


Kolem ministra obrany Jaromíra Zůny se tvoří nemalé dusno – nejen kvůli tomu, že zarazil cestu na Ukrajinu náčelníkovi generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi. Sám šéf resortu totiž dostal „zaracha“ a nepoletí do Pekingu. O výjezdu dopředu nevěděl ani premiér Andrej Babiš. Ten měl ministra údajně několik dní hledat, jen aby zjistil, že se Zůna zrovna nachází v Jižní Koreji na panelové diskusi.
Definitivní stopku dostal Zůna v pátek. Údajně oželí cestu do Číny proto, aby byl přítomný u finálního projednávání státního rozpočtu, informaci oznámil šéf dolní komory a SPD Tomio Okamura. Podle zákulisních informací webu Aktuálně.cz z vládního prostředí sehrál důležitou roli ještě jeden důvod – nespokojenost premiéra Andreje Babiše.
Předseda vlády už v pondělí přiznal, že o žádné Zůnově cestě neví. Následně se začal pídit po jeho nepřítomnosti na jednáních kabinetu. Týdeník Respekt uvedl, že ho Babiš „dva dny hledal“, než v úterý zjistil podle instagramového příspěvku, že se hlava resortu obrany nachází na fóru v Jižní Koreji. „Ministr se našel,“ měl oznámit ve vládní whatsappové skupině a poslat snímek obrazovky.
Přitom se už dlouho dopředu vědělo, že Zůna bude jedním z hlavních řečníků bezpečnostní sešlosti v jihokorejském Soulu. Na Seoul Defense Dialogue 2026 se svými protějšky mluvil nejen o výzvách současného světa, ale také o svých zkušenostech z Číny, kde v letech 2023 a 2024 působil jako vojenský atašé na české ambasádě v Pekingu.
„Služba v pozici vojenského přidělence v Číně pro mě byla velmi obohacující. Prakticky celý život jsem strávil v armádě, takže tohle bylo pro mě něco nového. Mít významné vojenské zkušenosti však pomáhá při komunikaci s partnery z různých zemí – a to nejen se spojenci –, jelikož vojenský personál si dokáže vzájemně rozumět na základě principů našeho řemesla,“ odpověděl na dotaz jihokorejské moderátorky.

Ministr poznamenal, že se vždy snažil hledat společnou řeč pro spolupráci s partnery z jiných zemí. Funkce vojenského atašé je podle něj nepostradatelná, proto ocenil, že ji řada zastupitelských úřadů po celém světě využívá.
„Práce v komunitě přidělenců v Pekingu, kde je zastoupen prakticky celý svět, představuje velmi efektivní platformu pro vyjádření postoje vlastní země i pro příjem signálů ostatních a pro pochopení toho, jak svět skutečně funguje,“ dodal Zůna.
Komentář šéfa českého resortu obrany k jeho zkušenostem v Číně ovšem přišel jen pár minut poté, co se Peking dočkal veřejného ponížení. Během promluvy filipínského ministra Gilberta Teodora totiž čínský vojenský atašé z tamější ambasády přinesl ručně psaný dopis. V něm říše středu kritizovala rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu v Haagu, který 12. července 2016 odmítl čínské nároky v Jihočínském moři a postavil se za Filipíny.
„Rozhodnutí soudu z roku 2016 Čína nepřijímá ani neuznává,“ zaznělo v nótě. „Samozřejmě, protože jste soud prohráli,“ řekl s úsměvem ministr Teodoro a v podobném duchu komentoval jednotlivé části čínského textu. Po přečtení celého dopisu se pak pustil do tvrdé kritiky.
„Je správné takové poznámky předávat ve chvíli, kdy veřejně mluvím k publiku? Jestli je tohle postoj Číny, tak tím zneuctila nejen mezinárodní právo, ale také pohostinnost Jižní Koreje a organizátorů fóra. Mějte trochu slušnosti, mějte trochu studu,“ školil Teodoro představitele Pekingu.
„Tohle je nátlak, šikana a agrese. Nechám si tento dopis jako památku čínské zoufalosti – jako ukázku, jak neefektivní je její pozice tváří v tvář svobodnému publiku,“ zvedl posléze papír, aby si ho účastníci fóra mohli prohlédnout. „Doufám, že neskončíte v gulagu,“ popřál poslíčkovi, který mu donesl dopis až na pódium. Více jsme o incidentu psali zde.