Brno - Vydáním projevů Adolfa Hitlera se bude muset znovu zabývat Městské státní zastupitelství v Brně. Po dovolání Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o tom rozhodl Nejvyšší soud. Ten přitom zrušil nejen předchozí verdikty, které vydavatele a další dva spoluautory knihy osvobodily, ale vrátil dokonce žalobcům případ k došetření a podání nové obžaloby.
Verdikt vynesl již v dubnu, ale až tento týden jej zveřejnil na svých webových stránkách.
Nejvyšší soud přitom ostře zkritizoval znalce Jana B. Uhlíře, který knihu posuzoval - byl podle něj podjatý. Ve verdiktu upozornil, že Uhlířův pradědeček zemřel v koncentračním táboře a znalec ani neskrýval nenávist vůči nacistické ideologii.
Soud připomenul například Uhlířovu žádost o zapsání do seznamu znalců, v níž to on sám výslovně zmínil. "K pravicovým extremistickým projevům mám rodinnou averzi a rád bych podle svých možností přispěl k jejich identifikaci, neboť je považuji za společensky mimořádně neblahé a nebezpečné," citoval z jeho žádosti.
Aktivismus Nejvyššího soudu, stěžuje si obhájce
Paradoxní přitom je, že soudy nakonec k Uhlířově posudku příliš nepřihlédly a trojici mužů, které za podporu hnutí potlačujících práva a svobody občanů a zpochybňování hrozilo až desetileté vězení, osvobodily.
"Bude nutné znovu posoudit obsah předmětné knihy a jiným znalcem, přičemž pro složitost bude nezbytné, aby šlo o zkoumání nejen z oboru politologie a historie se zaměřením na extremistická hnutí, ale i z oboru školství a kultura, odvětví jazykověda, či případně i znalcem na německý jazyk," uvedla soudkyně Nejvyššího soudu Milada Šámalová, podle níž je třeba zjistit například to, jak byl překlad doslovný. A je tak pravděpodobné, že bude potřeba buď znalecký ústav či více znalců.
Proti verdiktu protestuje advokát trojice odsouzených mužů Robert Cholenský. "Je to aktivismus Nejvyššího soudu, který chtěl vyhovět Nejvyššímu státnímu zastupitelství, když to sami žalobci pokazili. Pokud byli přesvědčeni, že mají nové důkazy, měli se pokusit o obnovu řízení," uvedl.
Sám Uhlíř se k případu a své podjatosti nechtěl vyjadřovat. "Počkám si, až bude pravomocný verdikt," řekl. Je nicméně rád, že se případ vydání Hitlerových projevů znovu otevřel.
Komentář, či výcuc?
Knihu Hitlerových projevů vydalo před pěti lety vydavatelství Guidemedia v nákladu deseti tisíc kusů. Kniha obsahovala osmnáct Hitlerových projevů, které byly doprovázeny titulky a komentáři, jež podle policie i státního zástupce jednoznačně vyznívaly jako souhlas s obsahem. Státní zástupce proto na vydavatele a překladatele Pavla Kamase spolu s redaktorem Lukášem Novákem a autorem komentářů Stanislavem Beerem podal obžalobu.
V komentářích například zaznělo, že Němci položili v Protektorátu Čechy a Morava základ nového porozumění mezi národy a nového hospodářského rozkvětu. Či že Hitlerovým cílem byl mír na celém kontinentu, koncentrační tábory vymysleli Angličané a Německo bylo příkladným sociálním státem. Na ukončení války pak prý neměli zájem "židovsko-demokratiční váleční interesenti". Židé byli negativně zmiňováni ve velké části komentářů.
"Byl tam maximálně parafrázován obsah toho projevu, zhutněný výcuc, co v něm zaznívá," říká Cholenský. A s ním se poté ztotožnil i soud, který trojici v září 2014 osvobodil. Podle soudce nešlo říct, že komentáře vyznívají jako souhlas s Hitlerovými názory.
"Soud dospěl k názoru, že komentáře nejsou dílem Stanislava Beera. Jsou to kompilace myšlenek, které řekl Adolf Hitler," uvedl soudce Městského soudu v Brně Martin Hrabal. Podle něj se jednalo o dobový text se všemi atributy historického nacismu. Navíc prý nelze prokázat, že by nyní existovalo hnutí, navazující na Hitlerův nacismus. Tento verdikt pak potvrdil odvolací soud.
Žalobci, znovu a lépe
Proti osvobození trojice pak podal Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman dovolání, v němž zejména poukazoval na její propojení s neonacistickou scénou či portálem nassmer.cz, který adoruje nacistické Německo.
Nejvyšší soud mu pak dal zapravdu a předchozí verdikty zrušil. Podle něj je potřeba důkladnější prokazování, než bylo provedeno. "Rovněž bude nutné, aby bylo dokazování zaměřeno i na posouzení toho, zda jsou osoby obviněné zapojeny do takových skupin, které vykazují napojení na hnutí dle paragrafů 403 a 404 trestního zákoníku (tedy hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka - pozn. red.)," uvedl Nejvyšší soud, který neopomněl zmínit, že toto měl učinit státní zástupce již při podání obžaloby.
Stanovisko státního zástupce se nepodařilo získat, protože měl dovolenu.
Mein Kampf i Základy tavhídu
V minulosti před soudem skončilo například vydání Hitlerovy stěžejní knihy Mein Kampf. Vydavatel Martin Zítko nejdříve dostal pravomocně tříletou podmínku, kterou ale posléze zrušil Nejvyšší soud.
Ten uvedl, že vydání této knihy trestné není, protože vydavateli nešlo o propagaci nacismu, ale o zisk. Nejvyšší soud nicméně vydání knihy označil za "mimořádně nevkusný a nešťastný počin". Rozdíl proti vydání Hitlerových projevů je v tom, že Mein Kampf byl holý překlad bez jakýchkoliv komentářů.
Podobně stanul před soudem i bývalý předseda muslimské obce Vladimír Sáňka, který vydal knihu Základy tavhídu - Islámský koncept boha, jež podle žalobce šířila nenávist k jiným náboženstvím. Soud ale Sáňku letos v květnu pravomocně osvobodil. Ze znaleckého posudku, který si nechal udělat, jednoznačně vyplynulo, že v knize nebyly znaky extremismu a publikace ani neobsahovala přímé výzvy k násilí vůči jinověrcům.
