


Značná komplikace v těžké době. Tak některé tváře české bezpečnostní komunity hodnotí situaci ve vedení ministerstva obrany. Jak totiž zjistil deník Aktuálně.cz, ani jeden z náměstků Jaromíra Zůny dosud nezískal osvědčení od Národního bezpečnostního úřadu. Mimo jiné tak nemohou nahlížet do zpravodajských informací důležitých pro českou obranyschopnost.

„Že půjdu dělat náměstka, mi bylo nabídnuto někdy před Vánoci, a to ještě moje reakce byla taková, že nad tím budu přemýšlet.“ Takhle Radovan Vích (SPD) letos v lednu reportérovi deníku Aktuálně.cz přibližoval svou cestu k Jaromíru Zůnovi (za SPD).
„Dostal jsem od ministra za úkol vztah k zahraničí, vládě, sněmovně a Senátu, krizovou legislativu,“ popsal dále Vích náplň své práce, kterou od 12. ledna 2026 dělá jako náměstek na obraně. Kromě toho Zůnu také „hlídá“, aby dělal to, co potřebuje SPD.
Několik dnů poté, co Vích interview poskytl, se obrátil na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). V úterý 3. února 2026 jej požádal o vydání bezpečnostní prověrky na stupeň tajné (T). Tedy na druhý stupeň důležitého osvědčení – prvním je úroveň důvěrné (D), třetím a nejvyšším pak přísně tajné (PT).
Byť sám NBÚ uvádí, že zákonná lhůta pro požadovanou úroveň bezpečnostního osvědčení trvá šest měsíců, Radovan Vích jej stále nezískal. Deník Aktuálně.cz to nyní od ministerstva obrany zjistil na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
A Vích není sám. V totožné situaci se ocitl i druhý Zůnův politický náměstek René Schreier (za ANO). Na ministerstvo nastoupil 18. ledna 2026, NBÚ o prověrku požádal až 2. března.
„Náměstci Radovan Vích a René Schreier jsou držiteli oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení vyhrazené (V),“ informoval ještě resort v odpovědi na žádost o informace podle zákona. Tuto nejnižší úroveň prověrky svým zaměstnancům poskytuje samo ministerstvo a nedoprovází ji žádná hloubková kontrola žadatele.
Sám NBÚ případy Schreiera a Vícha komentovat nechce. „K žádným okolnostem konkrétních bezpečnostních řízení se nemůžeme vyjadřovat, neboť bezpečnostní řízení je podle zákona neveřejné,“ reaguje Milan Radosta, mluvčí úřadu.
Nechce ani odpovídat na to, jak dlouho NBÚ v průměru vydání prověrky na stupeň tajné trvá a zda tedy případy Zůnových náměstků nějak vyčuhují. Zákonnou půlroční lhůtu je nicméně podle Radosty možné maximálně dvakrát protáhnout, pokud tak rozhodne ředitel NBÚ.
„K prodloužení lhůty může dojít, pokud NBÚ nemůže v zákonných lhůtách obdržet výsledky šetření od zpravodajské služby nebo Policie ČR, nebo nemůže ve lhůtě obdržet požadované informace od orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby,“ cituje ještě mluvčí Milan Radosta z platné legislativy.
Podle některých bezpečnostních analytiků, s nimiž reportér deníku Aktuálně.cz hovořil, může současná konstelace výrazně komplikovat chod ministerstva obrany. „V situaci, kdy se vedení resortu seznamuje s utajovanými informacemi nebo zjištěními Vojenského zpravodajství, nejspíš oba muži musí na chodbu za dveře,“ přibližuje jeden z bývalých resortních úředníků.
„Zvyšuje to tlak na samotného Zůnu, jenž nemůže delegovat svoji práci na kolegy. Do žádné zprávy s označením T (tajné), a že jich na ministerstvu je hodně, jeho náměstci nemohou ani nahlédnout, aby neporušili zákon,“ doplňuje další z bývalých zaměstnanců resortu.
Kromě toho, že se Vích ani Schreier nemohou seznamovat s utajovanými zprávami, nemohou ani Zůnu doprovázet na některá zahraniční jednání. Třeba na ta v bruselské centrále Severoatlantické aliance. Tam je bez prověrky zákaz vstupu.
Reportér deníku Aktuálně.cz proto oslovil jak Jaromíra Zůnu, tak Radovana Vícha. Ani jeden z nich odpovídat nechtěl a otázky nechali nechali bez jakékoliv reakce.
Současná realita v nejvyšších patrech ministerstva obrany připomíná Pražský hrad pod vedením bývalého prezidenta Miloše Zemana. Jeho kancléř Vratislav Mynář nejdříve podání žádosti o prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné oddaloval, přestože mu prezident dával ultimáta.
NBÚ mu ji nakonec neudělil, kvůli čemuž chtěl Mynář úřad nejdříve žalovat, ale pak stížnost stáhl. Po několika letech navíc prohlásil, že o prověrku se už ucházet nebude, neboť ji prý ke své práci na Hradě stejně nepotřebuje. A bez prověrky „úřadoval“ i Zemanův poradce Martin Nejedlý.
V roce 2022 ale třeba Lidové noviny upozornily, že Mynář i Nejedlý na Hradě údajně četli tajnou zprávu o ruské stopě ve výbuchu muničních skladů ve Vrběticích ještě předtím, než se k ní dostal sám prezident Zeman. Materiál popisující zapojení ruské vojenské rozvědky GRU do explozí – a stovky dalších zpráv – navíc tehdy hradní zaměstnanci narychlo skartovali, jak informoval Český rozhlas.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Góly, rekordy i příběhy za nimi. Každé ráno vám pošleme výsledky, rozhovory a aktuální dění ze světa sportu přehledně na jednom místě.



Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí, uvedl v pátek podle agentury Reuters na závěr neformální summitu v Dublinu předseda Evropské rady Costa. Tématem summitu měla být umělá inteligence, avšak debata se rychle stočila k Ukrajině a zejména k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem.



Na zhruba 70 místech po celém Německu se v pátek konaly klimatické demonstrace organizace Fridays for Future (Pátky pro budoucnost). Dohromady se jich zúčastnilo několik desítek tisíc lidí, píše agentura DPA. Demonstrace byly svolány při příležitosti konference OSN o změně klimatu (COP), kterou v těchto dnech pořádá Turecko.



Hokejisté Pardubic v utkání 18. kola extraligy vyhráli nad Brnem 6:2, vybojovali třetí vítězství za sebou a udrželi šestibodový odstup za vedoucím Třincem. O druhé výhře nad Kometou v tomto ročníku rozhodl obhájce titulu definitivně až ve třetí třetině, Východočeši ji vyhráli 3:0. Dva góly a asistenci zaznamenal v dresu vítězů obránce Jan Košťálek.



Před hotelem Step v Malletově ulici v Praze 9 - Vysočanech v pátek večer demonstrovalo několik stovek lidí, kteří vyjadřovali nesouhlas s příjezdem zástupců krajně pravicových stran ze střední Evropy.



Rusko mohlo při obraně před ukrajinskými drony přijít o tři vrtulníky v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Podle ruských proválečných kanálů zahynulo při incidentu z 11. listopadu sedm členů posádek. Mezi údajně zničenými stroji jsou i moderní bitevní vrtulníky Ka-52 Aligátor. Příčinou pravděpodobně byla palba z vlastní protivzdušné obrany.