Ekonomika

Návrat Boeingu 737 MAX nabírá na tempu, létá jich už přes 100

Počet letadel Boeing 737 MAX zpět v provozu už přesáhl stovku. Informovala o tom v pátek agentura Bloomberg. Provoz těchto strojů byl před dvěma lety v celém světě zastaven po tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii, při kterých zemřelo celkem 346 lidí. Novou certifikaci letadlu dosud udělili mimo jiné regulátoři ve Spojených státech, Evropské unii, Británii, Brazílii, Kanadě, Austrálii či ve Spojených arabských emirátech.

Letadla 737 MAX uskutečnila do 3. března už 1300 letů, z toho 400 připadá na leteckou společnost American Airlines, vyplývá z dat analytické společnosti Cirium. Jako první do provozu stroj vrátily brazilské nízkorozpočtové aerolinky Gol. Jejich osm letadel bylo minulý týden nejvytíženějších, ve vzduchu strávily v průměru 11 hodin denně.

Letadla 737 MAX na začátku roku 2019 nejprve z provozu vyřadila Čína. Tyto stroje tam novou akreditaci zatím neobdržely.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Úřady rozšíří kvůli daňovým přiznáním provozní dobu podatelen

Finanční správa kvůli blížícímu se termínu pro přiznání daně z příjmu rozšíří od 22. března do 1. dubna provozní dobu podatelen, a to na každý den od osmi do 17 hodin. Nicméně správa doporučuje odevzdat daňové přiznání elektroniky. V tiskové zprávě o tom v pátek informovala finanční správa. Pracoviště v tzv. optimalizovaném režimu 2+2 budou uzavřena. Stejně tak správa letos nebude organizovat výjezdy pracovníků finančních úřadů do vybraných obcí.

Přiznání je třeba letos odevzdat do 1. dubna, v případě využití služeb daňového poradce do 1. července. Nově je pak od letoška i další lhůta, pro ty kteří podají přiznání elektronicky. Těm se termín prodlužuje o měsíc, tedy do 3. května.

Češi mohou daňové přiznání podat více způsoby. Přiznání lze podat v listinné podobě osobně na podatelnách finančních úřadů nebo do sběrných boxů, poštou nebo elektronicky. Nově je také možné letos podat přiznání přes on-line finanční úřad, který funguje od neděle.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
před 15 hodinami

Čína stanovila cíl letošního růstu HDP na více než šest procent

Čína stanovila na letošní rok cíl růstu ekonomiky na více než šest procent. Ve zprávě pro Všečínské shromáždění lidových zástupců to v pátek uvedl premiér Li Kche-čchiang. Představil rovněž plány na investice do technologií. Čína loni cíl růstu kvůli pandemii poprvé od roku 2002 nezveřejnila. Hrubý domácí produkt (HDP) země nakonec zvýšila o 2,3 procenta, což bylo nejméně za 44 let. Čína však byla jedinou velkou ekonomikou, které se podařilo vykázat růst.

"Jako obecný cíl na letošní rok bylo tempo růstu Číny stanoveno na více než šest procent," uvedl premiér podle agentury Reuters. "Při stanovení tohoto cíle jsme vzali v úvahu oživení ekonomické aktivity."

Letošní cíl je však výrazně pod odhady analytiků. Ti čekají, že růst může letos překonat osm procent. Analytici se domnívají, že nižší cíl dává plánovací komisi více prostoru pro prosazení reforem.

Zdroj: ČTK
4. 3. 2021 12:18

Nezaměstnanost v EU v lednu zůstala na 7,3 procenta

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu zůstala na prosincové hodnotě 7,3 procenta. Beze změny byl poměr lidí bez práce i v zemích platících eurem, kde jich v prvním měsíci letošního roku bylo 8,1 procenta. Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Česká republika přišla o pozici země s nejnižší nezaměstnaností, v EU ji předstihlo Polsko.

O rok dříve byly statistiky nezaměstnanosti příznivější než v době, kdy na ekonomiku doléhají omezení spojená s šířením koronaviru. Loni v lednu bylo v celé unii bez práce 6,6 procenta lidí, v zemích eurozóně pak 7,4 procenta.

Eurostat uvedl, že v celém evropském bloku bylo v lednu bez práce 15,66 milionu lidí. Ve srovnání s prosincem jich přibylo zhruba 29.000. V eurozóně počet nezaměstnaných podle úřadu proti prosinci vzrostl o 8000 na 13,28 milionu.

Zdroj: ČTK
4. 3. 2021 12:01

V Česku se v únoru prodaly kryptoměny za 900 milionů Kč

V Česku se v únoru prodaly kryptoměny zhruba za 900 milionů korun. Je to o 300 až 400 milionů více než v lednu a šestinásobek proti stejnému měsíci loni. Poptávku táhl především rostoucí kurz bitcoinu i dalších kryptoměn. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bitstock.com.

Na Slovensku byl objem obchodu s digitálním zlatem v porovnání s Českem zhruba třetinový a v únoru dosahoval 300 milionů Kč.

"V lednu a v únoru jsme jen na Bitstock.com prodali bitcoiny za více než 600 milionů Kč. To je šestkrát víc než loni. Odhaduji, že v celé ČR se za toto období prodaly bitcoiny a další kryptoměny za 1,5 miliardy Kč," uvedl ředitel Bitstock.com Martin Stránský.

Cena bitcoinu se běhm února podle webu Kurzy.cz zvýšila ze zhruba 35 000 dolarů až na více než 57 000 dolarů. V současnosti se obchoduje okolo 50 000 dolarů, tedy více než jednoho milionu korun.

Zdroj: ČTK
4. 3. 2021 10:14

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
4. 3. 2021 10:03

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
4. 3. 2021 8:52

Lufthansa vykázala za rok 2020 rekordní ztrátu 6,7 miliardy eur

Německé aerolinky Lufthansa vykázaly za loňský rok kvůli dopadům pandemie covidu-19 rekordní ztrátu 6,7 miliardy eur (175,5 miliardy Kč). V roce 2019 měly zisk 1,2 miliardy eur. Šéf podniku Carsten Spohr předpokládá, že letos bude mít letecká společnost provozní ztrátu nižší. Nabídka letů podle něj tento rok dosáhne 40 až 50 procent úrovně z roku 2019. Předchozí prognóza přitom počítala s 60 procenty. Společnost letos opět nevyplatí dividendu.

Za čtvrté čtvrtletí tyto největší evropské aerolinky vykázaly nižší čistou ztrátu, než se čekalo, konkrétně 1,14 miliardy eur. Analytici očekávali, že od října do prosince společnost prodělá až 1,24 miliardy eur.

Lufthansa se stejně jako ostatní letečtí přepravci potýká s negativními dopady pandemie covidu-19 a musela si sjednat státní pomoc devět miliard eur, aby se vyhnula hrozbě bankrotu. Spohr předpokládá, že ji společnost letos celou nevyčerpá. Má dále za to, že aerolinky v prvním kvartále měsíčně přijdou v průměru o 300 milionů eur.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno 3. 3. 2021 13:46

Poslanci opět přerušili schvalování zákona ke stavbě Dukovan

Sněmovna opětovně přerušila schvalování zákona ke stavbě nového bloku dukovanské elektrárny. Vynutila si to opozice, která chce uzákonit bezpečnostní záruky výběrového řízení na dodavatele stavby nebo stanovit její maximální cenu. Kvůli vystoupením opozičních poslanců ve středu Sněmovna schvalování nedokončila.

Sněmovna v úvodu schůze hlasy ANO, SPD, KSČM a dvou sociálních demokratů rozhodla ve snaze omezit opoziční obstrukce o tom, že jeden poslanec bude moci k zákonu mluvit nejvýše 20 minut. Vojtěch Filip (KSČM) následně jako předsedající schůze oznámil, že do tohoto limitu bude započítávat i dvouminutové faktické poznámky, což TOP 09 napadla a nechala prověřit.

Legislativní odbor Sněmovny následně ve svém stanovisku uvedl, že faktické poznámky nelze započítávat do limitu omezení řečnické doby, jak oznámil po poledni místopředseda Sněmovny Petr Fiala (ODS). Poslanci TOP 09 následně obvinili Filipa z opakovaného svévolného a úmyslného překrucování pravidel jednání Sněmovny. Opoziční poslanci si také stěžovali na to, že vicepremiér a ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) nijak nereaguje na jejich dotazy k bezpečnosti a ceně stavby. 

Zdroj: ČTK
3. 3. 2021 10:27

Obcím loni přebytek hospodaření klesl, kraje vykázaly schodek

Obce loni hospodařily s přebytkem 19 miliard korun a hospodaření krajů vykázalo schodek pět miliard korun. Na internetu o tom informovalo ministerstvo financí. Předloni obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo i přes dopady pandemie koronaviru s přebytkem 14 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo 31,7 miliardy korun.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 32,2 miliardy korun na 626,4 miliardy korun. Za růstem byly především transfery ze státního rozpočtu. Naopak daňové příjmy klesly o 18,6 miliardy korun na 301,6 miliardy korun.

Celkové výdaje územních rozpočtů loni stouply o 49,8 miliardy na 612,2 miliardy korun. Z toho běžné výdaje vzrostly o 38,1 miliardy na 476,6 miliardy korun. Kapitálové výdaje, tedy investice, stouply o 11,8 miliardy na 135,6 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
3. 3. 2021 9:37

V únoru stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů, ukázala studie

V únoru bylo v Česku vyhlášeno 64 bankrotů obchodních společností, o tři více než v lednu. Jejich počet byl tak nejvyšší od června minulého roku. Rovněž bylo vyhlášeno 530 bankrotů podnikatelů, o 24 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

Zároveň bylo podáno 73 návrhů na bankrot obchodních společností, o sedm více než v lednu, a 542 návrhů na bankrot podnikatelů. To bylo proti předchozímu měsíci o 95 více. V insolvenčním řízení bylo ke konci února 0,7 procenta celkového počtu registrovaných společností a 1,2 procenta registrovaných podnikatelů.

"Zajímavé je, že zatímco počet bankrotů obchodních společností byl letos v únoru o čtvrtinu vyšší než v únoru 2020, počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl naopak o čtvrtinu nižší. Bankroty podnikatelů totiž bývají nejčastěji formou oddlužení, tedy stejně jako osobní bankroty. Vývoj jejich počtu tak kopíruje vývoj u osobních bankrotů, jejichž počet během současné pandemie výrazně klesl," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Zdroj: ČTK
Pokračovat