Tajemný zakladatel Alzy se rozvádí. 12. nejbohatší Čech se soudí o výživné 350 tisíc

Ekonomika Ekonomika
11. 6. 2021 13:59
Aleše Zavorala, majitele e-shopu Alza.cz a zároveň jednoho z nejbohatších Čechů, jehož jmění se podle časopisu Forbes odhaduje na 18 miliard korun, čeká rozvod. Jeho okolnosti v rozhovoru pro server Info.cz přiblížila manželka Lidija Zavoralová. Ta zároveň před třemi lety pro Hospodářské noviny popsala, jak probíhalo společné seznámení i následná budování největšího e-shopu v Česku.
Manželka majitele Alza.cz Lidija Zavoralová.
Manželka majitele Alza.cz Lidija Zavoralová. | Foto: Václav Vašků

"Měl to být férový a pohodový rozvod bez nějakých bouřek. Alespoň tak jsem si to původně plánovala," říká Zavoralová v rozhovoru pro Info.cz. Žádost o rozvod podle svých slov podala 30. května 2019 a měla zato, že půjde maximálně o záležitost několika týdnů až měsíců. "Nic jsem po Alešovi vlastně nechtěla. Jen aby mě nechal jít," dodává. Předpokládala, že přesto zůstane ve své poradní roli ve společnosti Alza.

Zavoralová v rozhovoru popisuje, že do manželství vstupovala "s nejtvrdší možnou předmanželskou smlouvou". I přesto se podle ní manželé na rozvodových podmínkách nedohodli.

"Proto jsem musela najmout právničku a žádáme o výživné pro manželku a pro děti," pokračuje s tím, že dohromady jde o částku 350 tisíc korun měsíčně. Zavoralovi mají spolu čtyři děti.

Lidija Zavoralová popsala před třemi lety v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN), že si ji manžel našel na Facebooku. Tehdy pracovala pro společnost Intel. "V roce 2011 jsem začala jako generální konzultantka generálního ředitele Aleše Zavorala, dnes mého muže. Generální konzultantka proto, že jsem konzultovala ve všech oblastech: od struktury společnosti až po jednotlivá oddělení, jako je HR, marketing, nákup, obchod," uvedla a poznamenala, že v té době byla Alza "neřízenou střelou".

"Museli jsme stanovit vize, dlouhodobé i krátkodobé cíle, uzpůsobit tomu strukturu. Aby Alza byla schopná ustát ten velký růst, který byl a který se čekal i dál. Já jsem té firmě a jejímu vedení pomohla nesoustřeďovat se pouze na denní provoz, ale dívat se na ni zvenčí. Mojí výhodou byla dobrá znalost Alzy kvůli dlouhodobé spolupráci a mé dřívější pozici v Intelu," popsala dále pro HN. Po několika letech začala Zavoralová podle svých slov pracovat i s dalšími členy vedení Alzy.

Viděl ho málokdo, řekla o Zavoralovi žena

Zavoralová vystudovala filologii na filozofické fakultě v srbském Bělehradě. V Česku žije a působí od roku 2007, nejprve pracovala pro AAA Auto.

Pro HN před třemi lety rovněž popsala, jak se její muž vyhýbá veřejnosti. Tím se podobá například zesnulému miliardáři Petru Kellnerovi. "Ani nikdo z dodavatelů ho nikdy neviděl. Je skromný, pracovitý, zajímají jej jen lidé uvnitř firmy. Na víc nemá čas," řekla v roce 2018. "Je velký futurista, zajímají ho vize budoucnosti," prozradila jeden z mála detailů o manželovi s tím, že se například těší, až se třeba jednou budou klonovat lidé.

Největší tuzemský internetový obchod Alza.cz loni zvýšil meziročně obrat o 28 procent na rekordních 37,3 miliardy korun bez DPH. Podobným tempem rostl loni i čistý zisk, který v roce 2019 činil zhruba 1,06 miliardy Kč.

Počet zákazníků se rozrostl na téměř pět milionů. Ti na e-shopu vytvořili 15,8 milionu objednávek, což je o 3,5 milionu meziročně více. Téměř polovina z nich byla uhrazená kartou on-line a čtvrtina byla v hlavní sezóně doručená do AlzaBoxů. 

Alza rostla ve všech zemích, kde působí. V Česku zaznamenala růst o 23 procent, na Slovensku to bylo 36 procent a v Maďarsku 27 procent. V Rakousku a Německu vyrostla o 250 procent, respektive o 236 procent.

Video: Jak se namlouvá Alzák. Dabér Tůma z toho unavený není

Zelený mimozemšťan z reklam e-shopu Alza, lidově přezdívaný Alzák, patří mezi nejznámější maskoty v Česku. Je milovaný i zatracovaný. | Video: Blahoslav Baťa, Simona Janíková
 

Právě se děje

před 15 minutami

Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů z hodnoty kryptoměn

Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to dnes server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39 300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32 000 USD.

Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.

Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady za uplynulý rok zhoršil

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada.

Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému.

Takzvaná dluhová brzda se může podle dnešní zprávy prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uváděla projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 334 procent HDP, zatímco před rokem projekce počítala s 202 procenty HDP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy