Zpět do práce. Poslance čeká rekordní porce zákonů i diskuse o uprchlících

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 15. 9. 2015 14:04
Zákonodárce čeká na nadcházející schůzi plno práce. Budou řešit evidenci tržeb, asociační dohodu s Ukrajinou či dlouho odkládaný registr smluv. A to není zdaleka všechno. V programu je totiž více než dvě stě bodů, kterými by se měli zabývat. Dáno je to hlavně množstvím poslaneckých návrhů, které se během volebního období nashromáždily. V úterý se navíc vedení Sněmovny a klubů dohodlo, že prvním bodem bude debata o uprchlících. I z toho důvodu budou poslanci každý den jednat i po sedmé hodině večer.
Poslance čeká rekordní porce zákonů, o kterých by během jedné schůze měli rozhodnout (ilustrační snímek)
Poslance čeká rekordní porce zákonů, o kterých by během jedné schůze měli rozhodnout (ilustrační snímek) | Foto: Ludvík Hradilek

PrahaPoslanci po návratu z dovolených začnou pořádně zostra. Až v úterý odpoledne po téměř dvouměsíčních prázdninách zasednou znovu do lavic, čeká je hned 215 bodů, které by měli během nové schůze vyřešit. V úterý navíc přibude minimálně jeden bod, protože koalice vyhověla požadavku opozice. Jako úplně první bod se tak bude řešit situace kolem uprchlické krize.

Porce práce je přitom už tak rekordní - vyšší počet zákonů totiž dolní komora řešila naposledy v březnu 2010. "Je to dáno hlavně tím, že máme celou řadu poslaneckých návrhů, které se nám nakumulovaly, protože v poslední době jsme projednávali hlavně vládní návrhy," vysvětlil deníku Aktuálně.cz předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). I kvůli debatě o migraci se šéfové komory a jednotlivých klubů dohodli, že se bude jednat i po sedmé hodině večer, kdy se normálně končí. Poslanci to následně v hlasování drtivou většinou potvrdili.

Kromě uprchlického tématu je mezi více než dvěma stovkami bodů i řada dalších nástrah, které mohou průběh jednatřicáté schůze v tomto volebním období pozdržet.

Nejhlasitěji se hovoří o elektronické evidenci tržeb, kterou by se poslanci měli zabývat ve druhém čtení v pátek. Pravicová opozice bude s největší pravděpodobností hlasitě uplatňovat své připomínky. Obstrukce, pokud na ně vůbec dojde, se ale očekávají až ve třetím čtení.

EET nicméně nebude jedinou potenciální minou – vzrušená debata se totiž očekává i ve středu u druhého čtení asociační dohody s Ukrajinou, jejímuž přijetí se snaží zabránit komunisté. Ve středu by se mohlo dostat i na jeden z největších "ležáků" – registr smluv –, který do třetího čtení došel po bezmála dvou letech. V pátek by pak mohla přijít řada i na protikuřácký zákon z pera ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, který ovšem může narazit i u řady koaličních zákonodárců.

Možná dojde i na "opoziční okénko"

Je zřejmé, že se poslanci nezvládnou s celým programem vypořádat během následujících necelých čtyř dnů. V pátek proto zákonodárci jednání přeruší a k nedořešeným bodům se vrátí v druhém říjnovém týdnu. Pokud se tento týden podaří odbavit většinu vládních priorit, v druhé půlce schůze by mohlo dojít na takzvané opoziční okénko.

"V létě se nám podařilo projednat hodně bodů z části zprávy a informace, takže uvidíme, zda se nám v druhé vlně podaří projednat i poslanecké návrhy," dodává předseda Sněmovny s tím, že by byl rád, kdyby se zákonodárcům povedlo "vyčistit si stůl".

Ještě před pokračování schůze se ale možná vklíní mimořádné zasedání, které chce svolat hnutí ANO v souvislosti s kauzou okolo České pošty. Hamáček by ji rád vměstnal do týdne od 28. září, záviset ale bude na tom, kdy poslanci druhé nejsilnější partaje žádost podají. Pak totiž začíná běžet desetidenní lhůta, dokdy musí šéf dolní komory schůzi svolat. "Zatím jsem ale žádnou žádost neobdržel," podotkl Hamáček v pondělí odpoledne.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Polský premiér Morawiecki doufá, že Spojené státy část vojáků z Německa pošlou do Polska

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes v rozhovoru pro rádio RMF24 řekl, že doufá, že Spojené státy část z vojáků, které údajně plánují stáhnout z Německa, přesunou do Polska. Varšava patří mezi nejbližší spojence Washingtonu v Evropě. List The Wall Street Journal v pátek napsal, že americký prezident Donald Trump nařídil, aby z Německa odešlo 9500 ze stávajících 34.500 vojáků.

"Opravdu doufám, že jako výsledek mnoha jednání, která jsme měli (s USA) část těchto vojáků skutečně přijde do Polska," řekl Morawiecki. "Rozhodnutí je nyní na Spojených státech," dodal.

Americká velvyslankyně v Polku Georgette Mosbacherová minulý měsíc na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem na Twitteru poznamenala, že "pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO".

Zdroj: ČTK
Další zprávy