O Slovanskou epopej v Moravském Krumlově je zájem, vstupenky jsou téměř vyprodané

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 7. 2021 12:44
První návštěvníci, kteří nežijí v Moravském Krumlově, si v sobotu přišli prohlédnout 20 pláten Slovanské epopeje Alfonse Muchy na zámku v Moravském Krumlově. Vstupenky přes internet jsou až na posledních pár kusů vyprodané, část je jich vyhrazena pro nákup přímo na místě, řekl dnes Jakub Růžička, který výstavu mediálně zastupuje.

"Vstupenky přes internet jsou na víkend prakticky vyprodané. Od rána přicházejí i lidé bez zakoupené vstupenky a obvykle se na výstavu do hodiny dostanou. Pro prodej na místě je část vstupenek vyčleněná," uvedl Růžička. Základní vstupné stojí 250 korun, vstupenky je podle něj lepší zakoupit přes internet. Každou hodinu od 9:00 do 17:00 může výstavu navštívit 100 lidí.

Výstava je pro veřejnost otevřená od sobotního rána. Od středy do pátku byla ve zkušebním provozu otevřená pro obyvatele Moravského Krumlova. Cyklus 20 pláten se do opravených prostor vrátil na konci června z depozitáře Galerie hlavního města Prahy (GHMP). Vystaven zde bude pět let, poté se má dílo opět vrátit do Prahy a na 25 let by mohlo být umístěno v paláci Savarin na Václavském náměstí. Praha by mezitím postavila samostatnou budovu pro Epopej, což byla Muchova podmínka při darování pláten městu. S umístěním v Savarinu nesouhlasí jedna z dědiček, Muchova vnučka Jarmila Mucha Plocková. Preferuje dočasné umístění v zámku na Zbraslavi.

Slovanská epopej byla v Moravském Krumlově vystavena od roku 1963. V roce 2011 ji nechalo odvézt tehdejší vedení Prahy, což způsobilo mezi hlavním městem a Moravským Krumlovem ostré spory.

Město se od té doby snažilo Epopej získat zpátky a v roce 2016 koupilo za 14 milionů korun tamní zámek, který byl v soukromém vlastnictví. Tři roky poté začala rozsáhlá rekonstrukce jižního křídla zámku za 135 milionů korun. Prostory pro Epopej se nacházejí ve východním křídle, to už bylo opravené. Bylo však nutné za několik desítek milionů korun prostory upravit tak, aby vyhovovaly přísným podmínkám pro vystavení cenného díla.

Splnění podmínek stálo více než 60 milionů korun, většinu získal Moravský Krumlov z dotací od ministerstva kultury a část také z rozpočtu Jihomoravského kraje. Týkají se bezpečnosti, úrovně a kvality výstavních prostor, osvětlení či stálé teploty a vlhkosti. V prostorách je kolem 20 stupňů Celsia a pětapadesátiprocentní vlhkost. Zámek nyní splňuje nejvyšší evropské parametry pro vystavení uměleckých děl.

Cyklus obrazů tvoří 20 velkých pláten, která Mucha maloval 18 let od roku 1910. Věnoval je Praze. Prvních 11 pláten Epopeje bylo v roce 1919 vystaveno v pražském Klementinu a v letech 1920 až 1921 sklízela úspěchy na expozicích v New Yorku a Chicagu. Celá Epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci v Praze a obrazy přešly pod správu GHMP. V roce 1933 byla plátna srolována a uložena do depozitáře. Až v roce 1963 byla opět vystavena na zámku v Moravském Krumlově.

Video: Epopej pro sebe nechci, říká Mucha

Manželství mých rodičů bylo hodně zvláštní, byl jsem jediný, kdo nevěděl, že má otec mimomanželské dítě, říká John Mucha, vnuk Alfonse Muchy. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy