Praha – Znalosti českých žáků v matematické a přírodovědné gramotnosti jsou průměrné, ve čtenářské gramotnosti jsou mírně podprůměrné, ukázaly výsledky českých žáků v testování PISA v roce 2015. Nejlépe z evropských zemí dopadly Finsko, Norsko, Dánsko, Estonsko a Polsko, celkově se testování zúčastnilo 72 zemí.
V testu přírodovědné gramotnosti dosáhli čeští patnáctiletí průměrného výsledku, oproti testování v roce 2006, kdy skončili nad průměrem, se zhoršili. "Výsledky ve všech testovaných oblastech se kontinuálně zhoršují," uvedl k tomu Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
V roce 2012 se přitom zastavil propad českých žáků, který trval od roku 2003, a výsledky českých patnáctiletých se mírně zlepšily.
Podle Štecha není důvod kvůli výsledkům "bít na poplach", ale neznamená to, že si nemáme vzít ponaučení, zamyslet se nad selektivitou českého vzdělávacího systému, v jakých podmínkách pracují učitelé a jaké k tomu mají metodické pomůcky.
Stejně jako v testování čtvrťáků TIMSS se ukázalo, že deváťáci mají znalosti, ale nedovedou je používat. "Čeští žáci se v přírodovědných předmětech setkávají velmi omezeně s výukou zahrnující experimentální a badatelskou činnost," uvádí zpráva z testování.
Podle Zatloukala je alarmující, že se zvětšuje podíl patnáctiletých žáků s nejhoršími výsledky. Mezi studenty středních odborných učilišť "neprospěl" každý druhý. "U těchto žáků se dá předpokládat, že budou mít vzdělávací problémy," varuje Zatloukal.
"I když víme, že měření PISA zachycují i vlivy, které nesouvisí se školním vzděláváním tak razantně, přesto je to unikátní zpětná vazba a tom, jak jsou na tom naši žáci v příslušné věkové kategorii. Zatím ale není možné z nich vyvozovat okamžité závěry, musíme je podrobit hlubší analýze," uvedl náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Dosud se ale s výsledky testování příliš nepracovalo.
Rozdíly mezi jednotlivými školami jsou obrovské
Ukázalo se také, že rozdíly mezi výsledky žáků z různých škol jsou v České republice nadprůměrné, uvnitř školy se výsledky už téměř neliší. "Česká republika nezabezpečuje všem žákům v rámci povinné školní docházky srovnatelné příležitosti a funguje spíše selektivně," uvádí zpráva z výzkumu.
Významné rozdíly jsou také mezi kraji. Nejhorší výsledky mají děti v Ústeckém a Karlovarském kraji. Každý třetí žák tam dosahuje nejhorších výsledků, průměr celého Česka je každý pátý žák. "Není to optimistické. Školám se nedaří eliminovat vliv socioekonomického zázemí, ze kterého děti do škol přicházejí," uvedl Zatloukal.
"Pokud se budou rozdíly mezi jednotlivými kraji zvětšovat, budeme muset přistoupit i k mimořádným opatřením. Například vyslat na nejhorší školy nejlepší učitele. To je ale politické rozhodnutí, musela by se na něm dohodnout příští vláda," uvedl k tomu Štech.
PISA patří v oblasti měření výsledků žáků k nejdůležitějším mezinárodním šetřením. Nezaměřuje se tolik na znalosti získané ve škole, ale na dovednosti, které budou potřebovat v dalším studiu.
