reklama
 
 

Znásilnění může zabránit jedna otázka. České bary se to učily na mezinárodním kurzu

19. 12. 2018 7:31
V barech a klubech se chtějí lidé především bavit, někteří se chtějí seznámit. Hranice mezi flirtováním a obtěžováním však může být tenká. Obzvlášť v prostředí, kde se pije alkohol. V Praze a Brně proto v uplynulém roce proběhl pilotní projekt, při němž se sedmdesát zaměstnanců klubů učilo, jak předcházet sexuálnímu obtěžování a násilí.

Zuzana vyrazila za zábavou do jednoho z brněnských klubů. Skončila však s traumatem, s nímž se ani po šesti letech zcela nevyrovnala. Na toaletách na ni zaútočil mladík a pokusil se ji znásilnit. Když volala o pomoc, nikdo ji neslyšel.

"Nakonec se mi podařilo ho vystrčit za dveře a zamknout je," popisuje dívka, která si nepřála uveřejnit své pravé jméno. Incident nikam nehlásila, dodnes o něm neřekla ani matce, před níž jinak nemá tajnosti. Personál klubu tehdy útok nijak neřešil, jen dal napadené led na modřiny.

Personál zábavních podniků se často setkává i s méně jednoznačnými případy sexuálního násilí, kdy může být hranice mezi flirtováním a obtěžováním nejasná. Přístup, jemuž se personál učí, toto respektuje. "Není nijak invazivní, primárně by měl situaci předejít," vysvětluje Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK, jež má v tuzemsku školení financované z evropských peněz na starost.

Nejde jen o znásilnění

Jedním z národních trenérů je Otakar Veselý, který v Brně proškolil personál pěti klubů. Zpočátku prý narážel na to, že když mluvil o sexuálním násilí, řada lidí si představovala pouze znásilnění nebo napadení.

"Chvíli trvalo, než jsme si ujasnili, co ten pojem znamená. Jde i o jemné nuance: stalkování, verbální napadání, osahávání v davu, nalévání alkoholu osobě, která už je opilá, abych ji dostal tam, kam chci," vysvětluje trenér a dodává, že s účastníky školení probíral také to, jak vypadá souhlas se sexem a že žena (i muž) si ho vždy může ještě rozmyslet.

Pomocí videí i modelových situací se personál během školení učil, na jaké detaily se má zaměřit a že mnohdy může potenciální oběti násilí pomoci jednoduchý dotaz. Nejeden barman už asi zažil situaci, kdy opilá dívka odchází z klubu s mužem, s nímž se seznámila až tam. Do jaké míry ví, co se kolem ní děje, není snadné odhadnout.

Veselý nastiňuje, co personál může v takové chvíli udělat. "Nemusím se dvou lidí ptát, jestli jsou pár, jestli se znají. Jen slečnu oslovím, protože už má dost, a zeptám se jí, jestli se má jak dostat domů, nebo zda nepotřebuje podat nealko," popisuje.

Kluby o školení nemají moc zájem

Když Kulhánek a jeho kolegové hledali kluby, které by se mohly do projektu zapojit, často prý naráželi na nezájem majitelů. Hlavně v Praze. "Říkali nám, že si toto téma řeší na úrovni ochranky a podobné školení nepotřebují."

Výjimkou byl v metropoli klub Rock Café, jehož vedení naopak školení uvítalo. "Zaměřujeme se hlavně na mladé lidi. Snažíme se na ně skrze kulturní různorodost nenásilně působit a pomáhat jim formovat své názory. Tohle do našeho konceptu zapadlo. Přišlo mi zajímavé vzdělávat i naše zaměstnance," vysvětluje ředitel klubu Lukáš Růžek a dodává, že bezpečí hostů se snaží zvyšovat i jinými cestami, třeba tím, že barmani důsledně kontrolují, zda si k nim pro alkohol nechodí mladiství.

Dobrovolně na školení přišlo zhruba 25 Růžkových zaměstnanců od barmanů přes sběrače skla po vyhazovače.

Růžek se v podniku dle svých slov se sexuálním násilím nesetkal, ale přiznává, že možná jen s kolegy nevěděli, na co všechno se zaměřit. Proškolení považuje za způsob, jak takovým věcem předcházet. "Nevidím nic dobrého na tom, když si chlapec vyhlédne v baru 'kořist'. A zneužije toho, že si holka dala o panáka víc," vysvětluje ředitel klubu. Dodává, že nemá ambici hrát roli "policajta". "Ale když můžete jednoduchou větou dotyčné pomoct, tak si myslím, že je to dobře," říká.

Školení se zúčastnil například šéf produkce Rock Café Šimon Blaschko, který potvrzuje, že si teď určitých věcí více všímá. A vyšší citlivost zaznamenal i u ochranky, která se například víc zaměřuje na dvojice lidí, kteří spolu nepřišli, ale později společně odcházejí. "Ne že by je kluci z ochranky lustrovali, ale můžou položit jednoduchou otázku. Tou lze odhalit, že jeden už je tak opilý, že nemůže ani artikulovat, a z klubu je tím druhým spíš vedený, než že by s ním dobrovolně odcházel," popsal Blaschko.

Podle Kulhánka si proškolení zaměstnanci více věří, že by v nějaké takové situaci zasáhli. Ukázal to dotazník, který účastníci kurzu ze všech čtyř zapojených zemí - Česka, Španělska, Portugalska a Británie - vyplnili před i po něm. S tím, že pro ně byl trénink užitečný a pomůže jim se sexuálním násilím lépe vypořádat, souhlasilo 85 procent zaměstnanců klubů a barů.

U řady zaměstnanců se také posunulo vnímání celé problematiky. "Míra souhlasu s výrokem, že vyzývavě oblečená žena si za znásilnění může sama, se snížila," říká Kulhánek.

Sám by si představoval větší aktivitu českých klubů v otázce prevence sexuálního násilí. "V Británii je přístup úplně jiný. Každý klub dostane licenci, která je poměrně přísná na to, aby v něm bylo zajištěno bezpečí návštěvníků," popisuje. I v Česku by podle něj proškolené kluby mohly dostávat certifikace a třeba i dotace nebo úlevy.

autor: Markéta Šrajbrová | 19. 12. 2018 7:31

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama