Pacienti ležící na chodbách nehrozí. Česko zvládne osmkrát větší nápor, zní z vlády

Jakub Heller Jakub Heller
14. 9. 2020 19:57
Česko pozoruje rekordní nárůst nakažených, ale co je horší, zvedá se i počet těch, které covid-19 upoutal na nemocniční lůžko. Vládní odborníci však ujišťují, že rezervy českého zdravotnictví jsou ještě dost velké na to, abychom se museli obávat černých scénářů, jaké vidíme třeba v USA či ve státech Jižní Ameriky. Aktuálně je v Česku tisíc volných lůžek a tisíc nepoužitých plicních ventilátorů.
Takto vypadá profesionální plicní ventilace. Konkrétně se jedná o plicní ventilátory Mindray (vlevo typ SV 300, vpravo SV 600) od plzeňské firmy Cheirón.
Takto vypadá profesionální plicní ventilace. Konkrétně se jedná o plicní ventilátory Mindray (vlevo typ SV 300, vpravo SV 600) od plzeňské firmy Cheirón. | Foto: ČTK

V celém Česku je na jednotkách intenzivní péče a odděleních ARO k dispozici 3972 lůžek pro dospělé pacienty. Téměř tři čtvrtiny z nich jsou už ale obsazeny. To se může zdát jako velká část, ale jen na 305 z nich leží pacienti, u nichž covid-19 provází silnější příznaky, zbytek obsadili lidé s jinými chorobami, které s pandemií nesouvisí.

"I přes tučné titulky v médiích je nemocných s covidem-19 zatím řádově méně než těch ostatních," říká Vladimír Černý, vedoucí klinické skupiny Covid na ministerstvu zdravotnictví.

Aktuálně podle něj v Česku zbývá volných 1084 lůžek intenzivní péče a v záloze je i 7870 standardních lůžek s kyslíkem. Pro úplnost: dalších 23 213 běžných lůžek už má svého pacienta. Když uvážíme, že v průměru je hospitalizován přibližně každý padesátý člověk, u kterého se nemoc objeví, je to podle Černého dostatečná záloha.

Podle Ladislava Duška, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky, se na každém lůžku intenzivní péče lékaři dokáží za jeden měsíc v průměru postarat o asi dva pacienty. Víme totiž, že v průměru zůstává jeden člověk na covidové léčbě čtrnáct dní. Tisíc prozatím volných lůžek tak podle Duška značí prostor pro dva tisíce těžce nakažených, o které se ještě dokáže české zdravotnictví postarat.

"Takto těžké stavy se ale vyvíjejí jen přibližně u čtvrtiny všech hospitalizovaných a ti tvoří maximálně tři procenta pozitivně diagnostikovaných. Aby tedy, při současných parametrech nemoci, nejnáročnější léčbu v nemocnicích za jeden měsíc potřebovaly dva tisíce pacientů, musely by být denní počty nakažených osmkrát až desetkrát vyšší než jsou dnes," říká Dušek.

To se ovšem bavíme o celkových počtech. Některé kraje jsou zasaženy více než jiné, takže zatímco někde jsou volných lůžek stovky, jinde může být hůř. "Naším cílem je zachovat přirozený tok pacientů, jako tomu bylo před nemocí covid-19, a překládat pacienty mezi pracovišti jen na základě medicínské potřebnosti nebo při vyčerpání kapacity v dané nemocnici," doplňuje Černý.

Redakce Aktuálně.cz shání vyjádření o počtu volných lůžek od několika pražských nemocnic, kde bude pravděpodobně situace nejhorší. I s ohledem na to, že se objevily zatím neověřené zprávy o tom, že některé nemocnice musí pacienty s covidem-19 odmítat.

Podle Duška se to stát může, ale rozhodně se to podle něj neděje plošně, ani ve větší míře. "Dílčí problémy s umístěním pacientů byly vždy, i mimo covid-19," říká Dušek.

Z nemocnic zatím redakci odpověděla pouze Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). "Naše nemocnice pacienty neodmítá. Infekční kliniku nemáme, ale na ARO je kapacita naplněna z poloviny," potvrzuje dostatečné rezervy mluvčí VFN Marie Heřmánková. 

Nedostatek podle vládních odborníků zatím nehrozí ani u plicních ventilátorů, které pomáhají s dýcháním těm nejvíce nemocným. Těchto zařízení má Česko k dispozici 1868 a jen 781 z nich lékaři aktuálně využívají a jen necelých 70 používají pacienti s covidem-19. 

Nejhorší bude, když nemoc ve velkém zasáhne seniory

Další otázkou pak je, jak prudce druhá vlna zasáhne samotný personál. Zatímco běžná lůžka s kyslíkem se s trochou snahy vcelku rychle dají předělat na lůžka intenzivní péče, u lékařů to tak jednoduché není. České zdravotnictví má jen omezený počet odborníků, kteří se dokážou efektivně starat o nakažené nemocí covid-19, a jejich počet tak snadno zvýšit nelze.

Přesto by se o to zřejmě stát pokusil. Pokud by se situace přece jen vymkla z rukou, jedním z prvních opatření má být podle Černého proškolení dalšího personálu českých nemocnic, který se aktuálně věnuje jiným oblastem.  

K tomu je ale zřejmě ještě daleko. Česko má totiž štěstí alespoň v tom, že se nemoc šíří převážně mezi mladými lidmi, u nichž je o poznání nižší pravděpodobnost, že je bude nutné přijmout do nemocnice - u lidí do 45 let je tahle šance pouze 1,6 procenta.

Situace by se ale mohla velmi rychle změnit ve chvíli, kdy by se covid-19 začal ve větší míře šířit mezi seniory. U lidí starších 75 let je totiž hospitalizace nutná mnohem častěji - do nemocnice v jejich věkové kategorii míří hned 40 procent nakažených.

Máme se připravit na černý scénář?

Podle poradců vlády mají tedy kapacity českého zdravotnictví stále velké rezervy. Přesto je ale třeba mít na paměti, že jen za posledních čtrnáct dní se počet hospitalizovaných téměř zdvojnásobil. Zatímco 30. srpna bylo v souvislosti s nemocí covid-19 v nemocnicích jen 153 lidí, v neděli už jich bylo 305. Vše tak závisí na tom, jestli a jak prudce se bude tato křivka dál zvedat.

"V současné době modelujeme různé varianty vývoje a jejich dopad na kapacitu lůžek. Podle dynamiky vývoje nákazy budeme modely upřesňovat a podle toho také reagovat příslušnými kroky. Nejenže denně detailně analyzujeme vytíženost nemocnic, díky dispečinku intenzivní péče má o volné kapacitě lůžek přehled také zdravotnická záchranná služba," uvedl Dušek.

Ten v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že není třeba obávat se černých scénářů, jaké vidíme třeba v USA či v některých jihoamerických zemích. Tamní zdravotnictví totiž podle něj nelze s tím českým srovnávat.

"Naopak si myslím, že třeba zdravotnictví v USA umí být velmi silně asociální. V jednom městě máte skvělou VIP nemocnici, kde, když to přeženu, v podstatě nemůžete zemřít, protože je tam vybavení a experti, kteří nejsou dostupní nikde jinde na světě. Jen o pár metrů dál je ale populace, která v podstatě stojí zcela mimo zdravotní péči, mimo zdravotní pojištění, mimo záruky, které jsou u nás úplně normální součástí kultury," popsal Dušek.

Podle něj v Americe sledujeme v přímém přenosu organizační selhání a selhání dostupnosti péče. V obou těchto oblastech je podle něj však Česko připraveno na nejhorší. "Jsem vnitřně přesvědčený, že vysoká organizovanost českého zdravotnického systému a schopnosti našich lékařů a zdravotníků nám dávají velkou záruku, že se tady žádná katastrofa neodehraje. I proto, že teď jsme na koronavirus ještě mnohem lépe připraveni, než jsme byli v březnu," řekl Dušek. 

Podle Černého je pak nejdůležitější, aby se české zdravotnictví dokázalo postarat i o pacienty, kteří potřebují pomoci s jiným problémem, než je nákaza covid-19. Už jen proto, že jich je mnohem víc.

A i kdyby přišlo na nejhorší, vláda má podle něj v záloze připravených několik opatření, kterými by bylo možné počet dostupných lůžek navýšit. Prvním z nich by byla včasná aktivace záložních lůžek intenzivní pomoci a zmiňované proškolení dalšího personálu.

 

Právě se děje

před 44 minutami

OSN musí pohnat Čínu k odpovědnosti kvůli koronaviru, řekl Trump ve svém virtuálním projevu k valnému shromáždění

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus.

"Čínská vláda a Světová zdravotnická organizace, kterou Čína prakticky ovládá, chybně prohlašovaly, že není důkaz o přenosu z jednoho člověka na druhého," řekl Trump. "Později chybně tvrdily, že lidé bez symptomů nemoc nepřenášejí," uvedl také.

Onemocnění covid-19 se objevilo koncem minulého roku ve středočínské provincii Chu-pej, odkud se během následujících měsíců rozšířilo do celého světa. Koronavirem se podle statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo 31,36 milionu lidí, asi 965.640 z nich zemřelo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy