Změna klimatu nemusí být jen katastrofa. Více oxidu uhličitého zrychluje růst rostlin

Petr Spáčil Petr Spáčil
21. 7. 2021 12:34
Oxid uhličitý je hlavní skleníkový plyn, jehož lidstvo vypustí do ovzduší miliardy tun ročně. I přesto, že je podle expertů hlavní příčinou klimatické změny, může mít i kladný vliv na ekosystémy. Vyšší koncentrace tohoto plynu v atmosféře totiž dokáže stimulovat fotosyntézu, a tak i růst a produkci rostlin, jak ukázal výzkum ve sklenících.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Změna klimatu je celosvětový problém, způsobený zvyšující se koncentrací oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů v atmosféře. Roztává led na pólech, zvyšuje se hladina oceánů, průměrná teplota po celé planetě stoupá. Ovšem oxid uhličitý má i pozitivní účinek - díky jeho vyšší koncentraci v atmosféře totiž v rostlinách rychleji probíhá fotosyntéza, intenzivněji rostou a vytváří více biomasy.

V současnosti je koncentrace oxidu v atmosféře na úrovni 420 ppm, tedy z milionu částic vzduchu je 420 částic oxidu uhličitého. To je o zhruba 40 procent více než před třiceti lety. "Nárůst oxidu uhličitého má i pozitivní efekt, zvyšuje intenzitu fotosyntézy," upozorňuje bioklimatolog Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud. Dodává, že jakékoliv zvýšení koncentrace podporuje růst. Ale pouze pod podmínkou, že budou mít rostliny dostatek vody a živin v půdě.

Podle Karla Klema z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd vyšší koncentrace oxidu prospívá v několika směrech. Mimo zmíněnou rychlejší fotosyntézu má také vliv na ukládání uhlíku v půdě, ten pak podporuje půdní život a má vliv na vznik humusu, který je nejúrodnější částí půdy. Má pozitivní vliv i na plody rostlin.

"Zvyšuje obsah škrobů, cukrů, oleje a snižuje obsah bílkovin," zmiňuje Klem. To není příznivé například pro kvalitu pekařské pšenice, ale v případě sladovnického ječmene, rýže či olejnin se naopak jejich kvalita zvyšuje.

Hlavním negativním vlivem oxidu v atmosféře je skutečnost, že vstřebává a znovu vyzařuje sluneční záření. Působí tedy jako skleníkový plyn, podobně jako například metan nebo oxid dusný. Jejich vlivem se Země otepluje a mění se třeba i rozložení srážek na zemském povrchu. Právě teplejší podnebí svědčí vinné révě. Ta je uzpůsobená suchému prostředí, nepotřebuje příliš vody a má kořenový systém, díky kterému dosáhne k vodě i několik metrů pod povrchem.

Kvalitnější odrůdy vinné révy a drahé lanýže

Česko je v pěstování vinné révy na severním okraji produkční zóny, tedy míst, kde může víno dozrát. "V posledních letech se těšíme z teplotně nadprůměrných ročníků, které nám umožňují dosahovat zralosti i pro pozdně zrající odrůdy," upozorňuje Mojmír Baroň z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity. Podle něj se vinařům v Česku zpřístupnily nové odrůdy vín, které by v našich podmínkách v minulosti nedozrály.

Zároveň ale varuje před tím, že následkem klimatické změny hrozí vyšší výskyt extrémních jevů počasí - dlouhodobého sucha, silných bouří doprovázených krupobitím, které mohou zrající hrozny nenávratně poškodit.

Vyšší teplota a více oxidu uhličitého v atmosféře mohou ovlivňovat i lesy. "Účinnost fotosyntézy je nejvyšší kolem 30 stupňů Celsia," říká Radim Hédl z Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu Akademie věd. Podle něj vyšší koncentrace vede k tomu, že stromy produkují více biomasy, kterou ukládají do svého dřeva. Díky tomu jsou pak stromy mohutnější. "Naopak teploty vyšší než 35 stupňů fotosyntézu zpomalují nebo úplně zastaví," doplňuje Hédl.

V souvislosti se změnou teploty se mění i místa, kde lze zemědělské plodiny pěstovat. "Produkční zemědělství se posunuje do vyšších nadmořských výšek," potvrzuje profesor Žalud. Podle něj vyšší teploty prospívají například na Vysočině. Oblasti kolem 500 až 600 metrů nad mořem začínají být produktivnější než nížiny, kde převažují spíše negativní efekty klimatické změny, jako je sucho, nedostatek sněhu, jarní mrazy a příliš vysoké teploty.

Zajímavostí je, že následkem klimatické změny se Česko může stát destinací lanýžů, hub ceněných zejména v gastronomii. Podle studie Tomáše Čejky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd mírné oteplení vytvoří v Česku lepší podmínky pro pěstování lanýže letního. Ten se sice v Česku již pěstuje, ale mírné oteplení by pro něj mohlo vytvořit lepší podmínky a mohl by se pěstovat na více místech Česka.

Větší oteplení pak umožní pěstovat i lanýž černovýtrusý, pro který v Česku zatím nebyly podmínky. Právě ten se na trzích prodává za desítky tisíc korun za kilogram a je důležitou komoditou například ve Francii a Itálii.

Velká změna klimatu v minulosti podle ředitele Ústavu pro životní prostředí Karlovy univerzity Jana Frouze vedla například k přestěhování populace z oblastí Sahary do okolí úrodného Nilu, a tak nepřímo způsobila rozvoj civilizace a vznik starověkého Egypta. "Není to o tom, že by výhody nebyly, spíš o tom, že v celkovém součtu a v dlouhodobém pohledu nevýhody a jejich dopady převažují," dodává Frouz.

 

Právě se děje

Další zprávy