Zakladatel a šéf Tesly Elon Musk podle soudu není vinen z podvodu v kauze jeho tweetů z roku 2018. Podnikatel v nich tvrdil, že má připravené financování pro převzetí společnosti Tesla do soukromých rukou. To se však nikdy neuskutečnilo.

Soudní proces se týkal otázky, zda dvojice tweetů, které Musk zveřejnil na počátku srpna 2018, poškodila akcionáře Tesly během desetidenního období, které předcházelo Muskovu přiznání, že k transakci, kterou si představoval, nedojde. V prvním ze dvou tweetu Musk uvedl že má zajištěné financování na odkup Tesly za 72 miliard USD, a to v době, kdy se firma potýkala s výrobními problémy. Druhý tweet o několik hodin později naznačoval, že dohoda je na spadnutí.

Musk se kvůli tweetům již dříve dohodl na urovnání s regulátorem trhu s cennými papíry ve výši 40 milionů USD (879,4 milionů Kč). V rámci urovnání také odstoupil z funkce předsedy správní rady Tesly, ale zůstal jejím ředitelem a nepřiznal pochybení. Skupina akcionářů pak podala na Muska hromadnou žalobu, ve které se tvrdí, že uvedl investory v omyl.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v pátek dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska dovážené do mimounijních zemí. Informovalo o tom švédské předsednictví EU. U nafty bude podle unijních činitelů strop činit 100 dolarů a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření vstoupí v platnost v neděli, až jej členské země formálně schválí a potvrdí skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Souběžně začne platit i úplný zákaz dovozu ropných produktů do EU. Cílem je snížit příjmy, které má Rusko z vývozu nafty a dalších produktů, a omezit tak možnosti financování válečné agrese na Ukrajině.

Unie spolu s G7 a s Austrálií už od 5. prosince zavedla maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Stejným způsobem budou fungovat i cenové limity u ropných produktů. "Evropské společnosti budou mít zakázáno zprostředkovat, financovat, přepravovat či jakkoli se podílet na těchto dodávkách, pokud nebude jejich cena rovna či nižší než stanovený strop," řekl novinářům jeden z unijních činitelů.

Pátý den stávkuje část zaměstnanců jihokorejské továrny na pneumatiky Nexen Tire u Žatce na Lounsku. Jejich cílem je uzavření kolektivní smlouvy, ve které žádají například zvýšení mezd. Vedení firmy se podle předsedy Odborového svazu KOVO Romana Ďurča s odbory zatím setkat nechce. "Nedošlo k žádnému posunu. Stávka trvá," řekl včera novinářům Ďurčo. Na plánovanou pondělní demonstraci by mohlo podle něj dorazit i několik set lidí. Společnost v úterý uvedla, že připravuje zvýšení mezd od 1. března. O jak velké zvýšení půjde, zástupci firmy neuvedli.

Odboráři tvrdí, že vedení společnosti brání vstupu do továrny stávkové hlídce. Skupiny hlídek se tak nemohou vystřídat. Podle předsedy odborové organizace Nexen Pavla Rohelněje jde o porušení předpisů. Nevyloučil ani to, že se odbory obrátí na policii.

Odboráři v továrně před rokem vyhlásili stávkovou pohotovost kvůli postoji korejských vlastníků firmy ke kolektivnímu vyjednávání. Ke stávce přistoupili poté, co zaměstnavatel odmítl smlouvu zprostředkovatele, tedy kompromisní dohodu mezi oběma stranami.

Provoz na železniční trati z Prahy do Kolína přerušila v úseku z Peček do Kolína nehoda. Rychlík tam srazil člověka, který na místě zemřel. Nehoda se stala na přejezdu ve Velimi, v rychlíku z Kolína do Prahy cestovalo zhruba 90 lidí, nikdo z nich nebyl zraněn. Dálkové spoje jsou odkloněny, mohou mít zpoždění až 130 minut. Provoz by mohl být obnoven kolem 17:15. Řekli to mluvčí Správy železnic, policie a záchranné služby.

"Momentálně je zastaven provoz mezi Kolínem a Pečkami, dálkové spoje jezdí odklonem přes Nymburk, budou tedy nabírat zpoždění," řekl mluvčí SŽ Dušan Gavenda.

"Šlo o muže a na místě zemřel, posíláme na místo koronera," řekla ČTK mluvčí záchranné služby Monika Nováková. Podle krajské policejní mluvčí Vlasty Suchánkové cestovalo v rychlíku z Kolína na Prahu zhruba 90 lidí, nikdo nebyl zraněn. "Ke střetu došlo na chráněném přejezdu, na místě jsou momentálně všechny složky integrovaného systému," řekl Suchánková.

Tuzemské banky v roce 2022 vytvořily podle předběžných výsledků čistý zisk 104,1 miliardy Kč, což je proti předloňskému roku nárůst o 35,1 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky. Data za loňský prosinec se budou revidovat. Revidovaná data budou zveřejněna na konci února. Jde o data sbíraná pro účely měnové a finanční statistiky, řekla Denisa Všetíčková z tiskového oddělení ČNB.

Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal hranici 100 miliard korun. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.

Měsíční příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu v důsledku západních sankcí sestoupily na nejnižší úroveň od srpna 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského ministerstva financí.

Ruské daňové a celní příjmy z prodeje energií v lednu dosáhly 425,5 miliardy rublů (zhruba 131 miliard Kč). Meziročně tak klesly o 46 procent. Přispěl k tomu fakt, že cena ruská ropy Urals se propadla o 42 procent, zatímco cena severomořské ropy zůstala téměř beze změny, napsala agentura Reuters.

Oproti prosinci se příjmy snížily dokonce o 54 procent. Prosincové příjmy nicméně podpořila jednorázová daňová platba ze strany ruské plynárenské společnosti Gazprom.

Moskva využívá příjmy z prodeje ropy a plynu k financování rozpočtových výdajů. Kvůli výpadku v těchto příjmech musela začít čerpat prostředky ze svých rezerv.

Západní země uvalily na Rusko rozsáhlé ekonomické sankce kvůli jeho loňskému útoku na Ukrajinu. Brusel doufá, že jeho restrikce sníží ruský export ropy do Evropské unie o 90 procent. Podíl ruského plynu na celkovém dovozu plynu do členských zemí EU od začátku války klesl na méně než 15 procent z dřívějších více než 40 procent, napsala agentura Reuters.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vypsala už šestý tendr na nákup ropy do státních zásob. Předchozích pět kol zůstalo bez výsledku. Správa v novém tendru opět poptává ropu za 52 milionů dolarů (zhruba 1,65 miliardy Kč). Uvedl to šéf správy Pavel Švagr. Podle tuzemských rafinérií byly dosud podmínky zakázky při současné situaci na trhu rizikové. Správa k tomu namítla, že se dá v průběhu zakázky o možných rizicích jednat, když se potenciální dodavatelé do soutěže přihlásí.

"Zakázku na nákup ropy do nouzových zásob jsme vypsali znovu. Máme za sebou pět kol, buď se nikdo nepřihlásil, nebo firma nakonec nepodala finální nabídku," vysvětlil nezdary v hledání dodavatele Švagr.

V novém tendru správa znovu požaduje po potenciálním dodavateli ropu vhodnou pro skladování a zpracování v rafinérii v Litvínově. Může jít o severomořskou ropu, americkou lehkou ropu, ruskou ropu nebo saúdskou ropu. Vítězem by se v případě více zájemců stal dodavatel, který by za vyhrazených 52 milionů dolarů nabídl více ropy.

Správa hmotných rezerv v minulých měsících uskutečnila už pět neúspěšných pokusů. Naposledy se přihlásila jediná firma, která ale nedoložila většinu potřebných dokladů, a proto byla vyloučena.

Soukromý dopravce RegioJet chystá i na letošní letní sezonu provoz turistických vlaků do Chorvatska, v nejbližších týdnech začne prodávat jízdenky. Proti loňsku se snažil vylepšit provozní koncept, aby se minimalizovala zpoždění. Soupravy budou mít v koncových stanicích víc času na obrat a zároveň na činnosti související s údržbou, úklidem či naskladněním občerstvení, uvedla v tiskové zprávě manažerka mezinárodních projektů Tereza Ptáčková.

Vlaky v létě přepraví okolo 100 000 cestujících. Kapacita patnáctivozové soupravy je 550 cestujících, ceny jízdenek zatím dopravce nezveřejnil.

Vlak bude letos jezdit od 16. června do 30. září třikrát týdně, loni jezdil v červenci a v srpnu denně. Navazovat na něj budou autobusy z Ogulinu a Rijeky do přímořských letovisek. Z Prahy bude vlak vyjíždět v úterý, v pátek a v neděli okolo 17:00, do Rijeky přijede v 10:40. Zpět se vlak vydá v pondělí, ve středu a v sobotu ve 14:55, do Prahy přijede okolo 10:00. Do konce června bude vlak jezdit přes Havlíčkův Brod, od července už přes Pardubice. Letošní novinkou je nová zastávka ve Slovinsku v Celje.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Turecku v lednu zpomalilo na 57,7 procenta z 64,3 procenta v předchozím měsíci. Bylo však vyšší, než čekali analytici. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil turecký statistický úřad.

Meziměsíčně se ceny zvýšily o 6,65 procenta. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali meziroční inflaci 53,5 procenta a meziměsíční zvýšení cen o 3,8 procenta.

Prudký meziměsíční růst byl způsoben řadou zdražování od počátku nového roku, včetně veřejné dopravy, tabákových výrobků a služeb.

Inflace v Turecku loni v říjnu stoupla až na 24leté maximum 85,51 procenta. K vysoké inflaci přispělo výrazné zvýšení cen řady surovin a polotovarů kvůli pandemii nemoci covid-19 a válce na Ukrajině. Na inflaci však má negativní vliv také slabá domácí měna a kroky centrální banky.

Turecká centrální banka na rozdíl od mnoha jiných centrálních bank nebojuje proti vysoké inflaci zvyšováním úrokových sazeb, ale naopak své hlavní sazby snižuje. Za hlavní důvod je považován politický tlak vlády. Od roku 2021 banka snížila úrok na devět procent z 19 procent.

Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad letošního schodku veřejných financí na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na podzim očekávala, že schodek bude 3,8 procenta HDP. Loni skončil veřejný sektor ve schodku 3,9 procenta HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 10. února.

V příštím roce by se podle aktuálního odhadu mělo saldo veřejných financí zlepšit, stále ale zůstane negativní. Centrální banka očekává schodek 2,2 procenta HDP.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Moneta Money Bank loni zvýšila čistý zisk meziročně o 30,2 procenta na 5,19 miliardy korun. Výsledek je lepší než výhled, pomohly k tomu vyšší úrokové sazby, příznivé náklady na riziko a nižší provozní náklady, než se očekávalo. Banka to v pátek oznámila v tiskové zprávě. Provozní výnosy se zvýšily o 8,5 procenta na 12,12 miliardy korun. "Výsledek překonal výhled na čistý zisk za rok 2022 zveřejněný v únoru 2022 o téměř 18 procent," uvedla banka k čistému zisku. Vedení banky oznámilo, že navrhne výplatu dividendy za rok 2022 ve výši osm korun na akcii.

Zatímco provozní výnosy se zvýšily o 8,5 procenta, provozní náklady vzrostly o procento na 5,59 miliardy korun. Banka mimo jiné snížila náklady na zaměstnance o 1,3 procenta. Náklady na riziko ve výši 90 milionů korun v loňském roce klesly o 87,1 procenta. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF. S akciemi banky se obchoduje na pražské burze.

Fio banka loni zvýšila čistý zisk o dvě miliardy korun na rekordních 4,3 miliardy Kč. Důvodem byl hlavně růst úrokových sazeb a nižší náklady na riziko. Bilanční suma Fio banky činila na konci loňského roku téměř 230 miliard korun, což představovalo meziroční nárůst o 6,8 procenta. Neauditované výsledky za rok 2022 v pátek banka zveřejnila v tiskové zprávě. V roce 2022 si účet ve Fio bance otevřelo přes 100 tisíc nových klientů, nejvíce od roku 2017. Objem vkladů dosáhl 212,2 miliardy Kč, což bylo o 4,2 procenta více než v předchozím roce

Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.

"Recese na začátku roku bude mírnější, než čekala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vlivu na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce," řekl Michl. Podle prognózy ČNB se ale sníží domácí poptávka i firemní investice. Pokles domácí poptávky je přitom podle Michla důležitý k oslabení inflačních tlaků.

"S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu," doplnil Michl. Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Energetická společnost E.ON sníží od poloviny února všem svým stálým zákazníkům ceny energií pod vládou stanovené cenové maximum. U elektřiny budou ceny nižší o šest procent, než činí cenový strop, u plynu o osm procent. Zlevnění se bude týkat více než milionu zákazníků. Informovala o tom dnes společnost E.ON. Dosud tuzemští dodavatelé snižovali ceny pouze u produktů s fixací.

Většina dodavatelů energií od začátku roku nabízí novým zákazníkům tarify s cenami vycházející z vládního cenového maxima. To činí pro letošní rok 5000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny bez DPH a 2500 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

E.ON nyní reaguje na pokles cen energií na energetické burze. "Od poloviny února bude mít více než milion našich stálých zákazníků ceny elektřiny i plynu pod vládou stanoveným stropem. Navíc jsme dostáli svým závazkům i vůči zákazníkům s fixovanými cenami, z nichž některé jsou v porovnání se současnou cenovou hladinou velmi nízké. Na cenách pod cenovým stropem tak budou v podstatě opět všichni naši zákazníci," řekla generální ředitelka společnosti E.ON v České republice Claudia Viohl.

České dráhy (ČD) loni přepravily 157 milionů cestujících, meziročně o 30 procent více. Jde o 87 procent hodnoty z předcovidového roku 2019, kdy národní dopravce přepravil 182,1 milionu cestujících. Dráhy o tom dnes informovaly v tiskové zprávě.

Přepravní výkon dosáhl 7,7 miliardy takzvaných osobokilometrů, tedy počtu kilometrů, které cestující s vlaky ČD najezdily. Meziročně je to o 43 procent více. Průměrná přepravní vzdálenost stoupla o 4,3 kilometru. S přihlédnutím ke změnám dopravců v uplynulých dvou letech jsou tak ČD v podstatě na úrovni předcovidových let, uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.