Změny času nekončí, letní čas bude nadále platit nejméně pět dalších let

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 9. 2021 17:50
Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou nedělí a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení v pondělí schválila vláda, informovala na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.

"Přebíráme aplikaci jednotného postupu na úrovni evropské. Nic se nemění a letní čas funguje v Evropě od roku 1979 s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů," řekla Maláčová.

Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Podle nařízení tak letní čas příští rok potrvá od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října. Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a standardního (lidově zimního) času v EU na pět let je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu.

Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.

Někteří experti navíc poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s "chybějící hodinou" způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá.

Evropská komise před třemi lety kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Po zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Komise poté předložila návrh směrnice, podle níž se čas měl měnit naposledy v roce 2019. Shoda na jednotném čase není.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent standardní, čili zimní. Expertky z Akademie věd ČR na únorovém semináři v Senátu uvedly, že kvůli zdraví by byl vhodnější zimní čas. Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem 09:00 a řada lidí by podle vědkyň své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě i příjmům či ke zhoršení studijních výsledků. Zastánci letního času naopak poukazují na to, že se život změnil a velká část lidí už nemusí začít pracovat se svítáním, naopak mohou po práci využít delší denní světlo k relaxaci a sportu.

K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce. Dosud poslední nařízení pokrývalo pět let od roku 2017 do letoška.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Sir András Schiff v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021

Britský klavírista a dirigent maďarského původu András Schiff na koncertu v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021. Na závěr koncertu s Panochovým kvartetem na festivalu Dvořákova Praha mu ocenění za aplausu zaplněného sálu předali dirigent Jakub Hrůša, laureát ceny z posledních let, a ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

"Získání Ceny Antonína Dvořáka si nesmírně vážím, bude pro mne čest převzít ji během festivalu Dvořákova Praha. Hudba Antonína Dvořáka a česká hudba je velmi blízká mému srdci," uvedl Schiff.

Jeden z nejrespektovanějších světových klavíristů je zároveň rezidenčním umělcem letošního festivalu Dvořákova Praha. Při sólovém recitálu 17. září přednesl skladby Leoše Janáčka a Roberta Schumanna. Dnes spolu se členy Panochova kvarteta a violoncellistou Petrem Hejným představil oba Dvořákovy Klavírní kvintety a Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Na závěrečném koncertu 24. září se pak ujme taktovky v čele orchestru České filharmonie i sólového partu Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy