Kdo a proč dal médiím pracovní verzi zprávy o nehodě v Pardubicích? ptá se ministerstvo

Za tragickou srážku vlaků v Pardubicích v roce 2024 může kromě strojvedoucího i systémové pochybení ministerstva dopravy. Vyplývá to z návrhu závěrečné zprávy Drážní inspekce, uvedl server Zdopravy.cz. Podle ní nebylo kvůli rozhodnutí ministerstva možné aktivovat vlakový zabezpečovač, který mohl srážce zabránit. Při nehodě zahynuli čtyři lidé, škoda přesáhla 150 milionů korun.

Ministerstvo dopravy ČTK sdělilo, že nebude komentovat mediální únik neveřejné pracovní a nedokončené verze zprávy Drážní inspekce.

„Pracovní verze zprávy byla v tomto týdnu rozeslána dotčeným subjektům, které mají podle zákona právo se k ní vyjádřit. Ministerstvo dopravy této možnosti využije,“ uvedl úřad. Jelikož jde o pracovní dokument, zveřejněné závěry nejsou konečné a jejich obsah se může na základě připomínek ještě změnit.

„Interpretovat jednotlivé pasáže jako konečné závěry vyšetřování je nyní předčasné. Považujeme za legitimní ptát se, kdo a z jakého důvodu poskytl médiím části neveřejného pracovního dokumentu ještě před dokončením zákonem stanoveného připomínkového procesu,“ dodalo ministerstvo.

Nehoda se stala 5. června 2024. Rychlík společnosti RegioJet odjížděl z Pardubic, na červenou nezastavil a vjel do cesty nákladnímu vlaku. Majitel RegioJetu Radim Jančura již loni připustil, že za nehodu může strojvedoucí rychlíku.

Stanicí se v době tragické nehody jezdilo bez zabezpečení. Na hlavní trati ještě nefungoval ETCS, nově zaváděný jednotný evropský zabezpečovací systém. Byl už po modernizaci železničního uzlu nainstalovaný, ale spuštěný byl později. Vypnutý byl i národní vlakový zabezpečovač. Důvodem byl příkaz ministerstva, které v takzvaném implementačním plánu stanovilo, že od začátku roku 2024 se nesmí u modernizovaných stanic národní zabezpečovač aktivovat. Čekalo se až na spuštění ETCS.

„Tento pevný termín měl za následek nevyužití připravených prvků traťové části národního vlakového zabezpečovače a provozování definitivního staničního zabezpečovacího zařízení v místě vzniku mimořádné události se sníženou úrovní bezpečnosti oproti původnímu stavu před zahájením stavby,“ uvádí Drážní inspekce. Server upozornil, že o termínu rozhodlo ministerstvo v roce 2017, kdy byl ministrem Dan Ťok (za ANO) a odboru drah šéfoval, stejně jako nyní, Jindřich Kušnír.

Pokud by se stavba stihla podle původního plánu, zabezpečovač by fungoval. Nabrala ale zpoždění. Podle inspekce byla infrastruktura pro spuštění zabezpečovače připravená.

„Nakoupené a připravené součásti staničního zabezpečovacího zařízení související s přenosem kódu vlakového zabezpečovače však zůstaly na místě nevyužité a nebyly zapojeny, a to z důvodu čistě administrativního,“ uvedla inspekce. Pevné termíny v národním implementačním plánu označila za chybné. Doporučuje maximálně zkrátit dobu, kdy je provozována nová infrastruktura bez vlakového zabezpečovače.

Server upozorňuje, že národní zabezpečovač na rozdíl od ETCS neumí před projetím návěstidla vlak zastavit, ale díky přenosu informací o návěstidlech na stanoviště strojvedoucího nebo systém výstrahy při nedovoleném projetí návěstidla (VNPN) mohli strojvedoucí obou vlaků reagovat dříve a srážce by zabránili.

Při srážce zemřely čtyři ženy, dvě ze Slovenska, dvě z Ukrajiny. Dalších 22 lidí bylo zraněno.