Nový Babišův muž pro zdravotnictví. Covid provází otázky, jsou nutné výzkumy, plánuje

Jan Horák Jan Horák
16. 10. 2020 12:38
Od pondělí má vláda Andreje Babiše nového zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Biochemika, onkologa a akademika Ondřeje Slabého oslovil sám premiér. Devětatřicetiletý profesor považuje nemoc covid-19 za nový biomedicínský problém, jenž je v zásadě neprobádaný. Proto si podle něj zaslouží řadu výzkumů. Právě jimi chce přispět k řešení současné epidemie, řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nový vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Ondřej Slabý.
Nový vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Ondřej Slabý. | Foto: Masarykova univerzita

Vládním zmocněncem pro zdravotnictví jste se stal uprostřed druhé vlny epidemie nemoci covid-19. Do jaké míry bude pro vás coby zmocněnce současná epidemie tématem? 

Pandemie covidu-19 je samozřejmě významné téma. Jako vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví zde navážu na svého předchůdce pana profesora Romana Prymulu a budu podporovat výzkumné aktivity v této oblasti. Budu hledat cesty, jak pro ně zajistit financování.

Jakým způsobem se pokusíte peníze zajistit? 

Půjde především o koordinaci a zajišťování podpory pro tento typ výzkumných aktivit skrze komunikaci se zástupci Rady pro výzkum, vývoj a inovace a jednotlivých grantových agentur, kam je třeba směrovat cílené výzvy. Řada programů zde již probíhá. Některé jsou ve fázi příprav.

Co je smyslem výzkumných aktivit? 

Primárně jde o to umožnit, aby nějaký výzkum v této oblasti vůbec mohl probíhat. Jedná se o zcela nový biomedicínský problém, a historicky na něj tedy nemohla být alokována žádná účelová finanční podpora. Tu je třeba zajistit, například formou cílených výzev zaměřených na covid-19 cestou vybraných národních grantových agentur. Otázek, které stále zůstávají nezodpovězeny, je řada.

Světový výzkum covidu nemá obdoby

Jaké otázky jsou ohledně covidu-19 ty nejpodstatnější? 

Jakou imunitu virus vyvolává a jak dlouhé má trvání? Jaký je profil dlouhodobých zdravotních dopadů covidu-19 a lze je individuálně předpovědět, případně jim předcházet? Když opomene rizikové faktory jako obezita, hypertenze či diabetes, je možné predikovat průběh onemocnění? Jak lze vysvětlit extrémně vysoké virové nálože u asymptomatických jedinců? Jaký je význam zkřížené imunitní reakce s běžnými respiračními koronaviry a SARS-CoV-2? Otázek je celá řada a celosvětově probíhá opravdu extenzivní výzkum, pro jehož rozsah pravděpodobně neexistuje historické srovnání.

Co by ideálně mělo z výzkumů vzejít? 

Co z těchto výzkumných aktivit vzejde, bude samozřejmě záviset na konkrétních projektech, které budou žádat o podporu a případně budou podpořeny. Osobně předpokládám, že půjde především o výzkum v oblasti diagnostiky, epidemiologie, monitorování a dlouhodobého sledování pacientů s covidem-19. Speciální program pro výzkum nemoci covid-19 připravil můj předchůdce profesor Roman Prymula a měl by být realizován jako cílená grantová výzva Agentury pro zdravotnický výzkum. Toto je třeba pouze dotáhnout do konce.

Uvedl jste, že řada výzkumů už probíhá. Jak jsou daleko, kdo se na nich podílí a už přinesly nějaké poznatky? 

Proběhly některé mimořádné výzvy na podporu výzkumných projektů v oblasti covidu-19, například cestou Technologické agentury České republiky (program ÉTA) nebo česko-švýcarská výzva cestou Grantové agentury České republiky. Na poznatky z těchto studií je zatím brzy.

V těchto dnech sledujeme, jak se nemocnice plní pacienty s covidem-19, chystá se omezení neakutní péče i ve fakultních nemocnicích a podle některých predikcí zdravotní systém nemusí koronavirovou zátěž vydržet. Je covid-19 největší zdravotnickou výzvou současnosti? 

Kvůli enormnímu dopadu epidemie na vlastní zdravotní systém je odpověď samozřejmě ano. Výzva to ovšem není pouze pro české zdravotnictví, ale pro zdravotní systémy po celém světě. Všichni této výzvě čelí nejlépe, jak umí, všichni slaví dílčí úspěchy a všichni dělají chyby, které se vždy bohužel projevují až s několikatýdenním odstupem. Neexistuje historická zkušenost, a tedy ani optimální řešení. To ukáže až čas.

Aspekty mé práce se doplňují

Když necháme stranou koronavirus, jakým způsobem byste chtěl funkci vládního zmocněnce pro zdravotnictví naplnit? 

Jedním z klíčových úkolů je vytvoření Národní koncepce zdravotnického výzkumu. Rád bych z pozice vládního zmocněnce přispěl k tomu, abychom na národní úrovni vytvářeli optimální podmínky pro kvalitní mezinárodně kompetitivní biomedicínský výzkum. Jsme malá země. V rámci svých aktivit nemůžeme pokrývat všechny výzkumné oblasti, měli bychom se zaměřit na ty, ve kterých jsme opravdu dobří a které jsou pro naši zemi strategické.

Jste profesně velmi vytížený, jste vědec a akademik. Jak chcete svou stávající kariéru skloubit s novou vládní funkcí? 

Celou svou profesní dráhu se věnuji výzkumu nádorů a jejich pokročilé molekulární diagnostice. Jako profesor učím mediky lékařskou biologii a genetiky molekulární medicínu. Vždy jsem byl zvyklý hodně pracovat, v životě mám rád výzvy a v práci mám rád komplexnost a pestrost. Svoji práci vnímám jako proces celoživotního vzdělávání. Každá další činnost je pro mě obohacující a věřím tomu, že jednotlivé aspekty mojí práce se vzájemně doplňují. 

Zmocněný profesor

Nový zmocněnec vlády pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Prof.RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D. (* 1981) žije a pracuje v Brně, je ženatý a má tři děti.

Vzdělání:

  • 2005 Mgr. (Biochemie), Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2008 RNDr. (Biochemie), Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2008 Ph.D. (Onkologie), Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2013 docent (Biochemie), Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2018 profesor Lékařké biochemie, 1. Lékařská fakulta, UK, Praha
  • 2018 FRSB (Fellow of Royal Society of Biology), zvolený člen, FRSB titul za jménem
  • 2019 Harvard Medical School Postgraduate Medical Education, Cancer Biology and Therapeutics: High Impact Cancer Research Program, 1-year Certificate Program 2018-2019

Profesní praxe:

  • 2005-2009 výzkumný pracovník, Masarykův onkologický ústav (MOU), Oddělení onkologické a experimentální patologie, Laboratoř prediktivní onkologie, Brno
  • 2008-současnost přednášející, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2009-součastnost odborný asistent, docent (od 2013) - Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno
  • 2010-současnost Vědecký tajemník Masarykova onkologického ústavu
  • 2011-současnost CEITEC Masarykova univerzita - vedoucí výzkumné skupiny Molekulární onkologie (program: Molekulární medicína)
  • 2015-současnost docent, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha
  • 2016 hostující profesor (visiting professor), Rockfellerova Univerzita, NY, USA, laboratoř prof. Vince Fischettiho
  • 2018- současnost profesor Lékařské biochemie 1.LF UK
  • 2019- současnost zástupce přednosty Ústavu patologie, LF MU a FN Brno, vedoucí Laboratoře molekulární patologie
  • 2020-současnost přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Můžete popsat okolnosti, za kterých jste byl kvůli postu vládního zmocněnce pro zdravotnictví osloven? 

Pan premiér Andrej Babiš mě kontaktoval, zda bych měl o tuto funkci zájem, následně jsme se sešli a sdělil mi svoji představu o této pozici. 

Proč jste nabídku na toto místo přijal? 

Zdravotnickému výzkumu se věnuji celou svou profesní dráhu a jako předseda hodnoticího panelu v Agentuře pro zdravotnický výzkum a místopředseda odborného panelu Grantové agentury České republiky mám s touto oblastí bohaté zkušenosti nejen jako vědec, ale také jako hodnotitel kvality. Historicky spolupracuji s Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace jako místopředseda odborného panelu pro oblasti lékařských a zdravotních věd v rámci nové metodiky hodnocení vědy a výzkumu M17+. 

Náš národní biomedicínský prostor mám dobře zmapovaný. Nejde tedy jen o výzkum jako takový, ale i o hodnocení jeho kvality a možnosti jeho financování na národní a mezinárodní - především evropské - úrovni. Věřím, že bych tyto své zkušenosti mohl ve funkci zmocněnce dobře využít.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 3 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy