Ztrácíte paměť? Češi zapomínají na vlastní minulost

Domácí Domácí
24. 6. 2013 12:35
Člověk v tísni představuje projekt, který má připomenout zločiny a oběti komunismu
Foto: Člověk v tísni

Česká republika - "Českou společnost jako by v posledních letech postihovala ztráta paměti."

To je jedna z myšlenek projektu společnosti Člověk v tísni, který má u příležitosti výročí popravy Milady Horákové paměť trochu osvěžit.

V rámci projektu Příběhy bezpráví společnost připravila kampaň Proti ztrátě paměti, jejímž smyslem je vyvolat diskusi o nutnosti připomínat si vlastní minulost. Vlastní oběti. Vlastní zločiny.

Celý týden tak budou diskuse s pamětníky komunistického režimu, přednášky, mše či promítání dokumentárních filmů probíhat ve více než dvou desítkách českých měst a vesnic.

Součástí programu bude také promítání snímku "Ztráta paměti: Žalář je čest, ne ponížení". Druhý díl dokumentární tetralogie režiséra Milana Maryšky a scenáristy Jiřího Stránského z roku 2000 je věnován všem politickým vězňům komunistického Československa.

"Čím dál silněji se prosazuje smířlivý pohled na naši komunistickou minulost, zločinná podstata tehdejšího režimu upadá v zapomnění. Proto chceme při příležitosti výročí popravy Milady Horákové znovu připomenout, jak se komunistická ideologie (nejen u nás) projevila v praxi. Trvalý antikomunistický postoj považujeme za stejně důležitý jako například antinacismus nebo antirasismus. Zároveň chceme vzdát úctu všem obětem a aktivním odpůrcům komunistického režimu," vysvětlují zástupci společnosti Člověk v tísni v průvodním memorandu.

Na webových stránkách projektu se k němu může připojit každý, kdo s jeho zněním souhlasí.

Celá kampaň vyvrcholí ve čtvrtek 27. června, deník Aktuálně.cz, který se stal hrdým partnerem celého projektu, vám bude veškeré akce představovat již od pondělí.

Program na 27. června v Praze:

  • Projekce filmu Ztráta paměti
  • Film bude k vidění po celé Praze, na mnoha místech ho doprovodí beseda s pamětníky, například se zakladateli Jazzové sekce
  • Projekce filmového záznamu opery Zítra se bude...
  • Langhans - Centrum Člověka v tísni, 19:00
  • Představení zachycuje soudní proces s Miladou Horákovou, filmový záznam režíroval Jan Hřebejk
  • Tržiště paměti
  • Tylovo náměstí, 12:30 do 18:00
  • Sejdou  se pamětníci, studenti, veřejnost i známé osobnosti. Účast přislíbil biskup a bývalý disident Václav Malý, členové Konfederace politických vězňů, Jiří Stránský, Jaroslav Hutka nebo Helena Třeštíková.
  • Dotkni se 20. století!
  • U památníku 1900
  • Celý den budou probíhat vzdělávací programy pro školy a komentované prohlídky pro veřejnost v 10:00 a v 16:00

Možnost "neztratit paměť" vám navíc prostřednictvím Člověka v tísni nabídneme i přímo u nás. Těšit se tak můžete například na online rozhovor s ředitelem pardubického gymnázia Markem Výborným, který vyučuje moderní československé dějiny.

Kampaň Proti ztrátě paměti totiž navazuje na další aktivity projektu Příběhy bezpráví, jehož cílem je zvyšovat povědomí žáků, studentů i široké veřejnosti o komunistickém režimu.

A jak si lépe připomenout historii než pomocí dobových fotografií? Na stránkách Aktuálně.cz vám proto představíme fotogalerie, které jste si sice mohli prohlédnout už dříve, nyní budou ale vzájemně propojeny a doprovázeny novými popisky.

Ty pocházejí z jednotlivých kapitol brožury "O komunistických časech", kterou Člověk v tísni v rámci celého projektu připravil a která upozorňuje na některé mýty o komunistickém režimu.

Nyní Vám představujeme první dvě z nich:

Žádný teoretický politický spor

V souvislosti s někdejším československým disentem je důležité si uvědomit, že opozice nevedla s komunistickými státními orgány nějaký teoretický politický spor o podobu státního zřízení, nebo dokonce "boj o moc". Všechny opoziční skupiny, Chartou 77 počínaje, požadovaly, aby stát ovládaný aparátem KSČ dodržoval alespoň své vlastní zákony. Aktivity disentu se vztahovaly ke svobodě slova, projevu a náboženství, ke špatnému stavu životního prostředí a hospodářství, k sociální péči, k devastaci kulturního dědictví, k přítomnosti sovětských vojsk na území ČSSR apod. Tedy ke konkrétním problémům veškerého obyvatelstva.

Celou kapitolu "Když člověk nebyl disidentem, režim ho nechal na pokoji" najdete v brožuře O komunistických časech.

Nešlo o peníze - lidé si byli blíž

Milovníci komunistických časů často argumentují tím, že před listopadem 1989 k sobě měli lidé blíž, naopak dnes se vše točí kolem peněz. Byli si lidé za komunismu "bližší" - v tom smyslu, že by si víc pomáhali, víc rozuměli, víc naslouchali? V realitě padesátých let je taková představa komická vzhledem k „třídnímu boji" a statisícům nešťastníků, které KSČ srazila na dno, načež je StB označila případným termínem "bývalí lidé". Tehdejší poměry všeobecné a státem podporované podezíravosti též dobře ilustruje dobový plakát s nápisem: "Nemluv o tom, co děláš, nevíš, kdo tě poslouchá!"

Celou kapitolu "Před listopadem 1989 si lidé byli bližší. Teď se všechno točí kolem peněz" najdete v brožuře O komunistických časech.

 

Právě se děje

Další zprávy