděl.

Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ke konci července ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Ceny energií v eurozóně se podle konečné zprávy Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,6 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,4 procenta z 8,9 procenta.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Za prvních sedm měsíců roku se v Česku nejvíce elektřiny vyrobilo z hnědého uhlí

Za prvních sedm měsíců letošního roku se nejvíce elektřiny vyrobilo v České republice z hnědého uhlí. Připadá na něj 38,4 procenta vyrobené elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 36,7 procenta elektřiny. Vyplývá to z informací interaktivního modulu Energostat oborového webu oEnergetice.cz.

Třetím největším producentem elektřiny v ČR byly v prvních sedmi měsících roku plynové zdroje, vyrobily 7,4 procenta elektrické energie. Solární elektrárny se na výrobě podílely z 3,7 procenta, biomasa 3,1 procenty a ostatní obnovitelné zdroje třemi procenty. Vodní elektrárny vyrobily 2,8 procenta elektřiny, ukazují data.

Statistika za leden až červenec letošního roku odráží situaci za celý loňský rok. V České republice se loni vyrobilo 84,9 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziroční nárůst o 4,3 procenta. Největší podíl na výrobě mělo hnědé uhlí, z něhož se vyrobilo 31,4 TWh elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 30,7 TWh elektřiny.

Zdroj: ČTK
před 16 hodinami

Produkce českého zemědělství byla vloni nejvyšší za posledních pět let

Produkce českého zemědělství v loňském roce dosáhla 152,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek za posledních pět let. U rostlinné výroby loni stoupla produkce na 91,1 miliardy korun z předloňských 87,4 miliardy korun. Rostly také ceny zemědělských výrobců, vstupní náklady i ceny, informovalo ministerstvo zemědělství. V roce 2020 činila produkce zemědělského odvětví v Česku 147 miliard Kč.

Ceny zemědělských výrobců loni stouply o 6,9 procenta. Současně s tím vzrostly ceny vstupních nákladů firem o 5,9 procenta. O 0,8 procenta se zvýšily také ceny průmyslových výrobců potravinářských výrobků a tabáku. O stejné procento stouply i průměrné spotřebitelské ceny. Vyplývá to ze zprávy o stavu zemědělství, kterou dnes projednala vláda.

"Výsledky souhrnného zemědělského účtu pro rok 2021 potvrzují nárůst hodnot většiny hlavních ukazatelů nejen proti předchozímu roku, ale i ve srovnání s posledními pěti lety, a to především díky růstu zemědělské produkce," uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Zdroj: ČTK
před 20 hodinami

Ministerstvo financí navrhuje další milostivé léto. Týkalo by se nedoplatků daní

V Česku by se příští rok mohlo konat další tříměsíční milostivé léto pro dlužníky. Pokud by splatili od začátku července do 2. října nedoplatky na daních, stát by jim odpustil úroky a některé další platby. Drobné nedoplatky do 200 korun by se pak mohly úplně škrtnout. Vyplývá to z návrhu zákona, který zveřejnila na svém webu vláda. Ministerstvo financí chce tříměsíční akcí ulevit v době zdražování zadluženým domácnostem a chce také snížit zátěž úřadů kvůli takzvaným bagatelním dluhům.

Daňové milostivé léto se má podle návrhu týkat jen fyzických, ne právnických osob. Pokud dlužník uhradí původní dluh neboli jistinu, odpustí se mu úrok z prodlení či z posečkané částky, náklady řízení a exekuční náklady s výjimkou hotových výdajů. Podle ministerstva financí není žádoucí odpouštět ale penále či pokuty, které mají sloužit jako trest za neplacení a k vynucení. Milostivé léto se nebude vztahovat ani na cla. Týkat by se mělo jen nedoplatků do letošního 30. června.

Dlužník by musel daňový dluh splatit příští rok od začátku července do 2. října. O odpuštění příslušenství by muset požádat. Částky nad 10 tisíc korun by se daly srovnat také ve čtyřech splátkách, byl by na to rok do začátku října 2024.

Resort navrhuje také škrtnout nedoplatky na daních i na příslušenství, které nepřesahují 200 korun. Tento krok by byl pro fyzické i právnické osoby. U nedoplatků u daní z nemovitosti to budou částky do 30 korun. Pokud bude mít malých nedoplatků dlužník víc, nesmí jejich součet překročit 1000 korun. O zrušení bagatelních dluhů nebude nutné žádat.

Zdroj: ČTK
před 23 hodinami

Leo Express uspěl v soutěži na provoz vlaků na regionální trati na Slovensku

Český dopravce Leo Express uspěl na Slovensku v soutěži na nového železničního dopravce na regionální trati mezi Bratislavou a jihoslovenským Komárnem. ČTK o tom dnes informovalo slovenské ministerstvo dopravy.

Vlaky Leo Express by na 100 kilometrů dlouhé trase měly začít jezdit nejpozději v prosinci příštího roku. Slovensko ale nabídne dopravci, aby přepravu cestujících převzal už od 11. prosince letošního roku. Kontrakt v rámci závazku veřejné služby skončí v roce 2032.

O účast v soutěži projevilo zájem sedm dopravců, ve finále tendru předložily nabídky kromě Leo Expressu také slovenský národní dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) a také Yosaria Trains. Cestující na zmíněné trati od prosince 2020 přepravuje právě ZSSK, předtím tam více než osm let působil dopravce RegioJet ze skupiny Student Agency českého podnikatele Radima Jančury.

Zdroj: ČTK
včera

Podílové fondy letos vesměs prodělávají, akciové ztratily téměř 13 procent

Většina podílových fondů letos stále prodělává, akciové fondy ztratily do konce července téměř 13 procent, dluhopisové fondy 12 procent a fondy peněžního trhu 3,4 procenta. Naopak komoditní fondy se zhodnotily o 60,5 procenta a realitní fondy o 3,6 procenta. Vyplývá to z aktuálního Broker Consulting Indexu podílových fondů za červenec,.

"Na trzích stále panuje nejistota, bouřlivou situaci na Ukrajině sice akciové trhy z části akceptovaly, ale opět se začíná mluvit o nárůstu nakažených ve spojení s covidem, což přináší určité riziko propuknutí další vlny tohoto onemocnění. Ekonomiku navíc stále ovlivňuje inflace a s ní spojené zvyšování úrokových sazeb, které tvrdě zasáhly dluhopisový trh," uvedl analytik Broker Consulting Martin Novák.

Od začátku roku výrazněji propadly dluhopisové fondy, a to o téměř 12 procent. Na úkor toho výrazně vzrostly výnosy do splatnosti, které přilákaly velké množství nových investorů, poptávající konzervativnější typ investice. Meziměsíčně dluhopisy zaznamenaly růst o 3,1 procenta a podle expertů mají dluhopisové fondy dobrý výhled do budoucna.

Zdroj: ČTK
včera

Za sedm měsíců roku změnilo dodavatele energie meziročně více odběratelů

Za sedm měsíců letošního roku změnilo dodavatele energie meziročně více odběratelů. Dodavatel elektřiny se letos od ledna do července změnil u 386.609 odběrných míst, meziročně to je o o zhruba 30 procent více. Dodavatele plynu změnilo 171.423 odběrných míst, meziročně o zhruba 32 procent více. Vyplývá to z informací na webu operátora trhu (OTE).

Řada zákazníků musela dodavatele energií změnit v souvislosti s ukončením dodávek jejich původního dodavatele. Tito zákazníci skončili u dodavatele poslední instance (DPI), v tomto režimu musí během šesti měsíců uzavřít smlouvu s novým dodavatelem.

Nejvíce odběratelů změnilo v letošním i loňském roce dodavatele v lednu, letos to bylo 182 020 odběrných míst. Nejméně změn nastalo v červenci, kdy dodavatele změnilo 22 246 odběratelů. U plynu je situace obdobná.

Nového dodavatele si od loňského října muselo najít na 900 000 klientů společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnosti v polovině října. Kvůli extrémnímu růstu cen energií na velkoobchodních trzích skončila v Česku od loňského podzimu zhruba dvacítka dodavatelů.

Zdroj: ČTK
16. 8. 2022 18:30

Zeman podepsal zákaz výroby a prodeje jednorázových plastových příborů

Česko do dvou měsíců zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Počítá s tím zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který podepsal prezident Miloš Zeman, informoval v úterý Hrad. Zákaz začne platit s účinností zákona, tedy prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.

Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které se zakážou, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ.

Zdroj: ČTK
16. 8. 2022 17:37

Německo prozatím neodstaví jaderné elektrárny

Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval. V úterý to napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.

Německý kancléř Olaf Scholz před týdnem na tiskové konferenci řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat jaderné elektrárny ještě v provozu. "Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny," řekl tehdy. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle.

Deník The Wall Street Journal napsal, že rozhodnutí ponechat jaderné elektrárny v provozu musí ještě formálně učinit Scholzův kabinet. Potřebný bude i souhlas parlamentu, neboť uzavření reaktorů je vyžadováno zákonem.

Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčena, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky - hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. "Reaktory budou bezpečné do 31. prosince a očividně zůstanou bezpečné i po 31. prosinci," citoval deník svůj zdroj.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno 16. 8. 2022 16:06

Gazprom varoval, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent na více než 4000 dolarů (96 713 korun) za 1000 metrů krychlových. Vývoz a produkce samotného Gazpromu přitom klesá vinou západních sankcí uvalených na Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. V úterý o tom informovala agentury Reuters.

Hlavním dodavatelem plynu do Evropy je právě Rusko. Dodávky z Ruska jsou letos ale slabší, protože po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu nastal spor o turbíny, které jsou součástí plynovodu Nord Stream 1, a další plynovod Nord Stream 2 nebyl kvůli invazi ani spuštěn. Ceny plynu proto v reakci raketově vzrostly.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno 16. 8. 2022 16:03

Cena elektřiny na burze v Německu poprvé přesáhla 500 eur za megawatthodinu

Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v úterý na energetické burze European Energy Exchange v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12 300 korun) za megawatthodinu (MWh). Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent, vzhůru ji tlačí hlavně omezování dodávek ruského plynu, informovala agentura Bloomberg.

Ceny na burze v Lipsku jsou pro Evropu zásadní. Cena klíčového kontraktu s dodáním v příštím roce si v úterý odpoledne připisovala více než šest procent a vyšplhala se až na 508 eur za MWh. Analytici nepředpokládají, že cenový růst v nejbližší době poleví.

Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšuje náklady domácností i podniků. "Čím déle budou tyto ceny růst, tím více to pocítí celá ekonomika," uvedl jeden z analytiků poradenské společnosti Oxford Economics. "Rozsah tohoto růstu a rozsah této krize nelze srovnat s ničím v posledních desetiletích," dodal.

Zdroj: ČTK
Pokračovat