V Česku neexistují služby pro oběti sexuálního násilí. Vzniknout mají až za tři roky

ČTK ČTK
Aktualizováno 27. 5. 2021 22:42
V Česku nejsou dostupné podpůrné služby pro oběti sexuálního násilí. Neexistuje specializované centrum pomoci, kam by se mohly obrátit. V provozu není ani krizová linka. Uvádí to poslední zpráva o speciálních službách a podpoře pro ženy, kterou vypracovala evropská ženská síť proti násilí WAWE. Zmiňuje to také nová národní strategie rovnosti žen a mužů na příštích 10 let, kterou schválila vláda.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

WAWE v poslední zprávě z roku 2019 zkoumá dostupnost služeb ve 46 zemích Evropy. Sexuální násilí přestavuje podle odborníků traumatickou zkušenost, proto je potřeba zvláštní přístup. Podporu by měl proto poskytovat speciálně vyškolený personál, zahrnovat by měla psychologickou pomoc, terapii, právní poradenství i lékařské vyšetření.

Podle zprávy WAWE i podle vládní strategie v Česku neexistuje jediné centrum pro oběti sexuálního násilí. V provozu není ani zvláštní krizová linka. V celé zemi je dohromady 96 lůžek v utajených azylových domech či bytech. Evropská zpráva uvádí, že Česku tak na počet obyvatel chybí 91 procent azylových míst. V republice fungují dvě poradny pro oběti sexuálního násilí. "V tomto případě tedy chybí 96 procent služeb doporučeného standardu," uvádí vládní strategie. V Česku jsou centra pro oběti domácího násilí či pro oběti trestných činů.

V dostupnosti azylových lůžek má Česko v EU nejslabší nabídku po Litvě a Polsku. Ze všech 46 sledovaných států jsou pak na tom hůř ještě Arménie, Bělorusko, Rusko a Ukrajina. Výrazně větší nabídka míst než v Česku je třeba v Bosně a Hercegovině či Turecku.

"Specializované služby kromě těch poskytovaných neziskovými organizacemi zde chybí úplně. Zásadně chybí například krizová lůžka nebo specializovaná a zároveň dostupná psychoterapie," potvrdila vedoucí sociálních služeb organizace proFem Dana Pavlová. Podle ní je nedostatečný ale třeba i přístup ve zdravotnictví. Doporučený postup pro ošetření obětí sexuálního násilí sice existuje, lékařské organizace ho ale neuvádějí, uvedla expertka. Podle ní se tak může stát, že lékař či gynekolog ošetření mohou i odmítnout.

Vláda plánuje služby rozšířit až v roce 2024

Vládní strategie počítá v roce 2023 s odzkoušením služby pro oběti, která by se pak od roku 2024 rozšířila do čtyř velkých měst. V plánu je i školení učitelů, začlenění prevence do výuky či analýza o výši trestů za znásilnění. Vzniknout by měla v letech 2024 až 2026.

Analýzu vypracovala i společnost proFem. Zaměřila se na 55 pravomocných rozsudků z roku 2016. Velká část odsouzených za znásilnění tehdy dostala podmínečný trest. Ve většině případů se oběť a násilník znali. Pachatelem byl otec, dědeček, matčin partner či spolužák ze školy. Obětí byly i malé děti. Důvodem podmínky byla třeba pachatelova předchozí bezúhonnost i to, že čin popíral a že dětská oběť neměla zjevné následky.

Podle strategie má zkušenost se znásilněním až desetina českých žen, valná většina z nich se ale na policii neobrátí a žádnou pomoc nevyhledá. Ročně se nahlásí asi 600 případů. "Možná má část lidí pocit, že je téma sexuálního násilí okrajové. Pro mladé ale začíná být čím dál tím důležitější," uvedla před nedávnem při představení strategie šéfka organizace Konsent Johanna Nejedlová.

Strategie vypočítává i chystané osvětové akce. Průzkum Amnesty International a České ženské lobby totiž ukázal, že téměř tři pětiny dospělých v Česku si myslí, že si za znásilnění v jistých případech mohou ženy samy. Díl odpovědnosti podle těchto dotázaných mají, pokud se buď chovaly koketně, nebo byly opilé, měly sexy oblečení, neřekly muži jasné ne, šly bez doprovodu opuštěným místem, či měly hodně sexuálních partnerů.

Cílem kampaně bude, aby lidí s tímto názorem byly méně než dvě pětiny. Podle strategie by výsledkem mělo být pak i to, že se podíl ohlášených případů násilí zvedne z osmi na 14 procent.

Video: Ani když vejdu do pokoje nahá, nedává to muži právo se na mě vrhnout, říká Hrdá

Když vidím, co se strhlo po anonymních výpovědích těch žen, tak se nedivím, že v anonymitě zůstávají, říká k případu Dominika Feriho advokátka. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Senát zamítl zmrazení platů vrcholných politiků, vzrostou asi o šest procent.

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

Rozhodnutí Senátu odsoudil premiér Andrej Babiš (ANO), označil ho za nehorázné. "Je to další podvod nové koalice na voličích," řekl.

Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy