Lucerna, sokolovna i dvě krematoria přibudou mezi české klenoty. Další stavby dostanou naději

Krychle, válce, kremace Městské krematorium Nymburk, Lipová 563/20 (okres Nymburk) Bedřich Feuerstein, Bohumil Sláma, 1922-1924 Kremační hnutí za pohřeb žehem jako moderní technické cesty na věčnost přivedlo nymburské radní v roce 1920 k vypsání veřejné soutěže na pohřební síň na novém občanském hřbitově v Drahelicích. Vyhrál ji sice místní stavitel Ing. Josef Pfeifer, ale architektonické dopracování bylo svěřeno mladému Bedřichu Feuersteinovi. V roce 1922 předložil model budovy s obřadní síní, kolumbáriem a kremační částí. Zvolil na svou dobu ultramoderní pojetí úsporného a čistého purismu. Základem stavby na půdorysu kříže jsou jednoduché stereometrické tvary válců a krychlí, definující složitý prostorový útvar s oválným středním sálem. Na realizaci projektu spolupracoval architekt Bohumil Sláma (pozdější autor budovy Českého rozhlasu v Praze), v jehož ateliéru Feuerstein dříve praktikoval (1916-1917).
Krychle, válce, kremace Městské krematorium Nymburk, Lipová 563/20 (okres Nymburk) Bedřich Feuerstein, Bohumil Sláma, 1922-1924 Kremační hnutí za pohřeb žehem jako moderní technické cesty na věčnost přivedlo nymburské radní v roce 1920 k vypsání veřejné soutěže na pohřební síň na novém občanském hřbitově v Drahelicích. Vyhrál ji sice místní stavitel Ing. Josef Pfeifer, ale architektonické dopracování bylo svěřeno mladému Bedřichu Feuersteinovi. V roce 1922 předložil model budovy s obřadní síní, kolumbáriem a kremační částí. Zvolil na svou dobu ultramoderní pojetí úsporného a čistého purismu. Základem stavby na půdorysu kříže jsou jednoduché stereometrické tvary válců a krychlí, definující složitý prostorový útvar s oválným středním sálem. Na realizaci projektu spolupracoval architekt Bohumil Sláma (pozdější autor budovy Českého rozhlasu v Praze), v jehož ateliéru Feuerstein dříve praktikoval (1916-1917). | Foto: Pavel Frič / TITANIC