Zůstanu do voleb, politika není pro mě. Umíme se jen kritizovat, říká ministr Vojtěch

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
15. 6. 2021 5:30
Toto ministerstvo to má ze všech nejtěžší, jsme pod obrovským tlakem, tvrdí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který se přesto vrátil po 10 měsících do jeho čela. V rozhovoru pro on-line deník Aktuálně.cz mluví o tom, zda máme v boji s covidem to nejhorší za sebou a proč jsme patřili k nejhorším na světě. "Pořád jsme jen kritizovaní. Když jsme na tom hůře i když jsme nejlepší," říká.
Nechci si stěžovat. Šel jsem do toho, nelituji toho. Ale je to skutečně velmi náročné, říká ke svému návratu na post ministra Adam Vojtěch.
Nechci si stěžovat. Šel jsem do toho, nelituji toho. Ale je to skutečně velmi náročné, říká ke svému návratu na post ministra Adam Vojtěch. | Foto: Radek Bartoníček

"Je to možné, on se fakt vrací." Toto jsem slyšel na mnoha místech - od politiků i čtenářů, když premiér Andrej Babiš oznámil, že opět budete šéfovat zdravotnictví. Cítil jste, jak Česko zažívá v souvislosti s vámi překvapení či úlek?

To ano, hned jsem dostával stovky SMS zpráv.

Převažovaly zprávy, ve kterých lidé váš návrat vítali, nebo ho naopak kritizovali?

Velká většina zpráv byla pozitivních, lidé mi vyjadřovali podporu. Samozřejmě jsem vůbec nepředpokládal, že se vrátím. Bral jsem své působení na ministerstvu za uzavřenou kapitolu.

Byl jste překvapený či zaskočený, když se vám premiér ozval?

Samozřejmě jsem byl překvapený. Vůbec mě nenapadlo, že by k tomu mohlo dojít. Zvažoval jsem jeho nabídku, ptal jsem se doma manželky. Říkala, že když to bude dočasně do letošních podzimních voleb, tak je ochotná to akceptovat.

Na sociálních sítích bylo plno příspěvků, jejichž autoři tvrdě kritizovali vás i premiéra za takové rozhodnutí…

Musím říci, že v tomto jsem teď asi jiný, než když jsem byl ministrem poprvé. Komentáře na sociálních sítích už beru jako pěnu dní. Dřív jsem si je bral k srdci mnohem víc, podobně jako třeba narážky opozice na mou osobu. Dnes už to moc nevnímám ani nečtu. Snažím se pečovat o své duševní zdraví. A hlavně si v duchu říkám, že můj mandát brzy skončí a já už nemám chuť se s někým handrkovat či bojovat.

Ostatně za pár měsíců budete ve Finsku jako velvyslanec, je to tak?

Toto nemůžu nijak komentovat, není to uzavřená věc. Nijak ji neřeším.

Přesto se ale o tomto vašem možném angažmá mluví jako o hotové věci, že nynější vláda vás chce ve Finsku.

Soustřeďuji se na ministerstvo zdravotnictví a na to, co bude do voleb.

Proč zrovna Finsko, vy k němu máte nějaký vztah?

Skutečně bych to nerad nyní komentoval. Nic není jisté. Uvidíme, co bude nebo nebude. Beru to tak, že budoucnost ukáže, co vlastně bude. 

Očkování bude stále více závislé na praktických lékařích 

Nicméně do voleb ještě zbývají čtyři měsíce a velmi záleží i na vás, abychom byli v boji proti pandemii co nejúspěšnější. Odborníkům dělá jednu z největších starostí to, že stále existuje hodně lidí nenaočkovaných, a to zejména seniorů. Co děláte pro to, aby jich bylo chráněno ještě více?  

Naočkování seniorů je určitě základ úspěchu, abychom předešli zahlceným nemocnicím. Na druhé straně je očkování dobrovolné a stoprocentní naočkovanosti nedosáhneme.

Toho jsem si vědom a vím také, že mnoho lidí se daří očkovat. Ale přesto, budete se snažit dělat něco pro to, aby naočkovaných seniorů bylo ještě více? 

Budeme se snažit stále vysvětlovat, že očkování je jedinou garantovanou cestou ochrany. Věřím, že od září by se mohla ještě situace zlepšit, protože od září budou mít praktičtí lékaři ještě větší přístup k vakcíně Pfizer, která je mezi lidmi preferována nejvíc.

Neměl byste ale přijít s něčím, co dokáže seniory ještě více oslovit a zároveň jim třeba i zjednoduší cestu k očkování? 

Určitě kampaň bude, připravujeme ji. Ale zároveň o očkování se už mluví dlouhé měsíce. Rád bych, aby na ně působili především praktičtí lékaři, s nimiž senioři komunikují nejvíce a nejvíce jim důvěřují. Prosil jsem při našem včerejším jednání praktické lékaře, aby svým pacientům skutečně volali, zvali je na očkování a dělali maximum pro to, aby se nechali naočkovat. Zrovna tato generace dá nejvíc na doporučení lékaře. Možná víc než na nějakou mediální kampaň.  

Pokud jde o kampaň, co říkáte tomu, že se do ní odmítl zapojit Jaromír Jágr?

Je to škoda, ale respektuji to. Šlo to mimo mě, je dobré, když známé osobnosti očkování podpoří. Já jsem se sice ještě do jejich oslovování nezapojil, ale mám to v plánu. Žádná jména ale zatím říkat nebudu.

On se podle webu Seznam Zprávy hájí tím, že očkování nepotřebuje, protože má v sobě dost protilátek.

Argument o protilátkách slyším často, názory odborníků jsou na toto různé, ostatně jako na řadu věcí už od začátku covidu. Převažuje ale stanovisko, že pokud má někdo protilátky, tak to není kontraindikace k očkování. Každopádně očkování je garance, že člověk bude chráněný.

V jakém rozpoložení jsou ale podle vašich zkušeností praktičtí lékaři? Poměrně často slyším a čtu, že jsou naštvaní a jsou přesvědčeni, že ministerstvo zdravotnictví jim komplikuje to, aby mohli co nejlépe očkovat. Zlepšíte tyto podmínky? Na čem jste se dohodli při posledním, čerstvém setkání?

Jednali jsme především o tom, že s koncem léta bude končit většina velkokapacitních očkovacích center a očkování by se primárně přesunulo k praktickým lékařům. Základem je, aby praktici mohli očkovat vakcínou Pfizer, takže zdravotní pojišťovny soutěží distributora těchto vakcín praktikům. Myslím, že během září nastane přechod očkování z očkovacích center k těmto lékařům.

Někteří praktici ale tvrdí, že jsou zoufalí, že marně obvolávají své pacienty, aby se přišli naočkovat, lidé buď už byli v centru, nebo odmítají očkování. A praktici avizují, že vakcíny vyhodí a nijak moc se do očkování už zapojovat nebudou.

Slyšel jsem od praktiků takové příběhy. Ale oni jsou pro nás skutečně velmi důležití, chceme, aby v budoucnosti bylo očkování na nich. Na tom jsem se také se zástupci praktických lékařů dohodl. Vezměte si, že v budoucnosti bude probíhat přeočkování a to už bude čistě na nich.   

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rozhovoru pro Aktuálně.cz v červnu 2021
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rozhovoru pro Aktuálně.cz v červnu 2021 | Foto: Radek Bartoníček

Dalším důležitým tématem jsou mutace koronaviru, patrně největší hrozba pro možný návrat pandemie. Děláte maximum pro to, abychom včas výskyt těchto mutací v naší zemi zachytili a Česko nezažilo podobnou katastrofu jako v minulých měsících?

Patřím k těm, kteří se mutací obávají. Mám z nich respekt. Snažíme se na ně být co nejlépe připraveni.

Jak jsme ale připraveni? Když k nám přicházela britská a indická mutace, tak se je v některých případech podařilo odhalit až se zpožděním.

Klíčové je testování, konkrétně to, aby laboratoře vyšetřovaly přítomnost mutace. V těchto dnech jsme udělali kroky k tomu, že budeme od 1. července hradit z veřejného zdravotního pojištění laboratořím to, aby prováděly vyšetření touto speciální PCR metodou.

Proč něco takového neexistuje už delší dobu?

Takové vyšetření probíhá už nyní, ale faktem je, že jsme to zatím neměli podchyceno systémově. Takové testy nedělala každá laboratoř. To se ale mění, laboratoře budou díky proplácení více motivované a budou to mít snadnější.

I když je nezbytné mluvit především o současném boji proti pandemii, nelze pominout nedávnou minulost, kdy Česko bylo dokonce vůbec nejhorší v počtu úmrtí lidí na nemoc covid-19 v přepočtu na obyvatele. Vy jste byl do září 2020 ministrem, následně poslancem. Přemýšlíte někdy nad tím, co jste zanedbal vy nebo tato vláda?

Samozřejmě že člověk přemýšlí nad tím, co bylo. Když si ale vezmeme kontext oné doby, jsem přesvědčený, že jsme udělali maximum možného. My se tady vždycky bičujeme, jak jsme všechno udělali špatně, ale když se podíváte například na zprávu komise Světové zdravotnické organizace WHO, tak komise odborníků z celého světa řekla, že nikdo nebyl připraven. Sama WHO řekla, že nebyla připravena.

Ale přesto, mohli bychom probírat desítky věcí, které v Česku nefungovaly v průběhu roku 2020 i 2021 tak, jak měly.  

Vyčítat České republice, že nebyla připravena, je neobjektivní a neférové. Nebyl připravený nikdo v Evropě ani na světě. Možná jsme udělali nějaké chyby, vždycky se dá připravit lépe, ale v celkovém kontextu se nedá říci, že my bychom nebyli připraveni a ostatní byli skvěle připraveni. Tak to nebylo.

Před druhou vlnou pandemie bylo strašně málo času

My jsme už v minulém rozhovoru loni v září podrobně probírali možná pochybení v boji proti pandemii. Mezitím Nejvyšší kontrolní úřad prověřil reakci státu na pandemii a vypracoval dosti kritickou zprávu. Podle této zprávy jste například podcenili přípravu na pandemii, nebyl aktualizovaný pandemický plán z roku 2011, vznikly zbytečně dva obchodní týmy, některé obchody byly předražené. Těch připomínek je celá řada…

Možná bych uznal to, že měl být aktualizovaný pandemický plán. Když jsem se ale stal v prosinci roku 2017 ministrem zdravotnictví, tak jsem neměl první myšlenku, že mám aktualizovat pandemický plán. To je věc, která by měla fungovat na nějaké úřednické bázi. Ale určitě to je něco, co bychom měli dělat, z čeho se chceme poučit a přijmout nápravná opatření.

Žádné další pochybení nepřipouštíte?

Mně na zprávě NKÚ vadí, že jeho nález vůbec nereflektuje kontext doby, kterou se zabýval. Byla to naprosto bezprecedentní, mimořádná doba, například ochranné prostředky nebyly nikde, ani v Německu, ani ve Velké Británii. Nikde. Všude vystřelily ceny nahoru. Tvrdit, že jsme při nakupování ochranných prostředků něco udělali špatně, mi přijde neférové.

Kontroloři poukazují na některé předražené nákupy, a to v krajním případě 777 korun za jeden respirátor.

To byl ale úplně první nákup od českého výrobce, od standardního českého výrobce, Batist Medical. Šlo o pouhých devět tisíc respirátorů za tuto cenu. A my jsme jich nakoupili celkem asi 13 milionů kusů za podstatně nižší ceny. Takže NKÚ ukáže jeden příklad za 777 korun, což je tak nějaká setina promile nákupů, a všichni lidé mají pocit, že jsme nakupovali všechny respirátory za 777 korun. Což je samozřejmě nesmysl. To je přesně to, co mi vadí. Ukáže se číslo, ale nepopíše se celý kontext.

Faktem ale je, že ochranné pomůcky zoufale chyběly, později se k tomu přidaly například problémy se zahlcenými hygienickými stanicemi, zásadní problémy s trasováním a tak bychom mohli pokračovat. Pamatuji si, když jsem se přišel podívat na vaše ministerstvo na nákupčí tým, bylo jasné, že toho je na něj moc.

Ale vezměte si, že my jsme na jaře roku 2020 patřili k nejlepším, a stejně jsme byli kritizovaní. My jsme kritizovaní, když jsme v nějakých statistikách nejhorší, a když jsme byli na jaře jedni z nejlepších na světě v boji proti covidu, tak jsme byli také kritizovaní.

Z porovnání s ostatními státy vyplývá, že kdybyste na ministerstvu zdravotnictví a na vládě v období první vlny připravili zemi lépe na druhou vlnu, nemuselo být tolik mrtvých, ne? Vzpomenu jen nepřipravenost klíčového "hráče", hygienické služby. Její lidé nemohli nápor zvládat, takže prakticky nebylo možné stopovat nakažené.

Může to vypadat, že jsme měli na přípravu druhé vlny několik měsíců, ale ve skutečnosti to byla hrozně krátká doba, když si vezmete systém, v jakém jsme se pohybovali. Ano, je třeba si přiznat, že celá struktura hygienických stanic je možná zkostnatělá a svým způsobem pochází z minulého století. Aktivizovat tento systém tak, aby začal skvěle fungovat, to chce spíše několik let než měsíců.

Jsem si vědom, že důležitost hygieniků podcenily už vlády před vámi, ale vy jste s příchodem pandemie na rozdíl od nich věděli, že připravenost hygien je základ pro boj s pandemií. 

Ale hygienické stanice byly personálně naprosto očesané, navíc neexistoval žádný centrální způsob jejich řízení, vše se dělalo za pochodu. Některé krajské hygieny byly lepší, některé horší. Beru to jako ponaučení pro budoucnost, nikdo tady takovou zkušenost neměl. Chci ale zdůraznit jedno: hygienické stanice odvedly vynikající kus práce. Stejně tak můžu zcela zodpovědně říci, že všichni na tomto ministerstvu určitě dělali maximum možného, co šlo dělat. Ale samozřejmě, také bychom byli rádi, kdyby některé věci šly snadněji.

Velkým problémem ministerstva je, že Nejvyšší správní soud označil za nezákonná některá jeho nařízení ohledně uzavírání různých zařízení či podniků. Vy jste slíbil, že zjistíte, jak a proč váš úřad taková rozhodnutí vydával. Co jste zjistil?

Probral jsem to s panem náměstkem Radkem Policarem, který šéfuje právní a legislativní sekci. Ten mi sdělil, že z jeho pohledu bylo vše v pořádku, k žádnému pochybení nedošlo. Zároveň ale běží interní audit, na jehož výsledky si počkám. Pro mě je celá záležitost složitá v tom, že jsem v době vydávaných nařízení na ministerstvu nebyl.

Mnozí z těch, kterým nařízení ministerstva zavřela podniky, prožívají tuto věc hodně emotivně a chystají se podávat hromadné žaloby. Vy jste právník, připouštíte možnost, že uspějí a stát bude muset platit třeba i mnohamilionové škody?

Bude to na rozhodnutí soudů. Těžko předvídat. Uvidíme, jak soudy rozhodnou.

Když teď zjišťujete, jak mohli lidé na vašem ministerstvu vydat taková rozhodnutí, postupujete dostatečně razantně? Pamatuji si, jak vám pracovníci ministerstva tleskali, když jste z funkce ministra odcházel. 

Opravdu se snažím zjistit, co a jak se přesně dělo. Až pak můžu zaujmout jasné stanovisko. Obecně říkám, že by se mi samozřejmě nelíbilo, pokud by ministerstvo vědomě vydávalo opatření, která by porušovala zákon. Ale vyčkejme na interní audit.

Přinese ale objektivní a pravdivá zjištění, když ho dělá samo ministerstvo?

Dělají ho lidé, kteří nespadají pod žádného náměstka, ale přímo pode mě. Věřím, že provedou kontrolu správně.

V některých svých vyjádřeních v minulých dnech jste naznačoval, že chyba mohla být i na straně soudů. Jak jste to myslel?

Jen říkám, že judikatura soudů se vyvíjí, což je pravda. Například nějak rozhodl Městský soud v Praze, ale Nejvyšší správní soud měl následně jiný názor. Týkalo se to například uzavírání škol, když městský soud řekl, že ministerstvo může preventivně zavírat školy, a Nejvyšší správní soud teď řekl, že nikoliv. Výklad je obecně určitě přísnější a zdá se, že se ho Nejvyšší správní soud drží, protože těch kroků bylo několik od prvního rozsudku, který se týkal služeb, přes školy, koupaliště a další. 

Počítáte, kolik času zbývá do voleb, po kterých chcete z politiky odejít?

Nepočítám to. Bude to znít jako klišé, ale teď se soustřeďuji na svou práci, kterou beru jako službu zemi. Až po volbách vznikne nová vláda, předám funkci svému nástupci a odcházím.

Třeba vás ještě premiér přemluví, abyste za hnutí ANO kandidoval.

Skutečně to mám nastaveno tak, že tady budu do voleb. Nejsem ani na žádné kandidátce.

Sám víte, že to může Andrej Babiš obratem změnit. Ještě může na kandidátku kohokoliv doplnit, času je dost. 

Já jsem panu premiérovi sdělil, že nehodlám kandidovat.

Proč? 

Řeknu to zcela upřímně. Mě práce ve zdravotnictví baví, ale politika je z mého pohledu prostředí, které není úplně pro mě. Tím neříkám, že je politika dobrá či špatná, ale každý člověk se cítí dobře někde jinde. Politika není prostředí, kde bych chtěl trávit další roky. Necítím se v politice nejlépe. Ale nelituji této životní zkušenosti.   

Nemáte obavu, že byste mohl získat u mnoha lidí nálepku kariéristy, pokud byste následně odešel na ono velvyslanecké místo ve Finsku? 

Snažím se v politice chovat, jak nejlépe to jde, chovám se slušně, nic špatného jsem neprovedl. Někdy ani nevím, jak se to stane, že o mně vznikají negativní články. Samozřejmě mě to mrzí, koho by to nemrzelo. Na druhou stranu jsem se přes to postupem času trochu přenesl. Teď už to nevnímám tak citlivě, jako když jsem byl ministrem poprvé.

Rozhovor vzniká v pátek navečer, kdy jste měl řadu schůzek, další vás čekají…

Naše ministerstvo je v neustálém hledáčku všech možných lidí, počínaje novináři přes veřejnost až po opozici. S příchodem covidu se všechno ještě znásobilo. Nemyslím si, že existuje druhé ministerstvo, které by čelilo tolika dotazům a takovému tlaku. 

Ještě jste si neřekl "Neměl jsem to podruhé brát"?

Nechci si stěžovat. Šel jsem do toho, nelituji toho. Ale je to skutečně velmi náročné.

Stejné místo, stejná mluvčí, jen rozdíl necelého roku

Nebýt pohledu do kalendáře, člověk by měl pocit, že se téměř nic nezměnilo. Kulisy rozhovoru byly stejné jako když jsem mluvil s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem v září loňského roku. Stejná ministerská místnost, ministr stejně dokonale upravený a vedle něj stejná mluvčí Gabriela Štěpanyová jako tehdy. Kdo by řekl, že během uplynulých deseti měsíců tady byli další tři ministři zdravotnictví. A jejich mluvčí.

"Bude stačit na rozhovor tři čtvrtě hodiny?" ptá se Adam Vojtěch a usedá na svou židli. V jeho očích je vidět únava, domluvili jsme si rozhovor na třetí hodinu odpoledne, ale ta je už dávno pryč. Ve tři totiž přišel neplánovaně předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr, který zůstává více než hodinu. Následně přichází televizní štáby s žádostí o komentář k aktuálnímu dění. To už čeká v předsálí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Hodiny na ministerstvu se blíží k šesté, když asistentka oznamuje, že ministr je připraven k rozhovoru. Jako obvykle se Vojtěch posadí do čela stolu, hodí nohu přes nohu a v klidu, bez emocí, odpovídá na otázky, včetně těch pro něj nepříjemných.

Aby se člen vlády vrátil na post ministra poté, co skončili hodně rychle tři jeho předchůdci, je nebývalé. "Být v této funkci je velmi náročné, je to absolutně nesrovnatelné s prací poslance nebo manažera zdravotnického zařízení," svěřuje se Vojtěch. Od začátku rozhovoru uplynula více jak hodina.

Zdroj: Radek Bartoníček
 

Právě se děje

Další zprávy