Praha - Extrémně vysokými teplotami v posledních dnech trpí kromě lidí také zvířata, a to především při dálkovém transportu. Při dlouhých cestách plných zbytečných prodlev na hranicích zvířata trpí nejen horkem, stísněnými prostory a nedostatkem čerstvého vzduchu, ale i hlady, žízní nebo otravou amoniakem z vlastních výkalů.
Vlnu kritiky vyvolal v posledních dnech především případ českého skotu vyslaného z Libereckého kraje do Turecka, při kterém zůstalo téměř šedesát krav uvězněno po deset dní na hraničním přechodu mezi Bulharskem a Tureckem v naprosto neadekvátních podmínkách.
Týrání zvířat při mezinárodní přepravě už si tak začala všímat i světová média a znovu tak vyvolala otázku, zda je vůbec dálkový transport zvířat nutný a etický.
Podle inspektorky Ligy na ochranu zvířat Zuzany Semelové je nejproblematičtější transport především velkých zvířat, hlavně skotu a ovcí. Ochránci zvířat se ale obecně shodují na tom, že dálková přeprava je stresující pro všechna zvířata a působí jim zbytečnou újmu.
"Obecně lze shrnout, že realita přepravy zvířat je pro ně velmi trýznivá a přepravní podmínky jsou otřesné. Čím je cesta delší, tím je to horší. Smutné je, že ve většině případů je to cestování bohužel úplně zbytečné. Ta zvířata se převáží třeba přes půl Evropy pouze kvůli nějaké finanční úspoře na jatkách," řekl Aktuálně.cz mluvčí Obránců zvířat (OBRAZ) Pavel Buršík.
S tím souhlasí i Dita Michaličková ze Společnosti pro zvířata, která na trýznivé podmínky při dálkovém transportu zvířat dlouhodobě upozorňuje. "Dlouhotrvající přeprava zvířat je problémem od samého počátku. Nikdy při ní nelze zaručit dobré podmínky ani to, že při přepravě delší několika hodin zvíře nepřijde k újmě," řekla Aktuálně.cz.
Podle odborníků je maximální doba přepravy, která zvíře neohrozí na zdraví a po níž se znovu adaptuje, osm hodin. To je zakotveno i v evropském nařízení o ochraně zvířat během přepravy. Nařízení také stanovuje například to, že délka cesty musí být minimalizována a zvířata může převážet pouze kvalifikovaný personál. Ten musí zvířatům poskytnout dostatek vody, potravy i odpočinek v pravidelných intervalech.
Během cesty také nesmí dojít ke zbytečným prodlením, a pokud se tak přesto stane, vozidlo musí být na hranicích či místě vykládky odbaveno přednostně.
Podle Michaličkové je však evropská legislativa naprosto nefunkční a její dodržování nikdo nekontroluje, zvláště pak pokud se jedná o přepravu do třetích zemí.
"My jsme doufali, že to evropské nařízení dálkovou přepravu znemožní, ale bohužel ten objem ještě vzrostl, protože není dostatečně přísné a v praxi to nefunguje. Transportů je totiž tolik, že není možné to uhlídat," říká Michaličková. Upozorňuje také na to, že zvířata pak trpí i při hraničních kontrolách, které v Turecku trvají i několik dní.
Snahu zlepšovat podmínky při přepravě má například Evropský parlament, který se po několika celoevropských petičních kampaních snažil podmínky transportu a jejich dodržování zpřísnit. Podle Michaličkové ale návrhy vždy zablokovali ministři zemědělství v Radě EU nebo Evropské komisi.
Ochránci zvířat se ale shodují na tom, že transport zvířat na tak dlouhé vzdálenosti vůbec není nutný. Spíše než o zlepšení podmínek by se měly členské země snažit mu u zvířat převážených k dalšímu výkrmu nebo porážce úplně zamezit.
"Přeprava zvířat na dlouhé vzdálenosti je naprosto zbytečná. Měla by být v takto extenzivní míře zakázána. Není důvod zvířata na takovéto vzdálenosti převážet," řekl Buršík. "Dlouhotrvající transport vždycky znamená pro zvířata utrpení," shoduje se s ním Michaličková.
V roce 2017 bylo podle statistika Státní veterinární správy z Česka do zemí mimo Evropskou unii vyvezeno více než 4,5 milionu zvířat, z toho nejvíce kuřat a skotu. Většina skotu putovala právě do Turecka, Libanonu nebo Libye.
Video: Česko je skanzen týrání zvířat v Evropě, slepice nemají v klecích žádné podmínky
