Ministr Jaromír Zůna prošel nedávno těžkým prozřením, hlásí jeho spolupracovníci. Do poslední chvíle totiž doufal, že ředitele svého kabinetu přemluví, aby jej neopouštěl. Jak ale deník Aktuálně.cz informoval v létě, Karel Kortánek byl dlouhodobě rozhodnutý, že z ministerstva obrany odejde. Už tak vyprázdněný resort přišel 11. září o člověka, který byl se Zůnou od úplného začátku.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) s reportérem deníku Aktuálně.cz příliš nekomunikuje a na jeho dotazy reaguje jen sporadicky. Když se ale nedávno potkali na pražské premiéře válečného snímku Osamělý vlk, Zůna novináři opáčil, že jen „vyvolává duchy“. Narážel tak na srpnový článek o odchodu Karla Kortánka z resortu.
Zůna podle svých blízkých kolegů zřejmě až do poslední chvíle věřil, že se mu ředitele kabinetu podaří přemluvit, aby zůstal. „Nebyla to totiž první taková situace. Kortánek chtěl od Zůny odejít dlouhodobě, vždycky to ale nějak vyšumělo,“ přibližuje pod podmínkou anonymity jeden z úředníků vyzbrojovací sekce resortu.
Jenže tentokrát už společnou řeč oba muži nenašli. Z původně naplánovaného konce srpna se tak definitivní odchod Karla Kortánka z ministerstva obrany pouze o pár dní odsunul, a to na pátek 11. září. I tím se potvrzuje nevalná pověst, jíž resort pod vedením SPD získal. Řada míst zůstává neobsazených, někteří důležití úředníci odcházejí.
„Změna ve vedení kabinetu ministra obrany: Karel Kortánek, ředitel kabinetu ministra obrany, dnes rezignoval na svou funkci,“ objevilo se v pátek na resortním webu. „Novou ředitelkou kabinetu ministra obrany se od 12. 9. 2026 stává jeho dosavadní zástupkyně Alexandra Homová,“ stojí ještě v krátkém sdělení.
Jak už dříve informoval mluvčí resortu Petr Pešek, jde o jmenovanou pozici, a tudíž její obsazení nevyžaduje vypsání výběrového řízení.
Byli spolu nejdéle
I když byl Kortánek vůbec prvním spolupracovníkem, jehož si Zůna před Vánoci 2025 na ministerstvo obrany přivedl a pracovně tak k sobě měli velmi blízko, v posledních měsících prý vztah mezi oba muži citelně chladl. A to nejen proto, že Kortánek byl delší dobu na nemocenské.
Docházelo údajně i k takovým situacím, že ministr obrany neměl k dispozici podklady, které mu má podle zaběhnutých pravidel dodávat právě ředitel kabinetu. Konkrétně šlo třeba o podklady k veřejným projevům.
Reportér deníku Aktuálně.cz se proto s dotazy obrátil na samotného Kortánka. Ten však, stejně jako v srpnu, nechal textovou zprávu bez jakékoliv odpovědi.
Kortánkova práce obnášela „poskytování podpory ministru obrany při výkonu funkce člena vlády“, píše se na resortním webu. „Komplexně zabezpečuje a koordinuje protokolární aktivity ministra a jeho náměstků,“ upřesňuje.
Zamíří do diplomacie?
Karel Kortánek velkou část kariéry propojil s érou Andreje Babiše. Krátce po nástupu Martina Stropnického (ANO) do čela ministerstva obrany se tam v únoru 2014 objevil i Kortánek. Nejdřív jako šéf kanceláře jednoho z náměstků, později zastával pozici ředitele kabinetu samotného ministra.
Pár dní po startu druhé vlády Andreje Babiše (ANO) se v červenci 2018 stal ředitelem kabinetu ministra vnitra, kterým tehdy byl Jan Hamáček, předseda sociální demokracie. Na konci roku 2021 se pak Kortánek vypravil do iráckého Erbílu, kde až do 30. října 2025 vedl český zastupitelský úřad.
„Rok 2025 přinesl mnoho změn nejen v mém osobním životě, ale i profesním. Děkuji za podporu a přízeň, které se mi od vás dostalo v roce 2025, a těším se na naše společné výzvy v roce 2026,“ napsal Kortánek na profesní síti LinkedIn krátce před loňskými Vánoci. Od té doby na internetu mlčí.
Teď se spekuluje, že by opět mohl zamířit do diplomatické služby. Nabízí se třeba ambasáda ve Washingtonu, jíž nově vede Jakub Kulhánek. Ten s Kortánkem velmi úzce spolupracoval už na ministerstvu vnitra v éře Jana Hamáčka.
Kortánkovu zaoceánskou misi ale zdroje z ministerstva zahraničí odmítají potvrdit, prý tenhle záměr nikomu neohlásil. A formálně se dosud do konce srpna do žádného personálního tendru nepřihlásil.
Pro připomenutí: Jaromír Zůna mluví o svých prioritách
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ze zákulisí policejního „pekla“, kde došlo k sebevraždám. Jak se likvidují „nepohodlní“?
V řadách policie panuje dusno. Po tragické smrti policistky Hany Kubicové, která si začátkem října vzala vlastní život, mluví někteří bývalí i současní příslušníci uniformovaných sborů o prostředí, ve kterém jsou stres, šikana a ponižování na denním pořádku. S některými svědectvími se podělili s Aktuálně.cz. Podle policejního prezidia byly podněty ale prošetřeny a nepřišlo se na žádná pochybení.
Proč jdou lidé k volbám. Jedno téma tíží všechny, ukazují data
Co lidé od svých radnic očekávají, se výrazně liší podle toho, kde žijí. Jedno téma se ale drží na předních příčkách napříč republikou. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který před komunálními volbami zjišťoval, čemu by podle voličů měli noví radní věnovat největší pozornost.
Nechceš na vojnu, jdeš sedět! Do Evropy se vrací tresty pro odpírače, důvod je jasný
Dva týdny natvrdo. Tolik dostal 25letý muž v Norsku za to, že nenastoupil na povinnou vojenskou službu. Soud první takový trest za posledních 20 let zdůvodnil neblahou bezpečnostní situací v Evropě. Dosud dostávali norští „odpírači“ jen podmíněné tresty.
Osvobození tu bolí dodnes. Těžce zkoušenou Osoblahu ani po volbách zázrak nečeká
Byla to první česká obec osvobozená Rudou armádou. Během pětidenní operace v březnu 1945 boje zničily na 90 procent Osoblahy, příchozí sovětští vojáci pak řadu místních žen a dívek znásilnili. Je znát, že malá obec v bývalých Sudetech proslavená úzkokolejkou za válečné hrůzy platí dodnes. V rámci předvolební série tentokrát deník Aktuálně.cz vyrazil do jednoho z nejodstrčenějších koutů Česka.