Nový Babišův muž pro zdravotnictví. Covid provází otázky, jsou nutné výzkumy, plánuje

Jan Horák Jan Horák
16. 10. 2020 12:38
Od pondělí má vláda Andreje Babiše nového zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Biochemika, onkologa a akademika Ondřeje Slabého oslovil sám premiér. Devětatřicetiletý profesor považuje nemoc covid-19 za nový biomedicínský problém, jenž je v zásadě neprobádaný. Proto si podle něj zaslouží řadu výzkumů. Právě jimi chce přispět k řešení současné epidemie, řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nový vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Ondřej Slabý.
Nový vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Ondřej Slabý. | Foto: Masarykova univerzita

Vládním zmocněncem pro zdravotnictví jste se stal uprostřed druhé vlny epidemie nemoci covid-19. Do jaké míry bude pro vás coby zmocněnce současná epidemie tématem? 

Pandemie covidu-19 je samozřejmě významné téma. Jako vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví zde navážu na svého předchůdce pana profesora Romana Prymulu a budu podporovat výzkumné aktivity v této oblasti. Budu hledat cesty, jak pro ně zajistit financování.

Jakým způsobem se pokusíte peníze zajistit? 

Půjde především o koordinaci a zajišťování podpory pro tento typ výzkumných aktivit skrze komunikaci se zástupci Rady pro výzkum, vývoj a inovace a jednotlivých grantových agentur, kam je třeba směrovat cílené výzvy. Řada programů zde již probíhá. Některé jsou ve fázi příprav.

Co je smyslem výzkumných aktivit? 

Primárně jde o to umožnit, aby nějaký výzkum v této oblasti vůbec mohl probíhat. Jedná se o zcela nový biomedicínský problém, a historicky na něj tedy nemohla být alokována žádná účelová finanční podpora. Tu je třeba zajistit, například formou cílených výzev zaměřených na covid-19 cestou vybraných národních grantových agentur. Otázek, které stále zůstávají nezodpovězeny, je řada.

Světový výzkum covidu nemá obdoby

Jaké otázky jsou ohledně covidu-19 ty nejpodstatnější? 

Jakou imunitu virus vyvolává a jak dlouhé má trvání? Jaký je profil dlouhodobých zdravotních dopadů covidu-19 a lze je individuálně předpovědět, případně jim předcházet? Když opomene rizikové faktory jako obezita, hypertenze či diabetes, je možné predikovat průběh onemocnění? Jak lze vysvětlit extrémně vysoké virové nálože u asymptomatických jedinců? Jaký je význam zkřížené imunitní reakce s běžnými respiračními koronaviry a SARS-CoV-2? Otázek je celá řada a celosvětově probíhá opravdu extenzivní výzkum, pro jehož rozsah pravděpodobně neexistuje historické srovnání.

Co by ideálně mělo z výzkumů vzejít? 

Co z těchto výzkumných aktivit vzejde, bude samozřejmě záviset na konkrétních projektech, které budou žádat o podporu a případně budou podpořeny. Osobně předpokládám, že půjde především o výzkum v oblasti diagnostiky, epidemiologie, monitorování a dlouhodobého sledování pacientů s covidem-19. Speciální program pro výzkum nemoci covid-19 připravil můj předchůdce profesor Roman Prymula a měl by být realizován jako cílená grantová výzva Agentury pro zdravotnický výzkum. Toto je třeba pouze dotáhnout do konce.

Uvedl jste, že řada výzkumů už probíhá. Jak jsou daleko, kdo se na nich podílí a už přinesly nějaké poznatky? 

Proběhly některé mimořádné výzvy na podporu výzkumných projektů v oblasti covidu-19, například cestou Technologické agentury České republiky (program ÉTA) nebo česko-švýcarská výzva cestou Grantové agentury České republiky. Na poznatky z těchto studií je zatím brzy.

V těchto dnech sledujeme, jak se nemocnice plní pacienty s covidem-19, chystá se omezení neakutní péče i ve fakultních nemocnicích a podle některých predikcí zdravotní systém nemusí koronavirovou zátěž vydržet. Je covid-19 největší zdravotnickou výzvou současnosti? 

Kvůli enormnímu dopadu epidemie na vlastní zdravotní systém je odpověď samozřejmě ano. Výzva to ovšem není pouze pro české zdravotnictví, ale pro zdravotní systémy po celém světě. Všichni této výzvě čelí nejlépe, jak umí, všichni slaví dílčí úspěchy a všichni dělají chyby, které se vždy bohužel projevují až s několikatýdenním odstupem. Neexistuje historická zkušenost, a tedy ani optimální řešení. To ukáže až čas.

Aspekty mé práce se doplňují

Když necháme stranou koronavirus, jakým způsobem byste chtěl funkci vládního zmocněnce pro zdravotnictví naplnit? 

Jedním z klíčových úkolů je vytvoření Národní koncepce zdravotnického výzkumu. Rád bych z pozice vládního zmocněnce přispěl k tomu, abychom na národní úrovni vytvářeli optimální podmínky pro kvalitní mezinárodně kompetitivní biomedicínský výzkum. Jsme malá země. V rámci svých aktivit nemůžeme pokrývat všechny výzkumné oblasti, měli bychom se zaměřit na ty, ve kterých jsme opravdu dobří a které jsou pro naši zemi strategické.

Jste profesně velmi vytížený, jste vědec a akademik. Jak chcete svou stávající kariéru skloubit s novou vládní funkcí? 

Celou svou profesní dráhu se věnuji výzkumu nádorů a jejich pokročilé molekulární diagnostice. Jako profesor učím mediky lékařskou biologii a genetiky molekulární medicínu. Vždy jsem byl zvyklý hodně pracovat, v životě mám rád výzvy a v práci mám rád komplexnost a pestrost. Svoji práci vnímám jako proces celoživotního vzdělávání. Každá další činnost je pro mě obohacující a věřím tomu, že jednotlivé aspekty mojí práce se vzájemně doplňují. 

Zmocněný profesor

Nový zmocněnec vlády pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Prof.RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D. (* 1981) žije a pracuje v Brně, je ženatý a má tři děti.

Vzdělání:

  • 2005 Mgr. (Biochemie), Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2008 RNDr. (Biochemie), Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2008 Ph.D. (Onkologie), Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2013 docent (Biochemie), Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2018 profesor Lékařké biochemie, 1. Lékařská fakulta, UK, Praha
  • 2018 FRSB (Fellow of Royal Society of Biology), zvolený člen, FRSB titul za jménem
  • 2019 Harvard Medical School Postgraduate Medical Education, Cancer Biology and Therapeutics: High Impact Cancer Research Program, 1-year Certificate Program 2018-2019

Profesní praxe:

  • 2005-2009 výzkumný pracovník, Masarykův onkologický ústav (MOU), Oddělení onkologické a experimentální patologie, Laboratoř prediktivní onkologie, Brno
  • 2008-současnost přednášející, Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno
  • 2009-součastnost odborný asistent, docent (od 2013) - Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno
  • 2010-současnost Vědecký tajemník Masarykova onkologického ústavu
  • 2011-současnost CEITEC Masarykova univerzita - vedoucí výzkumné skupiny Molekulární onkologie (program: Molekulární medicína)
  • 2015-současnost docent, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha
  • 2016 hostující profesor (visiting professor), Rockfellerova Univerzita, NY, USA, laboratoř prof. Vince Fischettiho
  • 2018- současnost profesor Lékařské biochemie 1.LF UK
  • 2019- současnost zástupce přednosty Ústavu patologie, LF MU a FN Brno, vedoucí Laboratoře molekulární patologie
  • 2020-současnost přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Můžete popsat okolnosti, za kterých jste byl kvůli postu vládního zmocněnce pro zdravotnictví osloven? 

Pan premiér Andrej Babiš mě kontaktoval, zda bych měl o tuto funkci zájem, následně jsme se sešli a sdělil mi svoji představu o této pozici. 

Proč jste nabídku na toto místo přijal? 

Zdravotnickému výzkumu se věnuji celou svou profesní dráhu a jako předseda hodnoticího panelu v Agentuře pro zdravotnický výzkum a místopředseda odborného panelu Grantové agentury České republiky mám s touto oblastí bohaté zkušenosti nejen jako vědec, ale také jako hodnotitel kvality. Historicky spolupracuji s Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace jako místopředseda odborného panelu pro oblasti lékařských a zdravotních věd v rámci nové metodiky hodnocení vědy a výzkumu M17+. 

Náš národní biomedicínský prostor mám dobře zmapovaný. Nejde tedy jen o výzkum jako takový, ale i o hodnocení jeho kvality a možnosti jeho financování na národní a mezinárodní - především evropské - úrovni. Věřím, že bych tyto své zkušenosti mohl ve funkci zmocněnce dobře využít.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Crocs žaluje Walmart a další firmy za kopírování svých známých bot

Výrobce obuvi Crocs obviňuje Walmart a další firmy z kopírování svých známých barevných plastových bot. Čtyři žaloby kvůli porušení ochranné známky a zneužití duševního vlastnictví podal minulý týden proti zhruba 20 společnostem u amerických soudů. Píše o tom server CNN. V žalobě podané ve státě Colorado Crocs uvádí, že Walmart prodává levnější verzi jeho plastových dřeváků, které jinak stojí 50 dolarů (1090 Kč), a to pod různými jinými názvy jako Time and Tru a George.

Crocs v coloradské žalobě také tvrdí, že kopie jeho výrobků "mohou způsobit zmatek nebo uvést v omyl, mohou zklamat zákazníky, a proto porušují ochrannou známku Crocs". Takzvané crocsy dříve čelily posměchu, ale v posledních letech si je lidé velmi oblíbili. A pro některé spotřebitele, kteří hledají pohodlí, je to bota jako stvořená do pandemie, píše CNN.

Firma v roce 2020 zaznamenala vůbec nejlepší tržby v celé své historii. Zahájila také spolupráci s některými slavnými osobnostmi a jinými značkami, aby přilákala zákazníky z generace Z, tedy lidi narozené od poloviny devadesátých let 20. století do roku 2012. Na zvláštních kolekcích se podílel kanadský zpěvák Justin Bieber, rapper Post Malone a řetězec KFC. Rychle se rozprodala kolekce vydaná loni v září vzniklá ve spolupráci s latinskoamerickým zpěvákem Bad Bunnym.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Po tornádu zůstalo v obcích 210 tisíc tun odpadu. Kraj a obce napočítaly škody za 1,5 miliardy

V pěti obcích postižených tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku a v jejich okolí zůstalo po likvidačních a demoličních pracích asi 210 000 tun odpadu. Jeho likvidace bude stát téměř 300 milionů korun. Škody na majetku Jihomoravského kraje jsou 800 milionů korun, na obecním 721 milionů, vyplynulo ze zpřesňujících posudků. Škody celkově budou podle odhadu nižší než 15 miliard korun, řekl náměstek jihomoravského hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).

"Rozsah škod byl obrovský. Vzniklý odpad při odstraňování staveb a porostů jsme museli prozatímně ukládat na třech provizorních skladových deponiích (místech) - Moravská Nová Ves, Mikulčice a Hodonín," uvedl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Škody na majetku kraje se dosud odhadovaly zhruba na půl miliardy korun, celkové škody na 15 miliard s tím, že zřejmě porostou. Posudky kraj zašle vládě. "U celkových odhadů dojde k nějakému snížení, ale dosud nevím k jakému. Ale bude to méně než těch 15 miliard," uvedl Zámečník.

Podle zákona o odpadech si svůj odpad likviduje obec na své náklady. "Likvidaci spouště, která svým rozsahem přesahuje území daných obcí, nemají tyto obce šanci ze svých rozpočtů zaplatit. Ministerstvo životního prostředí proto prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR vypsalo výzvu adresovanou krajům k předkládání žádostí o dotace právě na odstraňovaní odpadů vzniklých v důsledku tornáda. Musíme obcím pomoci," doplnil Grolich.

Zdroj: ČTK
Další zprávy