Ekonomika

Česká národní banka zřejmě získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Předpokládá to vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Televizní skupina Nova loni zvýšila čistý zisk o sedm procent na 865 milionů korun. Tržby klesly o čtyři procenta na 5,24 miliardy Kč. Důvodem poklesu je snížení příjmů z reklamy v terestrickém vysílání. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti. Celý zisk firma převede na účet nerozděleného zisku z minulých let.

Příjmy z reklamy tvořily rozhodující část tržeb televize. Výnosy z reklamy v pozemním vysílání klesly o 6,5 procenta na 3,98 miliardy korun, příjmy z internetové inzerce stouply o 0,4 procenta na 252 milionů a tržby z prodeje obchodních sdělení se zvýšily o 0,8 procenta na 511 milionů. Výnosy z předplatného kabelové televize se zvýšily o 17,5 procenta na 410 milionů.

Novu na konci minulého roku koupila od CME investiční skupina PPF.

Evropská komise (EK) schválila první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země Evropské unie čerpat peníze z mimořádného pandemického fondu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ve středu oznámila, že vyráží na návštěvu Portugalska a Španělska, kde zahájí sérii cest po všech státech, jejichž plány komise potvrdila. Mezi prvními zeměmi jsou i Řecko a Dánsko, do unijního summitu plánovaného na příští týden by podle unijních činitelů měla komise schválit 12 národních strategií. Česko, které plán předložilo zatím jako poslední, mezi nimi nebude.

Unijní exekutiva začala před několika dny vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit bezprecedentní fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,1 bilionu Kč). V úterý oznámila, že díky velké poptávce investorů získala prvních 20 miliard eur, letos by chtěla mít k dispozici zhruba pětinásobek této částky. Z tohoto balíku budou moci státy vyčerpat v rámci předfinancování až 13 procent svých alokací.

Národní plány zohledňují požadavky komise na investice do ekologických či digitálních priorit nebo požadované reformy. Zmíněné čtyři země odevzdaly své plány mezi prvními na přelomu dubna a května. Španělsko bude zemí, která z nevratných grantů dostane největší podíl. Z celkového balíku přímých dotací, který obsahuje 312,5 miliardy eur, by do Madridu mělo putovat až 69,5 miliardy.

Ceny v průmyslu v Česku vzrostly v květnu počtvrté za sebou, meziročně se zvýšily o 5,1 procenta. Jejich růst tak dál zrychlil. Proti loňskému květnu byly o 4,4 procenta vyšší také ceny v zemědělství. Meziročně dražší byly rovněž stavební práce a tržní služby pro firmy. Oznámil to ve středu Český statistický úřad. Ceny v průmyslu, zemědělství a stavebnictví byly vyšší také v meziměsíčním srovnání, ceny služeb dál stagnovaly na úrovni z předešlého měsíce.

Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Míra spotřebitelské inflace v květnu klesla na 2,9 procenta z dubnových 3,1 procenta. Na květnovém růstu cen se podepsalo hlavně zdražování pohonných hmot, meziročně naopak dále zlevnila řada potravin.

Ceny průmyslových výrobců loni v prosinci a letos v lednu stagnovaly, od té doby tempo jejich meziročního růstu zrychluje. Květnový růst o 5,1 procenta je stejně jako bylo už dubnové zvýšení cen v průmyslu o 4,6 procenta nejvýraznější od listopadu 2011. Vyšší byly v květnu proti loňsku ceny ropy a zemního plynu téměř o dvě třetiny a chemických látek a výrobků o 43,3 procenta. Ceny kovů a kovodělných výrobků se zvýšily o víc než desetinu. Klesly ceny dopravních prostředků o 3,7 procenta, ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se snížily o necelé procento.

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

V Rusku by mělo vzniknout podnikatelské centrum jako pilotní projekt záměru dlouhodobého posílení kapacity podpory pro české firmy. Pracovat by měl v úzké spolupráci se zastupitelským úřadem. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová, dříve o možném vzniku centra informoval server iHNED.cz. Ministerstvo by podle webu mělo zřízení centra podpořit, provozovaly by jej ale samy podnikatelské svazy. Podle úřadu je hlavní výhodou kromě odstupu od politické roviny také znalost místního podnikatelského prostředí a sdílení kontaktů.

Vztahy s Ruskem ochladly po diplomatické roztržce, kterou vyvolalo zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.

Podle iHNED.cz chce úřad už v červnu vypsat dotaci 200 000 eur (přes pět milionů korun). Centrum by mohlo začít fungovat na podzim.

Evropská unie a Spojené státy se dohodly na ukončení vleklého sporu okolo subvencování výroby letadel Airbus a Boeing. Před začátkem jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Obě strany na sebe v dlouholetém sporu uvalily cla.

"Toto jednání začalo průlomem okolo letadel. Tím skutečně otevíráme novou kapitolu v našich vztazích, protože u (výroby) letadel přecházíme od sporu ke spolupráci, po 17 letech sporů," prohlásila von der Leyenová. Agentura Bloomberg už ráno s odvoláním na své zdroje informovala, že se obě strany ve věci dohodly na pětiletém příměří.

Letecká společnost Emirates v uplynulém finančním roce kvůli pandemii prodělala 5,5 miliardy dolarů (zhruba 115 miliard Kč). Firma, která je největším leteckým dopravcem na Blízkém východě, to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Vykázala tak první celoroční ztrátu za více než 30 let.

Tržby společnosti se ve finančním roce, který skončil 31. března, propadly o 66 procent na 8,4 miliardy dolarů. Počet cestujících se snížil o 88 procent na 6,6 milionu, což je nejnižší úroveň za dvě desetiletí.

V předchozím roce společnost Emirates vydělala 288 milionů dolarů. Ztrátová byla naposledy ve finančním roce, který skončil v březnu 1988, poznamenala agentura Reuters.