Zrušme smlouvu o přátelství, reagují senátoři a poslanci na ruský seznam nepřátel

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
30. 4. 2021 5:30
Zařazení České republiky na seznam devíti největších nepřátel Ruska ještě více zesílilo volání českých politiků po zrušení smlouvy o přátelství s Ruskem. Někteří poslanci a senátoři naléhají na ministerstvo zahraničí, aby na tomto rušení začalo pracovat. Nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ale vzkázal, že jde o citlivou věc, o které nyní nechce říkat podrobnosti.
Nejsilnější volání po zrušení smlouvy se ozývá ze Senátu, jehož předseda Miloš Vystrčil patří mezi hlasité kritiky ruského chování Česku.
Nejsilnější volání po zrušení smlouvy se ozývá ze Senátu, jehož předseda Miloš Vystrčil patří mezi hlasité kritiky ruského chování Česku. | Foto: Radek Bartoníček

Ještě dva roky a Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací by mohla slavit třicetileté výročí. V roce 1993 připojili své podpisy tehdejší prezidenti, Václav Havel a Boris Jelcin, pod tuto smlouvu, ve které se mluví mimo jiné o rozvíjení vztahů dvou spřátelených států, nepoužití síly ani hrozby síly, nevměšování do vnitřních záležitostí či plnění závazků podle mezinárodního práva.

Zatím ale dění směřuje k tomu, že žádná oslava výročí nebude. Přibývá totiž českých politiků, kteří volají po zrušení smlouvy nebo alespoň po jejím přepracování. 

"Po tom, co se teď odehrálo, nemá smysl, aby taková smlouva fungovala," prohlašuje například senátor Marek Hilšer, ke kterému se připojuje i předseda klubu STAN v Senátu Petr Holeček. "Když vidím před sebou vybuchlé muniční sklady ve Vrběticích, tak si myslím, že smlouva nemá v dnešní době nějaký význam. Není naplňována a je jednostranně porušována ze strany Ruska," říká Holeček.

Tyto názory v horní parlamentní komoře dominují, však také Senát minulý týden přijal usnesení, ve kterém vyzval vládu k neprodlenému vypovězení smlouvy. Ze 72 přítomných senátorů bylo pro 59, proti tři a deset se zdrželo hlasování. Proti byli senátoři Jiří Čunek (KDU-ČSL), Jaroslav Doubrava (Severočeši) a Ladislav Václavec (za ANO).

Česko je na ruském seznamu nepřátelských zemí

Za posledních několik dní se navíc vztahy mezi Českem a Ruskem ještě dál přiostřily poté, co ruská státní televize Rossija 1 zveřejnila seznam devíti nepřátelských zemí, mezi které zařadila i Česko. Seznam vypracovala na žádost ruského prezidenta Vladimira Putina vláda, která na něj napsala země, které se podle ní dopouštějí akcí proti Rusku. 

"Jestliže jsme ze strany Ruska byli zařazeni na seznam největších nepřátel, tak nedává smysl, abychom nyní pokračovali v česko-ruském přátelství," říká Hilšer.

Podobně mluví také předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer. "Dvacáté století je plné příkladů, kdy některé smlouvy o přátelství a spolupráci přestaly být výhodné proto, že na druhé straně začal režim, který chtěl zničit demokratické a svobodné státy. Sundejme si, prosím, růžové brýle. Jsme v situaci, kdy na našem území operovala armáda Ruské federace a způsobila takové škody, že lidské oběti a odškodnění, o kterých mluvíme dodnes, nebyly nějakým způsobem vzaty na vědomí. To je skandál," stěžuje si Fischer.

Po zrušení smlouvy volají také někteří poslanci, byť sněmovna nakonec jako celek nepožádala vládu přímo o vypovězení, ale o to, aby vláda "nově nastavila vztahy s Ruskou federací".

"Byl bych pro vypovězení, můj osobní názor je, že smlouva je zastaralá a vlastně prázdná. Následně se můžeme bavit o nějakém novém uspořádání vztahů," sdělil poslanec Jan Lipavský, který je u Pirátů hlavním odborníkem na zahraniční vztahy a bezpečnost.

"Vzhledem k tomu, jak se k nám Rusko dlouhodobě chová, si myslím, že je naprosto v pořádku v tuto chvíli smlouvu vypovědět. Což neznamená, že bychom se měli tvářit jako by Rusko neexistovalo," přidává se poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, která nedávno vytvořila platformu Přátelé svobodného Ruska.

Nicméně to, že sněmovna nesáhla přímo k požadavku na vypovězení smlouvy, ale jen vyzvala k novému nastavení vztahů, naznačuje, že dolní parlamentní komora není v tomto směru tak radikální.

"Nechtěli jsme přímo specifikovat požadavky typu vypovězení smlouvy. To, že má vláda nově nastavit vztahy, jí dává volnější možnost rozhodnout se pro konkrétní kroky," vysvětluje předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který byl u klíčových jednání ohledně toho, jaké usnesení k Rusku sněmovna přijme. "Při těchto jednáních bylo klíčové snížení počtu ruských zaměstnanců ambasády v České republice," podotýká.

Zmocněnec Jindrák je proti vypovězení smlouvy 

Kritici smlouvy navíc upozorňují, že problém ohledně smlouvy se zdaleka netýká jen událostí posledních dní, spojených s vyšetřováním výbuchů ve Vrběticích. Poté co se Česko a Rusko dostaly do sporu kvůli odstranění pomníku maršála Koněva v Praze, navrhlo Česko loni v květnu vzájemné konzultace - a to právě na základě smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993. 

"To, že Rusko nebylo schopné na naši výzvu ani zahájit konzultace, jenom dokazuje, že dokument nemá žádnou váhu. Nikam se to nepohnulo, doslova nikam," připomíná například Lipavský. 

Zmiňované konzultace vede za Česko ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který Aktuálně.cz sdělil, že nepodporuje rušení smlouvy. "Osobně jsem proti vypovídání jakýchkoliv mezinárodních smluv, pokud nejsou v přímém rozporu se zájmy státu. A tato smlouva určitě není ten případ," uvedl Jindrák. Podle jeho názoru smlouva především poskytuje právní rámec pro česko-ruské vztahy a mimo jiné obsahuje reflexi roku 1968.

Pokud jde o tento bod, ve smlouvě je zmínka, že obě země si přejí "definitivně skoncovat s totalitní minulostí, spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváváním sovětských vojsk na československém území".

Ve smlouvě je také zmínka o způsobu jejího případného vypovězení a o tom, že se bude prodlužovat vždy po pěti letech. "Pokud ji jedna ze smluvních stran nevypoví písemně nejméně jeden rok před uplynutím příslušného období platnosti," stojí ve smlouvě. 

Redakce Aktuálně.cz se snažila získat také vyjádření nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Ten nakonec vzkázal, že "vzhledem k aktuální citlivosti otázek česko-ruských vztahů zatím nebude uvedenou záležitost komentovat".

Senátoři, kteří podporují požadavek na vypovězení smlouvy, říkají, že si počkají, jak bude ministerstvo konkrétně reagovat. "Impulz ze Senátu vyšel a teď je na ministerstvu zahraničí a na vládě, jak budou s tímto našim impulzem nakládat. Oni připravují zahraniční smlouvy a jednají se zahraničními partnery o takových smlouvách," avizuje předseda senátního klubu STAN Petr Holeček.

Česko chce vymáhat škodu za Vrbětice

Každopádně kromě ministerstva zahraničí se nyní zabývají parlamentními usneseními k Rusku také na ministerstvu financí. Sněmovna totiž vyzvala vládu, aby po ruské straně vyžadovala finanční náhradu a odškodnění za oběti, materiální škody a likvidační práce po útoku ve Vrběticích. "Ministerstvo financí připravuje právní kroky k možnému vymáhání škody," upozorňuje premiér Andrej Babiš.

Samo ministerstvo na dotaz Aktuálně.cz nechtělo být příliš konkrétní. "V současné době se seznamujeme se všemi relevantními skutečnostmi v dané věci, a to zejména včetně utajovaných informací. V tuto chvíli nebudeme s ohledem na aktuální situaci budoucí postup předjímat," řekl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva. Zároveň sdělil, že ministerstvo vnitra v roce 2016 vyplatilo obcím přibližně 5,9 milionu korun ve formě účelových dotací obcím postiženým výbuchem.

Rusko provedlo teroristický útok, Česko je oběť, jedná adekvátně a správně, říká Pavel (22. 4. 2021)

Je to poprvé, kdy Rusko takhle agresivně vystoupilo proti suverénní zemi a spáchalo teroristický čin na území jiného státu. Věřím našim zpravodajcům. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Německo vyšetřuje kvůli naftovým motorům zaměstnance bývalé automobilky PSA

Státní zastupitelství ve Frankfurtu nad Mohanem vyšetřuje v souvislosti s případnými manipulacemi s emisemi naftových motorů některé zaměstnance bývalé automobilky PSA. Německý list Wirtschaftswoche napsal, že vyšetřování se týká motorů, které se montovaly do sportovně-užitkových vozů (SUV) značek Mitsubishi, Peugeot a Citroën. Řídící jednotky patrně pocházely od dodavatele Continental, jehož dva bývalí zaměstnanci jsou podezřelí z napomáhání k podvodu.

Skandál s emisemi naftových vozů, přezdívaný dieselgate, vypukl v roce 2015. Tehdy německá automobilová skupina Volkswagen přiznala, že po celém světě nainstalovala asi do 11 milionů aut s naftovým motorem software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Emise vozů tak při testech ukazovaly mnohem nižší hodnoty, než byla skutečnost. Týká se to i vozů Škoda. Automobilku Volkswagen už skandál přišel na více než 32 miliard eur (815 miliard Kč). Částka zahrnuje pokuty, opravy a soudní výlohy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy