


Mezi dvěma resorty Babišovy vlády se odehrál nenápadný, ale pozoruhodný personální svár. Ministerstvo pro místní rozvoj vedené hnutím ANO odmítlo Jaromíru Zůnovi - ministru obrany - kandidátku do skupiny kontrolující veřejné zakázky. Jde o ženu, která podepsala nákup dronů pro Vojenskou policii. Ty nikdy nedorazily a obrana vyčíslila své pohledávky na 74 milionů. Důvod rozhodnutí není jasný.

Ve čtvrtek 20. srpna 2026 odeslal Jaromír Zůna (za SPD) dopis Zuzaně Mrázové (ANO), ministryni pro místní rozvoj. V něm „z důvodu personálních změn“ žádá o odvolání dosavadního zástupce obrany v Pracovní skupině pro transparentní veřejné zakázky.
Úřad vlády ji zřídil už v roce 2016. Smyslem meziresortního orgánu je posuzování velkých kontraktů.
„Do této pracovní skupiny navrhuji jako nového člena za ministerstvo obrany jmenovat JUDr. Barboru Krejčí Stoklasa,“ stojí v Zůnově elektronicky podepsaném srpnovém dopisu, s jehož obsahem se mohl novinář seznámit.
Stoklasa dodnes v kontrolní skupině nefiguruje. Jak totiž zjistil reportér deníku Aktuálně.cz, ministerstvo pro místní rozvoj vedené Babišovým hnutím úřednici odmítlo. Důvod nespecifikovalo.
Jak už deník Aktuálně.cz uvedl před několika dny, Stoklasa, zástupkyně vrchního ředitele vyzbrojovací sekce, podepsala krátce před Vánoci 2023 nákup dronů pro Vojenskou policii v rámci takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění.
Nejde o otevřené výběrové řízení: v tomto případě bývá osloven užší okruh možných dodavatelů, z nichž si následně resort vybere. Jde o méně transparentní, ale pro úřady či ministerstva často rychlejší způsob výběru dodavatele.
Pár desítek hodin po podpisu smlouvy obrana odeslala dodavateli první zálohu ve výši 17,6 milionu korun.
Jenže drony určené pro policejní pyrotechniky nikdy nedorazily. Firmy, které se podílely na zakázce, zkrachovaly. Obrana od obchodu na podzim 2025 odstoupila a do insolvenčního řízení pak přihlásila pohledávky ve výši 74 milionů korun.
Zda tato záležitost souvisí s rozhodnutím ministerstva pro místní rozvoj Zůnovu nominaci odmítnout, není jasné.
„Podle jednacího řádu Pracovní skupiny pro transparentní veřejné zakázky jmenuje a odvolává členy skupiny její předseda - zástupce ministerstva pro místní rozvoj, a to na základě návrhu příslušného resortního ministra. Předseda pracovní skupiny návrh na nominaci paní Barbory Krejčí Stoklasové neakceptoval, a k jejímu jmenování tak nedošlo,“ potvrzuje Veronika Lukášová, mluvčí ministerstva Zuzany Mrázové.
Na další dotaz, co stálo za neschválením Zůnovy úřednice, už však ministerstvo pro místní rozvoj do vydání článku neodpovědělo.
Dosazování členů skupiny pro transparentní veřejné zakázky je přitom víceméně formální proces a zamítání nominací není standardní. „To se za nás opravdu nestávalo,“ potvrzuje Jana Černochová (ODS), bývalá ministryně obrany.
Zatím není zřejmé, jak ministerstvo obrany s tímto nečekaným rozhodnutím naloží a koho vyšle jako nového zástupce do skupiny. Jaromír Zůna na dotazy novináře nechtěl odpovídat, textovou zprávu nechal bez reakce. „Stávající nominace bude předmětem dalšího jednání,“ dodal mluvčí resortu Petr Pešek.
Mluvčí Pešek ještě upozorňuje, že nominace Barbory Krejčí Stoklasy do vládního orgánu pro dohled nad zakázkami je pro Zůnův resort logickým krokem.
„Jde o zažitou interní praxi, zástupcem ministerstva obrany v pracovní skupině zpravidla bývá zástupce vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic. Navíc jde o jednu z největších expertek na obranné akvizice v rámci ministerstva obrany,“ vysvětluje Petr Pešek, proč Zůna nominoval právě Krejčí Stoklasu.
A stejně tak odmítá, že by za nepovedený nákup bezpilotních prostředků pro Vojenskou policii mohli resortní úředníci.
„Každá podepsaná smlouva je výsledkem řádného akvizičního procesu realizovaného na základě schválené specifikace dle platné legislativy a příslušných interních schvalovacích předpisů. U této konkrétní zakázky se navíc stále řeší splnění závazků dodavatele, a to jak v rámci insolvenčního řízení, tak i v rámci jednání s americkým výrobcem,“ říká Pešek.



Na kontě má letos přes 100 zápasů. Je neotřesitelnou deblovou jedničkou WTA, přesto Kateřina Siniaková nebrzdí a dál se rve na obou scénách, ve dvouhře i čtyřhře. Ve Wu-chanu ale přiznala, že už přes týden bojuje s nemocí, která jí dvojnásobně bere síly.



Dohoda USA a Ruska o dodávkách nafty poskytuje Moskvě legitimitu, zatímco na ukrajinská města dále padají bomby. V italském parlamentu to ve středu řekla premiérka Giorgia Meloniová. Dohodu označila za velmi riskantní volbu, jejíž přínos je nejistý a rizika jsou naopak zřejmá, píše agentura Reuters.



Sedmnáctiletého mladíka z Tachovska, kterého policie v úterý obvinila z pokusu o vraždu, poslal soud do vazby. Informovala o tom ve středu policejní mluvčí Pavla Burešová.



V německém Hamburku za velkého zájmu médií začal ve středu soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Podle agentury DPA se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se nejdříve v roce 2027, přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.



V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.