Praha – Připravovaná část Pražského okruhu mezi brněnskou dálnicí D1 a královéhradeckou D11 by se měla začít stavět do konce roku 2019. Plnění harmonogramu stavby, kterou nedávno ministerstvo dopravy vyřadilo z prioritních projektů, pro které nebude nutné opakovat proces EIA, pohlídá nově založená pracovní skupina. Měli by ji tvořit zástupci dotčených ministerstev a hlavního města. Novinářům to ve středu řekl premiér Bohuslav Sobotka.
"Stavba je klíčová nejen pro Prahu a Středočeský kraj, ale je prioritní a strategická pro celou Českou republiku, protože na ni postupně navazuje většina českých dálnic," uvedl premiér.
Třináctikilometrový úsek okruhu od Běchovic k Modleticím přitom nemá územní rozhodnutí ani platné posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA. Staré posudky vypracované podle zákona platného ještě před vstupem Česka do EU přestala Evropská komise uznávat.
Ministerstvo dopravy pochybuje
Jako prakticky nereálný vidí ale Sobotkou přislíbený termín ministerstvo dopravy. Harmonogramy Ředitelství silnic a dálnic sice stále počítají s tím, že stavba začne v listopadu 2019 a spojnice brněnské a hradecké výpadovky bude v provozu počátkem roku 2023, ale jak ŘSD, tak ministerstvo dopravy jedním dechem dodávají: je to velmi optimistická varianta v případě, že vše půjde zcela hladce.
"Bude platit pouze v případě, kdy se dodrží veškeré správní lhůty a nebude to blokováno žádným odvoláním či hledáním majitelů některého z pozemků," uvedl minulý týden na jednání hospodářského výboru sněmovny náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.
Soud už jednou část zásad územního rozvoje, které určovaly trasu východního obchvatu Prahy, zrušil. A to kvůli nedostatečnému posouzení, jaký bude mít stanovená trasa vliv na životní prostředí, a kvůli chybějícímu vyhodnocení, jaká z variant okruhu bude nejvhodnější. Na soudu již přitom opět leží žaloby, které napadají i nové přepracované zásady.
Nová dokumentace vlivů na životní prostředí (EIA) by podle nedávného vyjádření ministerstva dopravy mohla být hotová v únoru příštího roku. V ideálním případě by pak posuzování vlivů na ministerstvu životního prostředí trvalo dalších šest měsíců, což po středečním jednání potvrdil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Podle pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO) je dostavba Pražského okruhu klíčovým projektem. Když Praha nedostaví tuto část okruhu, zásadně si "podřízne" budoucí rozvoj. "A to nikdo z nás nechce," uvedla.
Podle jejího náměstka Petra Dolínka (ČSSD) je nejdůležitější, že se dopad stavby na životní prostředí bude posuzovat jen pro jednu trasu, která je již navržená v územním plánu. Dále pak je pevně stanovený harmonogram jednotlivých kroků, které je možné průběžně kontrolovat.
Už měl dávno stát celý
Ještě počátkem devadesátých let přitom Praha plánovala, že celý Pražský okruh o délce 83 kilometrů bude dokončen kolem roku 2010. Nyní ho stojí necelá polovina – jen 39 kilometrů.
S rokem 2010 počítaly i stavební úřady, když vydávaly stavební povolení na tunel Blanka. Jedna ze stěžejních podmínek povolení byla ta, že Blanka může být uvedena do provozu až poté, co bude dokončen a zprovozněn Pražský okruh. Aby mohla řidiče do Blanky pustit, použila Praha kličku a povolila zkušební provoz. Řidiči tak jezdí nezkolaudovanou stavbou; zkolaudovat ji půjde až po zprovoznění celého Pražského okruhu.
Kromě třináctikilometrového východního úseku Pražského okruhu mezi brněnskou a hradeckou dálnicí chybí ještě 29 km dlouhá severní část mezi Ruzyní, Suchdolem a Satalicemi. Ta je ještě víc v nedohlednu.
I proti ní ostře protestují obce a i ony dosáhly toho, že soud trasování v okolí Suchdola zrušil. Většina této trasy ale leží ve Středočeském kraji – a ten nové zásady územního rozvoje schválí nejdříve v roce 2017. Až tehdy bude definitivně potvrzená trasa.
